NEOLIT – mladší doba kamenná
- mnohem víc archeologických pramenů než do té doby
- dochází k zásadním změnám ve způsobu života v oblasti zemědělství a bydlení
- 9tis – 7tis BC
- máme už doklady o domestifikaci rostlin a živočichů jako výsledek dlouhých experimentů
- vyšlechtění nových forem fauny a flory s určitou odlišností od těch původních
Zemědělství Neolitu
- jeho vznik je složitý proces
- přechod zapříčiněn klimatickými změnami (změna podnebí), nebo demografickými (přelidnění)
- sběr a lov byl méně pracný a poskytoval dostatečné množství obživy, proto bez pádných příčin by nebyl nastal přechod
- vznik zemědělství – 10tis-8tis BC (přechodná doba označována jako mezolit/epipaleolit/protoneolit)
Fáze procesu vzniku zemědělství
- úsilí o intenzifikaci sběru rostlinné potravy a lovu zvířat
- předchůdci zemědělců se snažili zvýšit celkový objem získané potravy, a nespokojovali se pouze s přisvojováním darů přírody
- záměrné vysévání divokých rostlin a zahánění divoce žijících zvířat do ohrad
- vyšlechtění nových druhů rostlin a zvířat, které se v přírodě volně nevyskytují
- cílevědomé zasahování do genetické struktury rostlin a živočichů – snaha o potlačení nevhodných vlastností a rozvinutí žádoucích vlastností
- vyšší výnosy a rozšíření druhů mimo oblast přirozeného výskytu – nyní již lze mluvit o začátku skutečného zemědělství
- člověk také získává k těmto novým druhům vztah a váže se na ně, takže je to určitá symbioza
Geografické začátky zemědělství
- Úrodní půlměsíc – pásmo pahorků, horských svahů a údolí táhnoucí se od Palestiny přes severní Sýrii, jižní Anatolii, severní Mezopotámii až do západního Íránu
Domestikované rostliny a zvířata
- Nejstarší jsou ječmen, pšenice, hrách, čočka a len, ovoce, zelenina
- Pes domestikován jako první, později kozy, ovce, skot a prasata
Domestikace byla postupná, lišila se podle přírodních podmínek, např.
- Tell Magzalíja (severozápadní Irák), 7500 BC – 58% kostí již pochází z domestikovaných zvířat
- Nahal Oren – 80% kostí je z divokých gazel
- Někdy mohlo docházet i k regresivnímu vývoji (Alí Koš v Íránu, kde 6000 BC klesá podíl domestikovaných rostlin a živočichů)
Význam zemědělství:
- Větší vázanost na určité, poměrně malé teritorium
- Potřeba starat se o pole, stáda
- Potřeba prostor k uskladnění zásob potravin
- Nemožnost přesunů na velké vzdálenosti
Bydlení v období Neolitu
- proces sedentarizace
- Vesnice se stálými domy
- Obytné stavby, budovy k uskladňování
- Někdy hradby ((Jericho, Tell Magzalíja)
Obytné stavby
- Kruhový nebo obálný půdorys s jednou místností
- Podlaha na úrovni okolní půdy
- Stěny z upěchované hlíny na kamených základech, později z cihel sušených na slunci
- nepálené cihly
- Nejstarší doklady staveb: Horní Záb (10 tis BC), Mosul (9-8 tis BC)
- Pozdější stavby – pravoúhlý půdorys a budovy s několika místnosti
- Rozsáhlý komplex Umm Dabagíja (přes 70 místností), pravděpodobně skladiště (hassúnská kultura)
- Trojlodní půdorys typický pro sámarrskou a obejdskou kulturu (hlavní místnost a dvě vedlejší)
- Domy s půdorysem klíčové dírky (místnosti s kruhovým půdorysem plus pravoúhlá předsíň (Tell Arpačíja, severní Mezopotámie)
VESNICE
- vesnice už jsou složitě strukturované, určité urbanistické plánování
- Hroby předků (často pod podlahami obytných domů kvůli udržování magického pouta)
- V hrobech byla pohřební výbava (nádoby, ozdoby, nástroje)
- Lebky odděleny od těla, domodelovány hlínou nebo sádrou, pomalovány a ozdobeny mušlemi
- funkční rozlišení budov
- určité budovy nebo části měli zvláštní výzdobu například lebky zvířat – takže nejpíš k náboženským úkonům
POHŘBÍVÁNÍ
- ukládání ozdobních předmětů a zbraní
- ještě nepozorujeme sociální stratifikaci, vypadá to, že společnost byla rovnostářská
KOMUNITA
- objevují se stavby komunálního charakteru což naznačuje, že byly osoby, které vyžadovaly vykonávání prací jinými
- fortifikace neboli opevnění, která chránila lokalitu před přírodními katastrofami, nepřáteli
- našli se velké skladištní prostory, jsou tak velké že mohly sloužit celé vesnici nebo regionu, společní skladovací prostory, i vybudovány společným úsilím
- byla tudíž autorita, která byla oprávněna požadovat tyto výkony
- doklady o dálkové směně zboží, výrobky odjinud, rozvíjí se kontakty mezi různýmí oblastmi za úkolem směny zboží
- dá se předpokládat obchodní směna zboží, kterého bylo v regionu dostatek
- ale můžeme také předpokládat i formou redistribuce – zárodek fiskálního systému – určitá autorita měla právo požadovat platby v naturáliích, shromažďovaných a posléze přerozdělených podle aktuálních potřeb
- prvotní administrativní techniky jako pečetidla z kamene, povrch je zdoben vyrytými ornamenty
- používala se na zboží, k pečetění nádob, pytlů, měchů, na uplácanou hlínu
- dokonalejší nástroje – hmoždíře, kamenné mlynky
- používání mědi k zhotovování čepelí, součást ozdobných předmětů
- výroba nádob z hlíny, počátek doby keramických nádob – v pokročilejší fázi neolitu
- předkeramický (akeramický) neolit – doba kdy té keramiky bylo ještě velmi málo
- keramiky nejprve jednoduše zdobena, později i malovaná dekorace
- pokrok ve vývoji technologií
- změna uspořádání společnosti, objevování náznaků vytváření autorit
Archeologické lokality
Předkeramický neolit
Abú Hurajra
Archeologická lokalita 75 km západně od Rakky (Sýrie)
Naleziště: Nalezeny 2 sídlištní komplexy z nichž první Abú Hurajra 1 je datován do natúfienu a chiámienu (předkeramický neolit A) kdežto Abú Hurajra 2 předkeramický neolit B. zajímavá lokalita tím, že zde pohřebiště se skupinou hrobů patřící do mezolitu a také další které patří do předkeramického neolitu. V mezolitu lidé dobře živení, vzrostlí, plné formy. Neolitici již zvláštní rysy – stopy těžké práce na prstech u nohou, pánvi a páteře. Zhroucení krčních obratlů (stavcov) (Asi z nošení těžkých věcí na hlavě) a také výrazný obrus zubů.
