JEDINEČNÝ JERUZALÉM – itineráře

Půldenní Jeruzalém (3-4 hodiny)

Je to opravdu příliš krátký čas na to, abyste dobře poznali město, nicméně jde využít tento čas na maximum a zaměřit se na nejdůležitější památky starého města.

Itinerář: Hnojná brána – Zeď Nářků (30 min) – Křížová cesta od 5. zastavení (45 min) – Chrám Božího hrobu (45 min) – nákupy na tržišti nebo oběd (45 min) – římské Cardo a zeď starověkého Jeruzaléma (30 min) – Sionská brána

Celodenní Jeruzalém (6-8 hodin)

Pokud věnujete Jeruzalému celý den, podaří se vám navštívit nejenom staré město uvnitř hradeb a jeho památky, ale budete mít čas podívat se také na zajímavosti mimo hradeb.

Itinerář: Olivetská hora (30 min) – Chrám Národů v Getsemanské zahradě (30 min) – hrobka Panny Marie (20 min) – Štěpánská brána – Křížová cesta (1 h) – Zeď Nářků (30 min) – Chrámová hora (45 min) – nákupy a oběd (1 h) – Chrám Božího hrobu (45 min) – římské Cardo (20 min) – Sionská brána – památky na hoře Sion (45 min)

Dvoudenní Jeruzalém

Dva dny v Jeruzalémě vám umožní navštívit to nejdůležitější z Jeruzaléma uvnitř hradeb, ale také se vydat na Olivetskou horu, a do programu lze zahrnout také návštěvu západního Jeruzaléma nebo Betléma.

Itinerář: První den jako celodenní Jeruzalém

Druhý den: Zahradní hrob (45 min) – Damašská brána – volno na tržišti (45 min) – vyhlídka na město z kostela Vykupitele (45 min) – Davidova věž (1,5 h) – oběd u Jaffské brány (45 min) – odpoledne návštěva Betléma/memorialu Yad Vašem/Izraelského muzea

JEDINEČNÝ JERUZALÉM – rady a tipy na návštěvu

Pro návštěvu tohoto neopakovatelné města se vám určitě budou hodit následující informace …

Vhodná délka pobytu

Jeruzalém má dostatek zajímavostí na to, abyste v něm a jeho okolí strávili týden, i dva! Pokud to ale nejde, vyhraňte si alespoň dva dny na vstřebání dojmů, ochutnávku místní kuchyně, procházku večerním městem a návštěvu těch nejzajímavějších památek, či pozorování běžného života jeho mnoha komunit.

Zvolte dny k návštěve správně

Sobotní Jeruzalém je naprosto jiný než Jeruzalém od neděle do čtvrtku, a páteční Jeruzalém je ještě výjimečnější – je to svátečný den pro muslimy a začátek Šabatu (dnu odpočinku) pro Židy. Pro vás jakožto návštěvníky to znamená větší zážitek při pozorování muslimů spěchajících na modlitbu na Chrámové hoře a slavnostní shromáždění Židů u Zdi Nářků. Ale nepočítejte s tím, že si Zeď Nářků vyfotíte nebo že se podíváte na Chrámovou horu! Chrámová hora pro vás bude uzavřená a za snahu vyfotit Židy u šabatové modlitby můžete dostat pohlavek. Také se od pátku večera do soboty večera nesvezete městskou dopravou a v hotelích zaplatíte mnohem víc než za nocleh v jiné dny – nehledě na to, že na poslední chvíli nemusíte ubytování ani sehnat. Nejvhodnější návštěvou Jeruzaléma pro někoho, kdo je časově omezený na 1-2 dny jsou proto dny od neděle do čtvrtku. Také stojí za to překontrolovat si, jestli během vaší návštěvy nebude zrovna slavit nějaký židovský svátek nebo jestli necestujete zrovna v pohyblivém muslimském měsíci Ramadán.

