Starobabylónské období (2000 – 1600 př.n.l.)

  • velice dobře zdokumentováno písemními I hmotními prameny
  • zbytky budov, hlavní chrámy, paláce
  • Písemné prameny:
    • jazyk sumerský a akkadský
      • odumírání sumerštiny, zůstává jen v písemním styku v určitých textových žánrech
    • nápisy panovníků, administrativní texty
    • oslavní hymny na krále
      • ti se hlásí k odkazů králů z Uru
    • zaznamenávání sumerských literárních tradic – díla sumerské literatury
      • ústní díla sepsána v tomto období
    • Vývoj Mezopotámie
      • Počátek
        • Mnoho rozdrobených provincií (samostatné)
        • Jedním z těchto států Isin – hlásil se k odkazu urského krále a často na něj navazují
        • Isinští panovníci zbošťováni, hymny na panovníky
        • Vystupovali jako legitimní nástupci Ur III., ale jejich území se nedalo srovnávat
      • Larsa
        • stát jako Isin – spolu dominovali v tomto období
        • období Isin-Larsa
        • vývoj Larsy (již. Babylónie) odpovídá vývoji Isinu – také vystupovali jako nástupci Ur III.
        • jižní Babylónie x Isin – střed. Babylónie
        • v soupeření zpočátku převaha Isin, pak ale spíše Larsa
        • vyvrcholení 2.pol.13.stol.př.n.l.
          • v Larse převrat (vedl ho Kudur-Mabuk) – pocházel z Elamu, amorejského původu
          • dosadil na trůn Larsy svého syna Warad-Sína, Kudur-Mabuk si ale nechoval velký obdiv v Larse

 

Rím-Sín

  • bratr Warad-Sína
  • vládl 60 let (2.pol.13.stol. – 1.pol.18.stol.)
  • střet s Isinem – Larsa zvítězila, Isin ztratil nezávislost – konec dlouholetého soupeření
  • největší událost jeho vlády

 

Ešnunna

  • město ležící na dolním toku Dijály (levý přítok Tigridu)
  • výhodná poloha – obchodní cesty s Íránem – spojovací článek mezi Mezopotámií a vých. státy
  • dovoz cínu (k výrobě bronzu – zbraní)
  • většina textů psaná akkadsky, amorejské kmeny hrály důležitou roli
  • značný politický vliv, nebezpečný soupeř Larsy

 

Asyrský stát se začíná formovat v sever. Mezopotámii na přelomu 3 a 2 tis. a začíná zasahovat do dění okolních států.

 

Elam – velký vliv v této době, zasahoval do sporů a politiky jižní Mezopotámie

  • formální panovník nadřazen většině měst Mezopotámie

 

Mari – střední tok Eufratu (dnešní hranice Sýrie a Iráku)

  • součástí státní útvary v jižní Mezopotámii, jak ale získalo nezávislost, nevíme
  • zaměření se na královský palác (vybudován v raně dynastickém období), na něm vybudován monumentální palác v tomto období
    • z cihel, 300 místností, 2.5 ha, v interiéru nástěnné malby
    • objeven zde obsáhlý palácový archív (cca 20 000 textů)
      • I diplomatická korespondence – osvětlují celou politickou situaci
      • Hlavní zdroj informací o vývoji Mezopotámie tohoto období

 

Babylón – v severní části Babylónie, už z 3.tis.

  • Součástí akkadského státu, pak pod vládou Ur III.
    • Jedním ze sídelních měst provincie
  • Nezávislost konec 3.tis., bližší okolnosti nejsou známy
  • Poč. 13.stol.
    • K vládě se dostala dynastie Amorejského původu
    • Poč. 13.stol – poč.18.stol.
      • Není příliš mnoho pramenů
      • Moc se omezuje na samotný Babylón, později kontrola nad městy v okolí Babylónu – Kiš, Sippar
      • Uctívání sumerského boha Šamaše a důležité obchodní středisko

Chammu-rabbi

 