Obživa: Bylo nalezeno asi tucet rodin, které Hurajru obývaly se živilo soustavným lovem gazel, jejichž stáda táhla touto stepí. Dále se živili sběrem (divoké traviny, luštěniny). Žili ve vyhloubených příbytcích do skály, poté v chýších. Po opuštění naleziště nejspíše z důvodu ochlazení,
povstalo rané zemědělské sídliště Abú Hurajra 2 -> největší neolitická vesnice v Sýrii. Její obyvatele pěstovali pšenici, ječmen, žito, vikev, hrách, fazole. Chovali ovce, kozy, nadále lovili gazely, jejichž stáda tudy pravidelně táhla. Poté, co počty gazel poklesy, začali lovit také skot a prasata.
Obchod: dovedli si obstarat dovážená zboží jako obsidián ze severu, mořské mušle od západu a tyrkys od východu.
Obydlí: Pravoúhlé příbytky s více místnostmi, stavěných z cihel, podlahy z černé maltoviny a zdi někdy zdobené červenou barvou.
Pohřbívání: Kosti některých svých mrtvých pochovávali pod podlahou domu, poté co je zbavili organických částí v kostnici. Lebky byly někdy pomalovány a zpravidla se ukládaly zvlášť, v některých případech byly i u cizích těl. Pozůstatky některých žen a mužů nesou na páteři, kolenou a prstech známky těžké práce v kleče, nejspíše drcení obilí na dvojdílných zrnotěrkách.
Celá populace se vyznačuje výrazně vyvinutým svalstvem, svědčícím o namáhavosti neolitického života., obrus zubů kvůli žvýkání rákosu při přípravě rohoží apod.
Ajn Ghazzal
Lokalita třívrstvá nalezena při budování letiště. Zde se našli hliněné skulptury ve dvou jamách, panáci malované se zelenýma očima a oranžovými náramky – tyto sochy na tyčích.
Archeologická lokalita na severovýchodním okraji Ammánu (Jordánsko). Sídliště předkeramického a keramického neolitu, osídlené od konce 8. Do 6.tis.př.kr.
Obživa: Obyvatelé střední fáze předkeramického neolitu B(7200-6500 p.n.l) se živili pěstováním pšenice a ječmene a též strukovinami jichž se dochovalo víc než obilnin. Chovali kozy a skot a jídelníček doplňovali vydatně lovem. Dovedli pálit vápno a na palivové dříví spotřebovali většinu nablízku rostoucího stromoví, takže zřejmě odlesnili okolí naleziště až do vzdálenosti několika kilometrů.
Obydlí: Rozsáhlé pravoúhlé domy (40—50 m stvortc.) s prostornými a málo početnými místnostmi (1-3 miestn.) stavěné z kamene s vápennými podlahami na kamenném štětu a zdmi s hliněnou a na povrchu vápennou omítkou. Na zdech i podlahách nástěnné malby, scénické (zvěř, ptáci) červenou barvou.
Pohřbívání: Zesnulí byli pohřbíváni pod podlahami domů a zhusta jim byly odebírány hlavy, ukládané na jiných místech. K magickým obřadům užívali hliněných sošek, mezi nimiž převažují podoby (těhotných) žen a skotu. Na nalezišti bylo odkryto celkem 7 lidských lebek,domodelovaných hlínou do podoby hlav a dva hromadné nálezy soch ze 7.tis.pr.n.l. (sochy muzov, lepene z vapennej konkrece na jadrech zo zvazkov rakosia, najvacsie vyska 90cm, vlasy z cierneho asfaltu.zele zrenicky, koncatiny zdobili oranzove pasy farby a niekedy mali 6 prstov ako v Jerichu)
Pozdní fáze předkeramického neolitu B (druha polovica 7 tisic. přinesla zvětšení sídliště na 10ha. Změnila se podoba domů, které se nyní sestávaly z početných menších místností obklopujuicj ustrednu sien, objevují se doklady přítomnosti ochočených psů, skotov a prasat. Poslední fáze neolitu velice málo doložená.,
Posledna faza 6000-5500- doposud velmi málo doložená, neocenitelný pramenný materiál se vyznačuje chovem ovcí, koz, skotu a prasat, lovem stepní a pouštní zvěře.
Architektura této fáze připomíná skladovací prostory s předpokládanou nadstavbou z organických hmot. Nebožtíkům byly nyní ponechávány hlavy na poslední cestu obdrželi porci vepřového masa i kostí.
Keramicky neolit 6.tis.p.n.l jarmukien
Doklady staveb s pravoúhlými a poté zakřivenými kamennými zdmi, ohrady pro dobytek kočovných pastevců. Pohřby z této doby nebyly nalezeny a rovněž výrazně ubylo hliněných sošek.
Bejdha- jiný název Sejl Aklat, arch. Lokalita asi 120km severovýchodně od Akaby, poblíž Petry (Jordánsko) Naleziště se sídlištní vrstvou kultury natúfské. A 6vrstvami osídlení předkeramického neolitu.
Postupně ubývá domů a až v poslední vrstvě je jedn jeden dům s velkými do země zahloubenými chodbami- zde zpracování kostí ale i bourání dobytka. Možná zde pracovali první otroci?
Obživa: Sběr divoce rostoucích rostlin, lovení zvěře. Zde začali obilí i pěstovat -> počátky zemědělství a chovat dobytek (kozy). Zhotovovali předměty z přírodního materiálu- asfalt, kámen, kosti, rákos či proutí. Žili v domech se zahloubenými podlahami pod dřevěnými konstrukcemi a střechami z rohoží omítnutých hlínou. Původně oválné domy, později přešly k pravoúhlým volně stojícím domům. Ve vrstvě II se nacházel ústřední velký dům s pečlivě omítnutými a malovanými stěnami, který byl obkopen menšími budovami. Bejdha osvětluje počátky produktivního hospodářství na starověkém PV, i diferenciaci tamních společenských struktur.