Jak se pohybovat po Jeruzalémě

Nejvhodnější k návštěvě Jeruzalému je pěší procházka, a je to také jediný způsob jak poznat starý Jeruzalém uvnitř hradeb, kde žádná doprava ani není. Do západního Jeruzaléma se dostanete jednou z linek městské hromadné dopravy Egged, nebo můžete zvolit taxík. Na Olivetskou horu se také snadno vyvezete taxíkem, i když příjemná procházka od hradeb přes Kedronské údolí vám zabere asi jednu hodinu (poslední úsek mírně do kopce). Pokud máte vlastní auto, můžete ho před pěší procházkou zaparkova u Sionské brány, kde je placené parkoviště, nebo na parkovišti pod nákupním centrem Mamilla u Jaffské brány.

Pozor na kapsáře a jiné zloděje!

Vyskytují se zejména na turisticky frekventovaných místech, na Olivetské hoře (prodavači plakátů s panoramatem města), u kostelů a na Křížové cestě. Více než kapsáři vás ale oberou (ale legálně) obchodníci na tržišti pokud nebudete smlouvat. Pro placení lze využít jak šekely, tak dolary, které vezmou téměř všude, otázkou je ale to, za jaký kurz.

Zahalena ramena a kolena

Respektováním tohoto jednoduchého pravidla se vyhnete tomu, že vás do nějaké památky nebudou chtít pustit. Jak muslimské, tak židovské ale i křesťanské památky jsou často i živá místa uctívání, a oblečení zahalující tělo od ramen po kolena je víc než vhodné. Dámam k tomu poslouží i zavinovací šátek.

Vytvořte si itinerář

Určitě se nevydávejte na prohlídku Jeruzaléma nepřipraveni. Přečtěte si pár knížek a průvodců před cestou, seznamte se se základy Judaismu a Islámu, vytvořte si seznam pamětihodností, které chcete navštívit. Pro památky uvnitř hradeb doporučuji přečíst si článek o Jeruzalému a jeho hradbách a čtvrtích. Nezapomeňte také na to, že památky mimo Jeruzalémské hradby, a pro ty, kteří mají více času na poznávání města, nebo chtějí navštívit méně frekventované zajímavosti, je tady několik méně tradičních tipů pro hlubší poznání Jeruzaléma.

Pokud nevíte, jak začít, nabízím vám několik nápadů na několikahodinovou, celodenní nebo dvoudenní prohlídku Jeruzaléma.

JEDINEČNÝ JERUZALÉM – Zajímavosti mimo hradby

Návštěva Jeruzaléma by se neměla omezit pouze na město uvnitř hradeb, protože Jeruzalém nabízí mnohem víc! Jeho zajímavosti mimo hradby jsem proto rozdělila do následujících kategorií:

Sionská hora

Hned za Sionskou bránou se nachází Sionaská „hora“. Nikam se ale nemusíte šplhat, na „hoře“ už jste. Její název, podobně jako název Chrámové „hory“ je utvořen v závislosti na polohu Jeruzaléma v době králě Davida, kdy se král David ze svého města, nacházejícího se ve svahu pod jeruzalémským chrámem. Na Sionské hoře se nachází řada památek, které stojí za návštěvu: je to především místnost Poslední večeře Krista, chrám zesnutí Panny Marie – Dormición, a také Davidova hrobka.

Olivetská hora

Tato hora s velkým biblickým významem pro křesťany i muslimy se nachází na východ od starého města, a je z ní nádherný pohled na Skalní dóm, jeruzalemské hradby, Kedronské údolí a také moderní čtvrtě města. Neměla by proto být opomenuta během návštěvy města. Kromě toho nabízí návštěvu několika kostelů, Židovského hřbitova a přimo pod ní se nachází Getsemanská zahrada s kostelem Národů a malá kaple Dominus Flevit. Procházka z Olivetské hory do starého města přes Kedronské údolí zabere přijemně strávenou hodinku.