  • Babylón na vzestupu až za Chammu-rabiho (1.pol.18.stol)
    • srovnatelné s králem Šulgi
    • 2 fáze:
      • Stabilizace, pozvolné rozšiřování politického vlivu
      • Větší válečné akce, ovládl celé území jižní Mezopotámie
      • Omezené množství pramenů
      • Nejdřív eliminace Ešnunny – území připojené k Babyl. Státu, pak k Larse
      • Uzavřel koalici s Mari (král Zimrí-lim) na eliminaci Larsy
      • Larsa obléhána a dobyta – Rím-Sín zajat
    • politická situace se zjednodušila na vládu Babylónie a Mari
    • vojenské střetnutí Mari s Babylónem – Mari poraženo, hradby zničeny (není ale písemně doloženo) – Mari ztrácí politický význam
    • dobyl jižní Mezopotámii
      • Konec královského archívu (ztracen hlavní zdroj informací)
      • Do Babylóna odvezeny texty, které pro Babylón měly význam (hlavní diplomatická korespondence), ty, které odvezly, jsou nedostupné (vysoká spodní voda)
    • Asýrie se za vlády Chammu-rabiho dostává pod jeho vliv
    • Zákoník:
      • Několik opisů na hliněných tabulkách, některé pochází i z novoasyrského období (7.stol. – 1000 let později)
    • Hlavní exemplář
      • Černá (deska) stéla – z Elamu (Írán)
      • Historická hodnota (rekonstrukce zákonodárství), ale i ekonomický a politický význam
      • Je to umělecká památka – obraz panovníka před božstvem

 

 

Šamsu-ilma

(2.pol.18.stol)

  • Syn Chammu-rabiho
  • Kritická fáze – vždy když došlo ke změně na trůnu
  • Dokumentováno velkým množstvím pramenů
  • Dokumenty z počátku vlády – mírového rázu
  • Zmínky o etnické skupině – Kessité – ze západního Íránu (pohoří Zagros)
    • Přesun, začíná se usazovat v jižní Mezopotámii
    • Podstatný dopad na Mezopotámii
    • Externí faktor ovlivňující Babylónii
    • Samsu-Ilma – z pramenů – porazil Kassity (ale ne definitivně)
    • Kassité – destabilizující faktor
    • Najímali se jako žoldnéři (z Íránu znám pro chov koní)
    • Právě na zač.2.stol. se koně dostávají do Mezopotámie
    • Kassité často chovatelé koní a vozatejci
    • Válečný vůz: těžký s plnými koly (Mezopotámie)
    • Hornaté krajiny (Írán, Anatolie, Sýrie) – lehké vozy
    • Kassitský jazyk znám jen v malé míře – nejsou přímé prameny kassitského jazyka (slovníčky, o chovu koní…)
    • Patří k jazykům nezařaditelným
    • Interní faktor
      • Objevují se separatistické síly – jižní Babylónie
      • Larsa – centrum protibabylónského odporu
      • V Larse se zmocnil vlády uzurpátor Rím-Sín II. (stejně jako předchůdce Chammu-rabiho)
      • Zmocnil se vlády nad Larsou a provolal se za krále
      • Podobné separatistické tendence se projevují i v Uruku (Rím-Anum)
      • Získal taky vládu nad městem a král. Titul
      • Oblast podél Perského zálivu – nové dynastie, získala nezávislost = přímořská dynastie
      • Ešnunna – také získala nezávislos
    • Samsu-ilna se snažil potlačit tato města, některé se opět stala součástí babylonského státu – jen přímořská oblast ne (u Perského zálivu)
    • Důsledky válek – zásadní – sociální i ekonomické
      • V těchto městech vysídlování, migrace do severní Mezopotámie
      • Úpadek postihl města v nejjižnější oblasti, ale pocítili i severní města, např. Nippur také v úpadku
      • Samsu-ilna sice zvítězil, ale spíše se podobá porážce

 

Konec 18. – poč. 16.stol.př.n.l.

  • Babylónie se už z této krize nedostala
  • Klesá počet dochovaných (dokladů) pramenů, nestaví se chrámy
  • Vzrůstá zadluženost obyvatelstva
  • Poč. 16.stol.
    • Babylon dobyt nájezdníky ze střed. Turecka – Chetité
    • Svrhli posledního panovníka Chammu-rabiho dynastie
    • Jediný případ, kdy se Chetité dostali do Mezopotámie
    • Získali velkou válečnou kořist a zas odtáhli
    • Je možné, že uzavřeli spolupráci s Kessity
  • Končí starobabylónské období

 

Středobabylonské období (1600 – 1000 př.n.l.)