Çatal Hüyük
Arch. Lokalita 50km severovýchodně od města Konya (Turecko).
Naleziště: Sídliště s dvěma telly, západním a východním, osídlenými během předkeramického a raného keramického neolitu a eneolitu. Na východním tellu zjištěno 13 sídlištních vrstev. Zdější osady sestávaly z pravoúhlých budov stavěných z hlíny těsně vedle sebe. Vstupovalo se do nich nejspíše poklopy ve střechách, úzké meziprostory byly využívány k odkládání odpadu, který byl též sypán na svahy po obvodu sídliště. Domy vybaveny ohništi a hliněnými hlavicemi, jejich podlahy udržovány v úzkostlivé čistotě. Některé příbytky (“svatyně“) byly opatřeny zcela mimořádnou uměleckou výzdobou. Doloženy v hlíně provedené plastické a malované reliéfy žen a různých zvířat, jindy opět do hliněných soklů zapracované kostní pozůstatky skotu, zobáky supů apod. V jiných případech se objevuje nástěnná malba ornamentální i scénická (motiv bezhlavých těl a velkých ptáků, muž se psem, město a výbuch sopky)
Pohřbívání:Nebožtíci byli vystavováni mimo sídliště působení podnebných činitelů a po odstranění měkkých tkání byli pochováváni poo podlahami příbytků, muži s nástroji a zbraněmi, žen s s toaletními potřebami (popř. košík, na barvivo a obsidiánové zrcadlo)
Obživa: Obyvatelé se živli zemědělstvím, chovem dobytka a lovem. Pracovali s hlínou (sošky žen, zvířat), kamenem broušení i štípaná industrie, s kostí (např. skvostná rukojeť pazourkové dýky v podobě 2spletených hadů). Dále dřevěné nádoby, košíky, vlna.
- Velice specifická, zástavba kompaktní a stavby nalepené na sobě – asi lezli dovnitř horem.
- Našel se zde vůbec nejstarší turecký koberec
- Velmi důležitou roli zde hrála kosmetika – v hrobech totiž také zrcadla z obsidiánu
Çayönü Tepesi
archeologická lokalita 7km jižně od města Ergani (Turecko). Tell s šesti hlavními sídlištními vrstvami předkeramického a rané keramického neolitu. (8250-7750 pr.n.l.)Nejstarší oblé stavby stojí na kamenných podezdívkách (podmurovke) a mají zdi z výpletu (pružný drevnatý materiál)
V druhé fázi následují budovy s plošnými podezdívkami sestávajícími z hustě vedle sebe kladených či meandrovitě uspořádaných zídek (murikov)
Dlazdena stavba s dvojicami priporov na S a J strane ktorym v interiery polohou zodpovedaju stojace kamenne stély či piliere
V dalších dvou fázích III a IV obyvatelé zbudovali pravoúhlé plástvovité stavby uvnitř rozdělné na obdlzníkové komůrky.
Nálezy: Stavba s lebkami, poměrně složitého půdorysu, byla omítnuta vápnem a v jejích podzemních i nadzemních kobkách se našly dlouho lidské kosti a lebky, rohy skotu. lebek se našlo 354 lidiček. V ústředním prostoru stavby byly na povrchu velkého kamenného bloku zjištěny stopy lidské i hovězí krve.
Poslední vrstva V se skládá z několika budov s prostornými místnostmi včetně stavby s hlazenou podlahou z červeného vápence kladeného do malty z páleného a hašeného vápna. Opat sú tam pripory ale teraz uz na všetkých 4 stranách, na okraji bezénika z kamena sa zachovali stopy ľudskej krvy
V první vrstvě keramického neolitu vrtsva VI byly nalezeny stavby ze dřeva, hlíny kamene, vonku domu se vyskytují hlinene lavice, známe však i kamenné lavice v interiérech.Vnitřky domů jsou vybaveny ohništi a někdy dlážděny okruhliakmy alebo ploskymi kamenmi
Někteří nebožtíci pohřbívání pod zem pod podlahami domů nebo v prostorách mezi stavbami. Obyvatelé se živili lovem, sběre, pěstováním- luštěnin,obilnin. Pracovali s hlínou, kamenem, kostí kovem (surova med) a organickými hmotami,
- Z lokality je znamy zatial najstarsi textil na svete , pripomina kosikarsku techniku
- Nejznámější – dlážděná stavba, velmi podobná Nevali Čori.
- Další stavba obdélníková s leštěnou podlahou. Přizděné jsou pilíře, podlaha je vydlážděná červeným vápencem a dva pilíře naproti sobě vždy spojeny bílými vápenci. Zase nějaké spojení s číslem tři! 😮
Džarmo (Kalát Džarmo)
arch. Lokalita 12km východně od Čemčemálu (Irák). Ves z doby předkeramického a raně keramického neolitu. (6500-5700oř.n.l.)
Obživa: Živili se sběrem divoce rostoucích travin, u nichž může jít i o první pěstované obilniny geneticky dosud blízké divokému ječmeni a pšenici. Při lovu a sběru navštěvovali krajiny porostlé savanami a lesy, ale i horské hvozdy počali však již chovat domácí zvířata (koza).
Nástroje zhotovovali z hlíny,asfaltu. Dovedli také tkát textilie a použití vrtáku s plochou špicí a abraziva.
Obydlí: Příbytky zhotovovali z dusané hlíny na kamenných základech a kryli je rákosovým pletivem a hliněným pokryvem. Vařili patrně v jámách v zemi pomocí varných kamenů ohřívaných v ohni. Naleziště dobře osvětluje počátky zemědělství a chovu dobytka.
- První lokalita předkeramického neolita dostupná bádání
- Malá vesnička s 15ti vrstvami (11 akeramícký, 4 keramický)
- Ženské sošky a sošky rohatého skotu – asi 4tisíce potlučených sošek
Hacilar (čti: Hačilár)
archeologická lokalita jihozápadně od Burduru (Turecko). Osídlení náležející předkeramickému a keramickému neolitu. Obyvatelé vsi předkeramického neolitu se živili zemědělstvím- divoké i pěstované pšenice, ječmen, čočka, a za pomoci ochočených psů lovili divoké ovce, kozy, tury, jeleny.