Zahradní hrob

Návštěvník Jeruzaléma velmi brzy zjistí, že nejedno svaté místo má svojí alternativu – tudíž, že určitá událost se mohla udát na různých místech, kde příslušníci toho nebo onoho vyznání přichází s posvátnou úctou a v modlitbě. Takovým příkladem je Golgota – místo ukřižování Ježíše Krista. Ortodoxní a katoličtí věřící mají za to, že událost, která předznamenala vznik křesťanství se odehrála na místě, kde dnes stojí Chrám Božího hrobu. Zahradní hrob vytesaný do skály u palestinského autobusového nádraží v arabském Jeruzalémě je protestantskou alternativou pro místo ukřižování křesťanského Mesiáše. Obě místa stojí za návštěvu, a svůj názor ať si každý udělá sám.

Betlém

Nachází se prakticky na předměstí Jeruzaléma, jízda od hradeb starého města ke zdi, tvořící jakousi hranici mezi Izraelem a Palestinou trvá asi 20 minut. Betlém je čisté a upravené městečko s početnou křesťanskou komunitou a řadou ortodoxních a katolických kostelů. Dominantou je samozřejmě kostel, postaven nad jeskyní Narození Ježíše Krista. V Betlémě se výborně nakupuje a již po staletí se tady obyvatelé věnují výrobě suvenýrů z voňavého olivového dřeva.

Yad Vašem

Návštěva muzea holokaustu Yad Vašem vás zavede do nového západního Jeruzaléma. K jeho návštěvě si vyhraňte několik hodin, protože je dosti veliké a velmi dobře koncipované. Zavede vás do problematiky antisemitismu tak, jak ve 20.století postupně rostl a bujněl již dávno předtím, než došlo z masivnímu vyvražďování. Jeho součástí je také Dvorana jmen se symbolickými náhrobnými kameny a osobními údaji milionů Židů, kteří se stali oběti holokaustu. Další zajímavosti je Alej a Zahrada spravedlivých mezi národy, kde mají všichni nežidé, kteří přispěli k záchraně Židů zapsané své jméno a zasazený svůj strom.

JEDINEČNÝ JERUZALEM – Staré město a jeho čtvrtě

V Jeruzalému uvnitř hradeb se nachází čtyři čtvrtě – křesťanská, muslimská, židovská a arménská. Mezi jednotlivými čtvrtěmi nejsou hradby nebo brány, jsou ale mezi nimi značné rozdíly a každá jedna je něčím specifická a jedinečná.

Židovská čtvrt

Nachází se v jihovýchodní části starého města, mezi branami Sionskou a Hnojnou. Jejími hlavními zajímavostmi je samozřejmě Zeď Nářků, zachovalá část římské ulice – Cardo se sloupořadím, zastřešený „šuk“ (tržiště) a synagoga Churva. V Židovské čtvrti se nachází řada synagog a náboženských škol – ješiv, ale také obytné jednotky, kde bydlí především (ale nejenom) ortodoxní Židovské obyvatelstvo. Tato čtvrt má také odkryté římské město z doby Heroda Velikého v tzv. Herodové čtvrti, kde je možné projít se po úrovni ulic z doby na přelomu letopočtů, ale také je možné vidět zeď hradby někdejšího jeruzaléma za krále Davida. Nedaleko Zdi Nářků je také řada menších restaurací nabízejících falafel, bagely a sendviče.

Arménská čtvrt

Mezi Jafskou a Sionskou bránou se nachází čtvrt tradičně obývaná Armény, kteří sem přišli na začátku 20. století během osmanských čistek. Je to nejmenší že všech jeruzalémských čtvrtí s několika kostely, např. kostelem sv. Marka a arménským kostelem sv. Jakuba. Najdete tady obchůdky se suvenýry jako je arménský porcelán, a několik dobrých restaurací s arménským jídlem.