 

16.- 15. století

  • Po dobytí Chetity – doba temna – nejsou žádné prameny
  • Poté k vládě kassitská dynastie – ale slabě dokumentováno (16-15.stol.)
  • Více pramenů až ve 14.stol. – psáno babylonský nebo sumersky
  • Kassitští panovníci se snažili vystupovat jako legitimní pokračovatelé předešlé tradice, ale neztratili svůj vlastní kult – spojili obě tradice
  • Významné fáze ve vývoji písemnictví
    • Vytváření kanonických veršů
      • Standardizace tradičních mezopotamských děl
    • Doba postupné konsolidace – obnovení politické a ekonomické stability
    • Chtěli si zajistit loajalitu významných osobností – bohaté dary (hlavně zemědělské pozemky)
    • Kudurru – akkadské slovo – darovací dekret (týká se darování pozemků, mohli i chrámy, města, vesnice)
    • Často byly pozemky osvobozeny od daní
    • Vytesány na kamenných stélách s reliéfy božstev
    • Rozsáhlá stavební činnost – zavlažovací kanály

 

14 století

Král Kurigalsu

 

  • nechal vybudovat město (v S Babylónii)
  • Dúr-Kurigalsu = „Kurigalsiova pevnost“
  • Součástí palác pro panovníka, dochovány nástěnné malby
  • Využíváno i později babyl. panovníky
  • Babylón ale stále hlavní centrum, významné postavený hodnostář z Nippuru (Nippur obnovován, jedním z hlavních center babylonské říše)
  • Spolupracoval s králem – vybírání daní, správa majetku, zahraniční politika
  • ovládání J Mezopotámie, až na úplném jihu Perského zálivu – přímořské oblasti
  • vliv už do Perského zálivu – důležité obchodní cesty
  • Dilmun – dnešní Bahrajn – součástí babylonského státu
  • Vliv taky v Asýrii
  • Nejlepší záznamy o babyl.zahr.politice z Egypta

 

El-amarna – město ze 14.stol. – Amenhotep IV. (Achnaton)

  • Diplomatická korespondence i z vlády Amenhotepa III. – obsahuje cca 400 textů

 

Největší velmoci této doby: Egypr, Babylónský stát, Chetitská říše, Mitanni, Asýrie

  • Docházelo k uzavírání dynastických sňatků
  • Křižovatka obchodních cest, přístavů – Syropalestina
  • Syropalestina – v této době rozdrobena
    • Panovníci formálně nezávislí, ale podřízeni nějaké velmoci
  • Babylónie aktivně nezasahovala do bojů v Syropalestině
    • Udržovala diplomatické vztahy se všemi velmocemi
    • Jazyk babylonský uznáván jako oficiální jazyk diplomatické korespondence

 

Asýrie překonává politickou krizi – snaha o posílení pozic.

Babylónie si ale stále dělala právo na Asýrii, ale už ne reálně.

Síly mezi Asýrií a Babylónií byly vyrovnané.

Časem síla válečných konfliktů vzrůstá – převahu získává Asýrie.

 

13 století

 

Vyvrcholení konfliktu mezi Asýrií a Babylónií (2.pol.13.stol)

  • Tukultí-nimurta I. (Asýrie) x Kaštiliaš IV (Babylón)
  • Válka, Asyřané ovládli Babylón
  • Epos o Tukultí-Ninurtovi – vysvětluje důvod boje – Kaštiliaš urazil bohy
  • Asyrská vláda nad Babylónií trvala jen několik let – Sukultí-Ninurta zavražděn

 

Kolem r.1200.př.n.l. –v Syropalestině velké přesuny – „stěhování národů“

  • Doprovázeno válečnými konflikty
  • Zaniká Chetitská říše, také Mitannská říše
  • Egypt se stáhl do nilské delty
  • Rozpad politické struktury na BV
  • Přestala komunikace – Babylónie – Syropalestina
  • Této situace využil Elam (vždy využil slabé místo situace)
    • JZ Írán – udržoval kontakty s Mezopotámií

 

12 století

 