Obydlí: Žili v pravoúhlých cihelných domech na kamenných základech, přilehlé dvory vybaveny topeništi a prostorami k ukládání zásob. Omítky nesou stopy červeně a světle malovaných vzorů. Lidské lebky na podlahách naznačují uctívání zvlášť zasloužilých členů obce.
V době keramického neolitu se tu pěstovala pšenice, ječmen, hrách sbíraly se lesní plody, loven jelen, zubr, divoká ovce a koza.
Z hlíny vyráběli zdejší osadníci leštěnou keramiku, a sošky žen, obráběli kámen, kost, kov, zhotovovali i předměty z organických pletiv (koše) a textil. K péči o zevnějšek náležela výroba ozdob a práce s kosmetickými přípravky. Z naleziště pocházejí i předměty ze vzdálených oblastí (mořské mušle).
Ve stavbě se objevuje užití dřevěných trámů a maltových podlah a omítek. Eneolitické vrstvy jsou charakterizovány velmi výraznou keramikou s geometrickými vzory a malovanými červeně na světlě žlutém pozadí. Z této doby pochází opevnění sídliště mohutnou zdí.
– zajímavá geografická poloha – u města Burdur na Jihozápadě 😮
JERICHO
- dnešní Tell es-Sultán
- dvouvrstevnatá A a B
- archeologická lokalita 20 km od Jeruzaléma
- jméno je již doloženo v řeckých a latinských starověkých textech – nejspíš je odvozeno od jména měsíčního boha Jaricha /ten je dobře známý z textů ugaritských/ – zdá se, že lokalita byla od nejstarších dob střediskem měsíčního kultu
- Jericho má přízvisko „Palmové město“ – město totiž leží asi 250 m pod úrovní hladiny Středozemního moře /atak má teplé, subtropické klima – díky tomu se daří datlovníku – podle toho asi nejspíš toto přízvisko
- doklady osídlení od mezolitu do doby byzantské
- tábořiště lovců a sběračů kultury natúfské – 12. -11. tis. př. Kr. s obdélníkovou hliněnou plošinou
- Předkeramický neolit A (9. tis. př. Kr.) – sídliště o rozloze asi 4 ha (kolem 2000 obyvatel) je tvořeno z oválných zahloubených příbytků budovaných z podlouhlých oblých („doutníkovitých“) hliněných bloků a z výpletu omazaného hlínou, soustavně obnovovaných (doloženo 22 vrstev) – v jedné z fází opevněno do skály tesaným příkopem, kamennou hradbou a věží, přístupnou chodbou a schodištěm na vrchol
- Příkop je velmi široký a hluboký. Věž je masivní a zachovala se vysoká asi 7 metrů. Mezolitické město, nevíme proč toto tady bylo, k čemu to sloužilo. Okrouhlé půdorysy
- obyvatelé
- pěstovali pšenici, ječmen, čočku
- chovali psy a lovili gazely
- pracovali s kamenem a kostí
- v domech pohřbívána těla bez hlav, lebky ukládány někde zvlášť tvářemi do kruhu či ve skupinách hledících stejným směrem
- Předkeramický neolit B ( 9. – 7. tis. př. Kr.) – pravoúhlé příbytky stavěné opakovaně z podlouhlých, na konci zaoblených cihel s otisky prstů na horních plochách, interiéry byly omítány hlínou, někdy malovanou červenou, růžovou a světle žlutou barvou
- Topeniště a skladovací prostory byly ve dvorech
- Pohřbívání: zesnulý byli pohřbíváni v domech, některým z nich /hlavně mužům/ byli odnímány hlavy, domodelovány hlínou a např. zobrazení očí vtlačenými mušlemi
- Zpracovávali rostlinnou potravu /pomocí drtidel/, pěstovali pšenici, ječmen, chovali dobytek (koza a ovce), psa. Lov.
- z rané doby bronzové (3. tis. př. Kr.) pochází osada opevněná hradbou s okrouhlými věžemi a příkopem – obyvatelé se zabývali zemědělstvím a udržovali styky s Anatolií, Sýrií a Egyptem
- střední doba bronzová (asi 2000 – 1500 př. Kr.) – skalní hrobky 5ti různých typů – nebožtíci s výbavou dýk, keramiky. Mladší skupina skalních hrobek – zesnulí vybavení nábytkem, osobními potřebami, nádobami s jídlem a nápoji. Vrstvy mladší než 14. st. př. Kr. většinou odstraněni erozí.
Doložená je obytná zástavba doby železné (1200 – 587 př. Kr.).
Po propuštění Židů z babylonského zajetí (538 př. Kr.) bylo město obsazeno 345 navrátilci.
- významná kapitola dějin Jericha začíná v době Hasmoneovců – zde pevnost, kterou podle Strabóna dobyl Pompeius
- král Héródés a Archeláos zřidili v Jerichu přepychové stavby v helénistickém slohu – zbytky objeveny, ukazují, že šlo poměrně o rozsáhlý komplex staveb
- Po nešťastném konci židovského povstání v letech 66-70 po Kr. ztratilo Jericho svůj dřívější význam a od 4. st. po Kr. bylo již úplně pusté
- Jedná se o oázu a sídlištní osídlenou plochu a celkem by tam mělo bydlet cca 2000 obyvatel – mega město!