Muslimská čtvrt

Této čtvrti v severovýchodní části starého města dominuje Chrámová hora se Skalním dómem a mešitou Al Aqsá. Do muslimské čtvrti se dá vstoupit branami Damašskou, Herodovou (Květinovou) nebo bránou Lví (Štěpánskou). Větší část těto čtvrtě pokrývá súq (tržiště), které je významnou ekonomickou sílou starého města, a na kterém se dá nakoupit veškeré zboží od oblečení po elektroniku. Muslimskou čtvrtí vede Křížová cesta a nachází se tady řada kostelů a památek spojených s událostmi posledního dne života Ježíše Krista před ukřižováním.

Křesťanská čtvrt

Tato čtvrt se nachází mezi muslimskou a arménskou čtvrtí. Jejím ústředním bodem je Chrám Božího hrobu (Golgota), s řadou kostelů a klášterů kolem. Vstoupit do křesťanské čtvrtě lze bránou Novou ze severní strany města. Čtvrt je obydlená převážně křesťanskými obyvateli mluvícími arabsky, ale také řadou cizinců, působících v Jeruzalémě na misiích jako mniši, jeptišky a kněží. Část křesťanské čtvrtě je pokračováním rozsáhlého tržiště z muslimské čtvrtě.

JEDINEČNÝ JERUZALÉM – Staré město a jeho hradby

Už od těch nejstarších dob měl Jeruzalém hradby, a ty měnily svou podobu (město tak měnilo svou rozlohu ale i pozici), nesčetněkrát. Ty dnešní jsou z doby osmanského Sultána Sulejmána ze 16.století, a jsou nádherně zachovalé. Kdyby jste se chtěli projít po jejich obvodu, ušli byste 4 kilometry. Hradby jsou 12 metrů vysoké.

Do města vede osm bran – vstoupit můžete ale pouze jednou ze sedmi z nich. Ta osmá je trvale uzavřená, zazděná. Jmenuje se Krásná brána (nebo také brána Milosti) a vede z Chrámové hory přes muslimský hřbitov do východní části města.

Asi nejkrásnější bránou je brána Damašská, která vede do starého města z arabských čtvrtí a je výborně zachovalá. Dalšími branami vedoucími z arabského Jeruzaléma do starého města jsou brány Nová, Květinová (podle své výzdoby, také známá jako brána Herodova), dále pak Štěpánská brána (ale také brána Lví podle vyobrazení lvů na průčelí). Hnojná brána je hlavním vstupem ke Zdí Nářků. Brána Sionská vede ze starého města na horu Sion a poslední brána – Jaffská je vstup do starého města z její západní strany.

Je možné se projít po hradbách, což umožňuje vyfotit si úchvatné výhledy na město, a za poplatek ve výši několika šekelů se můžete projít od Jaffské brány k bráně Hnojné, nebo opačným směrem od Jaffské brány k bráně Damašské. Důvodem, proč není možné projít po celých hradbách dookola je už vzpomenuta Krásná brána.

Zajímavé je také to, co se pod hradbami a branami nachází. Vedle Damašské brány je unikátně zachovalý vstup do starověkého Jeruzaléma a původní brána, která existovala v římských dobách, a u které začínala hlavní ulice města – Cardo Maximum. V blízkosti Damašské brány je také takzvaná Cidkijášova jeskyně. Lze v podstatě říct, že pod dnešním Jeruzalémem, po kterém se dá projít, existuje ještě další Jeruzalém, či Jeruzalémy – křižácký, římský, Davidův, raně-arabský nebo řecký. Každá z těchto historických období zanechala na městě svojí stopu – když už ne jinak, tak alespoň úrovní tehdejší ulice, což bylo nejlépe odkryto v Židovské čtvrti. Ve dnešním městě tudíž kráčíme vysoko nad úrovněmi, po kterých kráčeli všichni dobyvatelé a obyvatelé po tisíciletí historie Jeruzaléma.