Pol. 12.stl. – série válečných tažení do Mezopotámie

  • V 1. Vlně dobyta města S. Babylónie – ukořistění uměleckých děl
  • Susy – hl. středisko Elamu – zde francouz. Archeologové díla objevili
  • Dobytí Babylónu (pol.12.stol.)
    • Konec vlády kassitské dynastie
    • Vypleněna hl.babyl.svatyně – do Elamu socha Marduka (hl.božstvo)
      • Vysvětlováno, že Marduk se rozhodl opustit město a Elamci byli nástrojem
      • Trest za prohřešky
    • Elamité ale Babylón dlouho neobývali

 

Isin – oblast, z které vzešli panovníci Mezopotámie (vystřídali Kassité)

2.dynastie z Isinu (pol.12.stol. –konec 11.stol.)

  • V této době Babylónie oslabena, omezení kontaktu se Z (Syropalestina)
  • Podařilo se jim situaci stabilizovat
  • Babylónie představuje regionální velmoc, ovlivněno hlavně vztahy s Asýrií

 

Nabukadnesar I. (2.pol.12.stol.) –Dobytí Elamu

  • Vedl války s Asýrií – střídavě na území obou států
  • Spíše pohraniční střety, nikdo výrazně nevyhrával

 

Elam (JZ Írán) – úzké kontakty s Mezopotámií

  • Nabukadnesar – chtěl oplatit Elamu dřívější čin – válečné výpravy do Elamu
    • Dobytí a vyloupení hlavního města Súsy, ukořistili zpět sochu Marduka – symbolické vyjádření napravení poměrů
    • Stéla Kudurru = darovací dekrety
      • Jedná se o vojenského hodnostáře, který se ve výpravě vyznamenal
      • Ne tolik slavný jako Nabukadnesar II. (ten dobyl Jeruzalém)

 

  • Poté klesá počet dochovaných pramenů
  • Oblast J a S Mezopotámie se museli bránit nájezdům Aramejců – migrace Aramejců na V, hlavně do Babylónie, ze Sýrie
  • Důvod migrace není jednoznačně znám
  • Byl to dlouhodobý pomalejší proces
  • Připojili se i Chaldejci
  • Představovali i státotvornou roli – různá zaměstnání atd.

 

Konec 2.- zač. 1.tis. spíše negativní důsledky migrací – oslabení síly Babylónie

  • Kmeny vytvářejí paralelní politické systémy
  • 2 alternativní centra moci: 1, klasické babylonské
  •                                         2, alternativní aramejské

Dynastie z města Isin – Druhá dynastie z Isinu (od pol. 12. do konce 11.stol)

  • Podařilo se jim zklidnit situaci v Babylónii
  • Babylónie představuje velmoc – konflikt mezi Asýrií a Babylónií
  • Panovník Nabukadnesar I. (1. 2. Pol. 12 stol.)
    • Vedl války s Asýrií – války se vedly střídavě na území států (pohraničí)
      • Vyrovnané síly panovníků
    • Elam – udržoval těsné kontakty s Mezopotámií
      • Elamské vpády – Ukořistili sochu boha Marduka
    • Vyloupení elamského města Súsy – ukořistili zpět sochu Marduka – navrátili ho zpět do Babylónu
    • Elamská výprava Nabukadnesara I. – zaznamenáváno na stélách
      • Stély Kudurru – darovací dekrety
        • Vojenský hodnostář, který se účastnil elamského tažení a vyznamenal se tam – za to dostal nějaké pozemky
      • Další panovníci, jsou dokumentováni méně písemných pramenů
      • Oblast jižní Mezopotámie se musela bránit pronikání Aramejců, kteří migrují východním směrem a usazují se především v jižní Mezopotámii
        • Není jasné, proč migrovali – politika, podnebí …
        • Nejednalo se o masové migrace, ale jen skupinky – proces trval několik let
        • Připojují se i skupiny Chaldejců
        • Představují faktor, se kterým musí jižní i severní Mezopotámie počítat
        • Nechávali se zaměstnávat jako žoldnéři ale i jako hodnostáři
        • Konec 2. a počátek 1. Tis. – docházelo k oslabení moci babylonského státu
          • Kmeny, které se usídlují v již. mez. si vytvářejí vlastní politické systémy
          • Alternativní politické moci – babylonská moc a moc kmenů
Advertisements