MUREJBIT
- lokalita na břehu Eufratu, 40 km od Tabky /Sýrie/
- 7 hlavních fází osídlení: (IA, IB, II, IIIA, IIIB, IVA, a IVB)
- spadá do období od 11. tis. př. Kr./natúfská kultura/ po rané 7. tis. př. Kr. /konec předkeramického neolitu/
- lovci a sběrači natúfského a „epinatúfského“ Murejbitu (fáze IA a IB, konec 12. – počátek 10. tis. př. Kr.) – získávali obživu lovem gazel /již pomocí ochočených psů/, sběrem divoce rostoucí předchůdce pšenice, ječmene, čočky, divokých oříšků /pistácie/, rybařením, sběrem mušlí od Eufratu – ta divoká pšenice zde neroste, takže nejspíš ji sem přinesli z jejího přirozeného podhorského prostředí
- předměty zhotovovali z kamene – štípáním drobných nástrojů, broušením hrubšího nářadí a rovněž z kosti
- žili v okrouhlých chýších se zahloubenými podlahami, nadzemní části budovali ze dřeva a omítali hlínou
Fáze II – náleží zde předkeramickému neolitu A (PPNA, 10 tis. př. Kr.)
poprvé se zde objevují kamenné obklady stěn chýší a hliněné podlahy, v některých případech byly příbytky této fáze magicky ochraňovány zazdíváním tuřích lebek do hliněných lavic v interiérech
tehdejší hospodyně připravovala stravu na ohni v jámách, jejichž stěny byly intenzivně propáleny (vznikla takto myšlenka výroby keramiky?) pomocí varných kamenů
k zásadním změnám dochází v průběhu fází IIIA a IIIB (PPNA a PPNB = předkeramický neolit B, asi 9500 – 8700 př. Kr.)
zde na jedné lokalitě chov a lov, což je hodně podivné na jedné lokalitě
- obyvatelé fáze IIIA se poprvé uchýlili k magickým operacím užívajícím ženských sošek z kamene a hlíny, a poprvé se pokoušeli zhotovovat z hlíny i nádobky
- místo hlavního lovného zvířete, kdysi gazely, nyní zaujal ONAGER a PRATUR, rybolov poklesl
- Nato následovalo ve fázi IIIB rozšíření prvního pěstování dosud nešlechtěných předchůdců pozdějších obilnin – rozšíření čepelek se „srpovým leskem.“
Lov gazel a rybolov, ale objevují se poprvé v této lokalitě ženské sošky
Ve fázi III osadníci obývali ves z okrouhlých (ale snad i pravoúhlých) chýší o rozloze asi 2-3 ha
Bizarní pohřební zvyklosti – pochování lidské lebky a kostí končetin pod hlínou omítnutým ohništěm, plným popela, v příbytku a zbytku těla téhož jedince s přidaným kolíkem z hlazeného kamene vně domu. Pod popelem jen hlava a nohy – takže hlava zastupuje člověka a nohy potomstvo, takže znamenají, že ten dům byl té pohřbené osoby a jejího potomstva.
Ve fázi IV (dělena na podfáze IVA a IVB, asi 8700 – 7000?) chybí doklady o zazdívání tuřích lebek v interiérech i o užití ženských sošek z hlíny
- Nálezy zvířecích kostí zato naznačují, že již tehdy mohli chovat ochočený skot a patrně se znovu uchýlili k lovu gazel
- Stavby z dusané hlíny mají pravoúhlý půdorys s podlahami omítanými žlutavou hlínou, v jediném případě je doložena podlaha vápenná
- Těla mrtvých se někdy našla pochována v jamách pod podlahou a v jednom případě spočívala nebožtíkova hlava na „polštářku“ z červené hlíny
V závěrečné fázi IVB poklesá zastoupení obilného pylu – takže význam zemědělství se patrně snížil (nebo se jen pole vzdálila od sídliště?) sídliště – prvořadý historický pramen, osvětlující přechod od přisvojovacího k produktivnímu hospodářství
NAHAL HEMAR
- jeskyně v Judské poušti při Mrtvém moři, 70 km od Jeruzaléma
- jsou zde doloženy 4 nálezové vrstvy, a to od shora dolů z doby římské, z rané doby bronzové (doba někdy okolo Bar Kochbova povstání, konec 4. – 3. tis. př. Kr.) a dvě vrstvy z doby předkeramického neolitu B (asi 9 000 př. Kr.)
- z vrstev předkeramického neolitu pocházejí unikátní nálezy z organických hmot, zachované díky extrémně suchým podmínkám uložení – takto jsou doloženy koše impregnované asfaltem, ošatky, sítě, rohože, provazy, nit, lněné látky, tkalcovský stav, dřevěné nástroje, srp z kosti a čepelky řezné jsou upevněny vápnovou maltou
- vyskytly se i podoby lidských hlav řezané v kosti a barvené černým asfaltem a zelenou (vlasy), červenou i bílou barvou
- zvláštní pozornost zasluhují 2 nebo 3 kamenné masky – zobrazují lidské tváře v groteskním úšklebku – vlasy jsou domodelovány asfaltem a při jejich okrajích se nacházejí otvory pro upevnění. Tyto masky malované červeně a žlutě – paprsky od středu masky, asi masky nějakých démonů či něčeho nepřirozeného?
- nalezly se tu i tři lidské lebky s obličejovými částmi ponechanými bez pokryvu a s klenbou domodelovanou asfaltem
- výzkum Izraele 1983
TELL MAGHZALÍJA
- lokalita 110 km západně od Mosulu (Irák)
- sídliště se 3 fázemi (16 vrstev) ze 7. tis. př. Kr.
- zdejší obyvatelé se živili zemědělstvím (pšenice, ječmen), chovem dobytka (58 % pozůstatku tvoří ovce a kozy, v procesu ochočování), sběrem (divoké formy ječmene, lnu a luštěnin) a lovem (divoká ovce a koza, jelenovití, onager, divoké prase, pratur)
- životní prostředí zde zachycených druhů zvěře ukazuje, že se lovci pohybovali ve stepích, lesostepích, ale i v horách
- pracovalo se tu s hlínou (lidské i zvířecí sošky), kamenem (štípaná a broušená industrie), kostí, kovem (kusy měděné rudy a zastudena kované měděné šídlo) a organickými materiály (rohože, košíky, textil)
- vesničané obývali pravoúhlé domy z dusané hlíny na kamenných základech a stropy – stropy byly z omítky, hlíny a rohožoviny impregnované asfaltem
- domy, jejichž obytná plocha vzrůstá, byly vybaveny ohništi a pecemi, schránami na obilí a zásobními jámami a v některých případech byli pod jejich podlahami pohřbíváni zesnulí
- v průběhu posledních dvou fází uzavřela zdejší osadu o rozloze 1500 m2 (8 – 10 domů se 100- 150 obyvateli) jednou přestavovaná mohutná hradba ze stojících kamenných bloků až 1, 5 m vysokých, zatím nejstarší známé dílo tohoto druhu v pravěké Mezopotámii, odkrytá v délce 60 m
- výzkum SSSR 1977-1980
- část lokality ohrazeno z kamenů a nevim – umíme tedy určit velikost osady. Mohlo tam stát asi 9 příbytků a obyvatel tam bylo tak 100-150 lidí.
UMM DABAGHÍJA
- lokalita 80 km od Mosulu (Irák)
- lokalita, která dělala všechno nějak divně naopak 😀
- se 4 vrstvami osídlení raného keramického neolitu předhassúnské kultury 6. tis. př. Kr.
- zdejší obyvatelé – zemědělství (ječmen, pšenice, čočka, stopově hrách), chov dobytka (ovce, koza, skot, prase a pes), sběr (divoký ječmen, traviny)
- naleziště ležící dnes a zřejmě i v minulosti na hranici stepi a pouště, se k zemědělské výrobě nehodilo a není proto divu, že hlavní zdroj obživy byl lov onagerů a gazel
- sběr palivového dříví doplňovala doprava stromových kmenů na stavbu na vzdálenost 100 km a těžba ze zdrojů nerostných surovin ve vzdálenosti 34 a 16 km
- bydlelo se v drobných pravoúhlých domech z dusané hlíny, které byly vybavené topeništi (i krby), nádržemi na zásoby, kamennými policemi a velkými zásobními nádobami
- na střechy domů se vystupovalo po schodištích a stěny některých z nich nesly nástěnné malby (geometrické vzory, stádo onagerů, lovecká scéna)
- ve vrstvách IV a III tvořil východní polovinu sídliště rozsáhlý, pravidelně rozměřený a vystavěný blok sestávající ze tří křídel tvořených dvojitými řadami čtvercových komor, seskupených v podobě písmene U – snad šlo o skladištní komplex. Našlo se jen v jedné komoře něco, ostatní prázdné. Zde několik tisíc kuliček (Asi prakové střely)
- obyvatelé zhotovovali předměty z hlíny /keramika, sošky/, z kamene místního i dováženého, z kosti, z organických hmot /textil/
- znali již pálení vápna
- dálkové kontakty dokládají mušle a dlouhé trámy, které se zde vozili asi z oblasti vzdálené 100 km 😮
- zemědělství zde hrálo jen doplňkovou roli, výrazněji se uplatňoval lov, doprovázený pastevectvím
- britský výzkum 1970 – 1974
ALI KOŠ
- Archeologická lokalita v Íránu. Vesnice, začínající keramický neolit, 7.tis.př.n.l., 33 sídlištních vrstev
- Obyvatelé – původně lov a sběr, později přešli k pěstování obilnin, chov dobytka, zpracování kovů
- Hliněné sošky, štípaná industrie z kamene, nástroje z kosti, textil a rohože – organický materiál
CAN HASAN
- Lokalita v Turecku, poblíž Adany
- Skupina tří tellů z doby předkeramického neolitu
- Významné nálezy: sídliště z 7.tis.př.n.l., pravoúhlé stavby z hlíny s ohništi uvnitř, zdi malované červeně
- Obyvatelé – zemědělci, poprvé co pěstovali žito, také lov a sběr divoko rostoucích obilnin
- Práce s hlínou, kamenem, kostí (nástroje štípané i broušené)
- Z dob eneolitu: velká pravoúhlá budova nebo komplex menších budov (na sobě těsně nalepené), nástěnné malby, malovaná keramika
GANDŽE DÁRE TEPE
- Lokalita nedaleko Kermášáhu, Írán
- Sezóní letní tábořiště (nejspodnější vrstva E) a 4 sídlištní vrstvy (Vrstvy A-D) z dob nejstaršího předkeramického neolitu
- Nejprve lov a sběr divoce rostoucích rostlin (ječmen, čočka, pistácie), chov dobytka (koza). Postupně více pěstování ječmene
- Z hlíny vytvářeny sošky lidí i zvířat, později na slunce vysoušené hliněné nádoby
- Kamenné nástroje, nádoby a ozdoby. Nářádí z kostí. Také organické hmoty – košíkářství
- Možná ovládali pálení vápna
- Pravoúhlé domy z cihel a dusané hlíny, střechy z trámů pokryté hlínou
- Své mrtvé pochovávali pod podlahami domů
MEHRGARH
- Lokalita ležící západně od Sibi, Pákistán
- Sedm fází osídlení (předkeramické neolit až raná doba bronzová)
- Hlavní nálezy: z keramického neolitu – první doložené naleziště na indickém subkontinentu
- Obyvatelé zemědělci (pšenice, ječmen – už šestiřadé formy ječmene), chov dobytka (ovce, koza), lov a sběr
- Zpracování hlíny a asfaltu, kámen (nádoby), organické hmoty (košíky)
- Žili v pravoúhlých domech, sušené hliněné cihly, v domech topeniště
- Mrtví pochováni mezi domy na otevřeném prostranství
- Byli ve spojení s přímořskými oblastmi, protože nalezeny také pohřebiště s mušlemi, přívěsky a středoasijským tyrkysem
- Prostorově omezené řemeslné provozy: hlína, kov, mušle, drahokamy (karneol, lazurit), zhotovování esteticky působené malované keramiky
- Z cca 2600-2500 př.n.l. – nález velké hliněné terasy se zdí a pilastry
- Naleziště mimořádného významu, poskytuje přehled vývoje oblasti od předkeramického neolitu až do doby těsně před vznikem protoindické civilizace
TELL ASVAD
- Lokalita v oáze dnes obsazené Damaškem, Sýrie
- Jsou tři fáze zdejšího osídlení – naleziště od předkeramického neolitu po konec předkeramického neolitu
- Zemědělci – pěstování pšenice a ječmene
- Poprvé se zde objevuje šlechtěná pšenice dvojzrnka v 9 tis., odlišná od svého předchůdce, ale ječmen vypadá jako jeho divoká forma
- V pozdější době se přešlo z pěstování pšenice dvojzrnky k pěstování 6řadého ječmene
- Také lov a sběr
- Zpracování hlíny, kamene (štípaná industrie, šipky), organické hmoty
- Obydlí – ohniště, střechy z rákosí stavby z cihel
- Sošky zvířat z hlíny (kozoroh, prase, gazela, skot) – k magickým účelům. Později také sošky žen
TEPE SABZ
- Lokalita v Íránu
- Eneolitické sídliště
- Zdejší obyvatelé stavěli z cihel stlačovaných mezi prkénky – pravoúhlé domy na kamenných základech
- Zemědělství – již zavlažování (pšenice, ječmen, hrách, čočka, len), chov dobytka a užitkových zvířat (ovce, kozy, skot, pes), lov (gazela, onager, divoké prase, ryby) a směr (mandle, pistácie, želvy, škeble)
- Zpracování hlíny – malovaná keramika, vztah k Súsám, zpracování kamene – nástroje broušené i štípané, zpracování organické hmoty – slaměné ošatky, rohože, textil
TEPE SARAB
- Lokalita v Íránu
- Sídliště raného keramického neolitu, 6300-6000 př.n.l.
- Obyvatelé žili v lehkých stavbách – zbyly jen jámy
- Zemědělství – pšenice, ječmen, Sběr – pistácie, měkkýši
- Zpracování hlíny – červené leštění a malovaná keramika, lidské i zvířecí sošky, zpracování kamene – kamenné nádoby, štípaná industrie
NEVALI ČORI
- JV Turecko, předkeramický neolit 9.-8.tis.
- Monumentální architektura, ale poměrně jednoduchá. Obdélníková kamenná stavba, má ve středu 2 stojící pilíře a kolem stěn obíhá lavice. Nevíme ale co se tam dělo. Našla se zde skulptura obrovské hlavy a pták (poslové mezi živými a mrtvými). Možná stavba která komunikovala s podsvětím nebo nadsvětím.
GÖBEKLI TEPE
- Největší vynaložení energie, které je srovnatelné s Jerichem
- JV Anatolie
- Mimořádná architektura
- Sídliště asi 6vrstvé
- 3 okrouhlé stavby, zasekány do skály v průměru 16 metrů. V tomto prostoru vestavěno 6 pilířů zdobených reliéfy. Neví se, co s tím dělali a k čemu stavby používali
- Stavby zasypány štípanou industrií a posypáno černou trstí – nikomu to hlava nebere, co to jako má znamenat
KERAMICKÝ NEOLIT
KERAMICKÝ NEOLIT +- 6500 – 6000 PŘ.N.L.
- Závěrečná fáze neolitu
- Ještě budou dvě přednášky (eneolit charakteristika + seznam důležitých lokalit)
- Přechodné období
- Vše v kultuře přetrvává až na některý drobnosti – krize, oslabuje se zemědělství a posílení dobytkářství a lov – zvláštní. Možná nejsou o tom jen důkazy, možná to opravdu v této době přestalo
- Osídlení – ta samá místa, nasazuje se na stará podloží. Také ale osídlení nových lokalit
- Hlavní rys odlišný – keramika. Vařilo se ale ve varných jamách, nevyžadovalo to žádný kontejner/hrnec z keramiky. Keramika je ale všude na PV, je stejným způsobem povrchově upravována 😮 Nejstarší tmavé, leštěné a ryté a ve druhé fázi jsou malované červeně na světlém pozadí (na PV i v Evropě, dokonce i v Čr) – velmi univerzální a všeobecně rozšířený. Může to zobrazovat nějakou ochrannou magii – když se objevuje kreslená keramika, tak kresby ze zdí (fresky) chybí a přesouvají se na vázy a hrnce – mělo to ty lidi nějak chránit
BYBLOS
- Kousek od Bejrútu
- Lokalita, která byla v keramickém neolitu poprvé osídlena, není tam starší podloží
- Keramika tmavá, strašně ošklivá 😀 zdobena rytím
- Pěstování šlechtěných plodin, chování zvířectva, podlahy v domečkách z maltoviny (je třeba pálené vápno)
UGARIT
- Na pobřeží Sýrie
- Významná a velmi důležitá lokalita
- Rozkládal se zde stát, námořní obchodní velmoc- styky se středomořím. Byl zde královský palác s králem – manévrování mezi mocnostmi Chetitů a Egypta
- Velmi kulturně rozvinuté, 8 jazyků v 8 písmech
- První klínopisná abeceda! O 26 znacích, zachycení hlásek, nejen slabik
- Sahá do předkeramického neolitu – starší podlaží
- Nejstarší keramika je ale světlá, což je divné 😮
- halafská kultura – chybí zde rybolov což je zvláštní když je to na pobřeží a velmi se orientuje na lesní zvěř (kanec, medvěd, jelen) => obrat úplný
AMUK
- plán´ na východ od antické Antiochie
- velmi dobře zachovalá, zavlažovaná plán´
- americká expedice zkoumala syrskou keramiku – otevřeli několik tellů a chronologizovali keramiku v 10ti stupních od pravěku. Byla stanovena posloupnost. Nejstarší keramiku stupně A je hlazená a na počátku stupně B je již hlazená, leštěná a rytá a na konci B je poprvé keramika malovaná červeně na světlém pozadí -> poprvé dokumentován vývojový cyklus keramiky
MERSIN
- dnešní Hüyük Tepe
- výzkum 30 let 20 století, osidlenie od neolitu po islamsku dobu,
- velmi bohatý Tell se 33 vrstvami keramického neolitu položena na předkeramickém neolitu
- v nižších vrstvách je tmavá rytá keramika a prvně ve vrstvě 26 keramika malovaná , vrstva 22-20 dalsi rozzvoj keramiky a objavuju sa tam otlacky pacati– 20-19 již keramika halafska, ve vrstvě 16 obehnána masivní hliněnou zdí a byla spálena (asi požár a zánik osady). Na zříceninách již ve vrstvě 15 obejdská kultura mezopotamská.
Tarsus
- keramika zdobena radélkem, tmavá keramika
- lokalita není postavena na starším podloží
- také na keramice otisky mušlí – stejně tak keramika v Itálii. Návaznost?
Catal Hüyük
- neolitičtí předkeramičtí obyvatelé útlum, bydlí vedle a lokalita osídlena až v eneolitu
Hacilar
- použité vydatné červené barvivo, do dnes intenzivní – zajímavost
poprvé se začínají objevovat kultury, které se nevztahují na jednu lokalitu. Soubory hmotné kultury objevující se na více místech. Hmotná kultura se pohybuje jinak v archeologii, než kultura etnická, takže se podle toho nelze řídit. Do dnes není jasné, co archeologická kultura je 😀 G. Child a jeho definice – soubor artefaktů který se neustále nachází pospolu….
Lze doložit dvě archeologie na území Sýrie a Iráku:
Hassunská kultura
- stejnorodá hmotná kultura, zejména keramika. Opakují vzorec – tmavá, hlazená, leštěná a někdy malovaná, ale na tmavém pozadí
- běžely tyto kultury současně (hassunská i samarrská, možná také souběžně s haláfskou), ale platí, že samarrská je mladší a hassunská starší, někdy ale běželi souběžně… takže asi tak
- HADŽI FIRUZ – dosti překvapující lokalita poblíž jezera Van v Íránu v nadmořské výšce 1200 m.n.m. – pěstování šlechtěných plodin, lov, chov dobytka. Proč osada takto vysoko, to nevíme. Zvláštní pohřební praktiky – zesnulí pohřbeni tak že ve volné přírodě ponecháni osudu a když kosti byly vyčištěné, tak nastěhováni zpět do zvláštních skříněk v baráčku v rohu, někdy skříně zasypány hlínou, někdy volně. Pohřebišt je málo, spíše jednotlivé hroby.
- JARIMTEPE I. – lokalita v iráckém Kurdistánu, kultura hassunska a samarska, výzkum SSSR, kdy se Saddám Husajn kámošil se sovětama a pustil je tam – našli tento Tell se 12ti vrstvami. Klasická neolitická kultura. Poprvé se zde objevuje dvoukomorová hrnčířská pec! Zde nalezena také mohutna stvorcova plošina, kdy vnitřek byl vyskládán červenými a černými bloky a vytvořila jakousi šachovnici. Možná symbol plodnosti a úrodnosti – velmi vtipný symbol, možná nějaký oltář či kolektivní amulet 😀
- Pravouhle aj gulate domy, topenistia, viac miestne, schranky na obilie, pracovne plosiny
- Pod podlahami detske hroby
- Do vrcholu tellu zapustenych 13 hrobov kultury Halafskej
Sámarrská kultura (6000-5000 p.n.l)
- Malovaná červené na světlém pozadí keramika
- Samarra, lokalita 110 km severne od Bagdadu,
- Koncentricita malby – rozložena v kruhu kolem nějakého středu – misky kulaté, vyrivy kruhovy pohyb, kdy ve vnitřním obvodu je vymalován ornament ženy s vlajícími vlasy, nebo 4 škorpioni 😀
- Malby zdobiace v pasoch steny nadob prevazuju geometricke prvky
- Prokopáno velké pohřebiště, mtrvy ukladany do prostych jam v skrcenej polohe, kde se našlo mnoho této keramiky, privesky z karneolu, lapis lazuli. Tyrkysu, stiepane nastroje
- Nevíme jak se zacházelo s mrtvolkami se neví, těl se moc nedochovalo
- ČOGA MAMI – , pri Baghdade, na úpatí nízkého pásu pahorků z niž vytéká potok. Historický primát – poprvé doloženo zavlažování pomocí kanálů. Lokalita velmi zajímavá – jakýsi cyklus přibližující se krizi. 4 vrstvy ukazují změny (postupem doby se objeví obilí kde je mnoho buriny až se zdá, že tam spíš rostl burina než obilí – závlahovým systémem zalévali divoké plodiny :D). objevuje se mnoho šipek -> návrat k lovu a sběru. Volne stojace domy, asi aj sypky
- TELL ES-SAUVÁN – lokalita zajímavá pohřebištěm, jedno z prvních pohřebišt této doby. Na pohřebišti je lokalita, která je opevněna. Pohřebiště již organizováno, ustálený pohřební ritus. Pohřbeny ženy a děti, kde jsou chlapi se neví… těla ukládána s hlavou na jih, tvář k západu, skrčená poloha. Země mrtvých je totiž na západě (našlo se ve starých textech klínopisných – řeka Kubur = Chábúr). Pohřební výbava – korály z karneolu nebo tyrkysu, (kameny dovezené z Íránu), nádoby broušené z kamene (valouny z žilnatého vápence), tyto nádoby tak tenké, že prosvítalo světlo, také sošky – z vápence, sošky mužů žen a zvířátek, oči postav jsou vydloubány a vylity asfaltem a do důlku zasazeny oči vyřezané z perleti (takto to dělali pozdější sumerští sochaři). Sídliště opevněno až ve třetí vrstvě, kdy sídliště obklopeno příkopem hlubokým velmi. Útes vylámán z útesu, kameny použity k hradbě. Stálo zde 8-10 domů, cca 100 obyvatel. Některé uličky zde vydlážděné. Nejdůležitější je tato lokalita pohřebištěm!
ERIDU
- Sídlo boha Enkiho, bůh nejvyšší moudrosti J
- Nalezen zde půdorys budovy chrámu, má to 19 vrstev – chrám se vyvíjí od jednoduché
- budovy k poměrně složité architektuře. Vývoj budovy končí někdy na konci 4.tis.př.n.l.
- Stáli tam nějaký domečky
TELL AVAJLI
- 6 vrstev, nejdříve objeveno 5 vrstev a pak ještě starší, tak má číslo nula J
Sidklisko kultury obejdskej 0-5 najmenej s 19 vrstvai pozostatkov
- Do keramickeho neolitu patří 0,1,2 – nejstarší příbytek – budova složena z pravoúhle křížících se zídek (priecok) asi sypky, zde pozůstatky trámové dřevěné konstrukce a rákosového pokryvu podlah. Okolo velkych budov male komorky,Vyšší zdi se nezachovaly, nevíme co to je. V interiéru velké budovy se našly velké pilíře, které zřejmě nesly strop, topeniste, nechybaju ani zbytky schodist kt asi viedli do vyssich poschodi
- Obeid 3 nasla sa velka asi pravouhla terasovira budova z tehal
- Vrstva dvě je totálně zničená
- Pozoruhodné tím, že nás upozorňuje na to, že některé lokality nemusí být obytná sídliště, ale také nějaké sídlištní skladiště či okrsková ústředí 😮 něco jako Umm Dabágí
KOUZLO ORIENTU 