Když vás na Blízkém východě chytne … průjem

Uvědomila jsem si to cestou z Libanonu do Sýrie minulou neděli. Za celou dobu posledních třech měsíců mi ani jednou nebylo špatně. A uvědomila jsem si to právě kvůli tomu, že mi zrovna trochu špatně bylo. Asi jsem to přehnala s obědem, ale kdo může odolat grilovanému masu se salátem tabouleh? Já ne.

Průjmy s poetickými názvy jako třeba Faraonova pomsta jsou strašákem většiny návštěvníků zemí Blízkého východu. Osobně se přiznám, že mne před návštěvou Indie odrazuje právě i ten průjem. Ale to je Indie … někdo může namítat, že je to moje fixní idea, založená na polopravdách, a já se nebráním. Ale přesne tímto způsobem se potenciální a stávající návštěvníci Blízkého východu bojí zbytečně.

Vlastní zkušenost

Když jsem v roce 2002 podnikla v červenci svojí první cestu do Egypta, pramálo jsem věděla o mstách faraonů a dokonce jsem neměla ani cestovní pojištění. Hned na přivítání jsem se napila buvolího mléka, následně každé ráno paní domu natočila vodu z vodovodu do velké nádoby, ze které jsme ji pak celý den pili. Po ránu je voda totiž čistější, tvrdila paní Qamar.

K tomu jsem také několikrát jedla zmrzlinu, maso, čerstvé saláty a prostě všechno, co mi bylo naloženo na talíř.  Výsledek? Nezapomenutelná dovolená. Žádný průjem, křeče, bolesti, zvracení, vůbec nic.

Poté jsem začala pracovat v letovisku. Asi třetí týden jsem se v noci probudila na křeče. Ráno jsem chtěla jet do nemocnice, na radu mých kolegů. Ještě předtím mi ale někdo uvařil horký mátový čaj – v nemocnici jsem už byla fit, přesto jsem ale vybrala několik pilulek Antinalu.

Během mé práce na lodích na Nilu jsem se cítila divně vždy po obědě, ale zase – byla jsem v práci nová, a mít za sebou skupinu někdy až 60 lidí udělá své. Nemyslím, že za tím bylo zrovna jídlo.

Asi tři roky poté, co jsem poprvé navštívila Blízky východ, jsem začala být citlivá na určité potraviny, zejména česnek. V této době jsem odjela na měsíc do Egypta se strachem, jak to budu se svým labilním žaludkem snášet. Kupodivu, můj žaludek se zklidnil a problémy jsem neměla. Stravovala jsem se převážně na ulici, v restauracích kam chodí místní.

Od té doby jsem navštívila Alžírsko, Írán a Maroko. Nejvíc trpím po cestě z Libanonských hor do Bejrútu, a viním z toho změnu tlaku a teploty. Jídlo zase to opravdu nemůže. To samé cestou z Ouarzazatu do Marrakéše, změny nadmořské výšky mi dají zabrat, a projeví se to průjmem. Opět je v tom jídlo nevinně.

Co z toho vyvozuji? No právě, že se z toho nedá vyvodit vůbec nic, a protože moje cesty do těchto zemí jsou časté, odmítám se myšlenkou na žaludeční potíže a průjmy stresovat.

Tolikrát jsem se setkala s otázkou – co dělat, aby mi na Blízkém východě nebylo špatně?

Takže v  první řadě – nemyslet na to, nevsugerovat si, že v Egyptě nebo v Maroku prožiji celou dovolenou mezi postelí a záchodem. Je to možná legrační, ale již hodně turistů skončilo s potížemi bez jakéhokoli důvodu a tudíž není pochyb o tom, že si své potíže na sebe přivedli neustálým meditováním nad tím, jak strašná pomsta Faraonova může být, a jak je určitě sklátí. Měla jsem jednou paní, která celou plavbu po Nilu jedla pouze suchou rýží a rohlíky. Nakonec ji ale Faraon stejně přemohl. Dva dny proležela v Káhiře v posteli, opět na rýži a rohlících.

Ne každý dostane na Blízkém východě průjem a mám pocit, že čím míň se o tom mluví a přemýšlí „co když“, tím líp. V každém případě je potřeba si uvědomit, co tento průjem vůbec způsobuje. Není pravda, když řekneme, že je to pouze jídlo. Jídlo to ve většině případů ani není. Jde totiž o průjem „cestovní“, a našinec ho může klidně dostat i po návratu z cest zpět do vlasti.

Tělu je nejlépe doma v Čechách

Je potřeba si uvědomit, že tělo při přechodu z České republiky na Blízký východ, nebo vůbec kamkoliv, zažívá šok.  Najednou je v jiném časovém pásmu, jiné teplotě, vlhkosti, pod ostřejším sluncem. To samotné stačí, aby se člověk, vyčerpaný cestou do destinace, necítil v první dny na novém místě dobře. Své často sehrává i fakt, že člověk najednou vypne, zvolní tempo, chodí spát v jinou hodinu, než je zvyklý, spí déle.

Dalším důležitým faktorem je klimatizace. Pokaždé, když mi bylo na Blízkém východě špatně, řekli mi místní tohle: nastydl ti žaludek z klimatizace. Nevím, jestli je to pravda, nicméně náhlý přechod z velkého horka do často extrémně vychlazeného prostředí není zdravý.

Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že tělo trpí a prožívá šok, na který může reagovat právě průjmem, křeči, zvracením.

Teď k tomu přidáme vodu. Voda na Blízkém východě není kontaminovaná a nezpůsobuje nemoci typu úplavice, nicméně na některých místech je nepijí ani místní. V každém případě je jiná, má jiné složení, a i přesto, že ji třeba cizinec nepije, dostává se s ní do styku čištěním zubů, přes umyté ovoce, přes led v nápoji, atd.

Až na posledním místě je jídlo. Žaludeční a střevní potíže může klidně vyvolat exotické koření nebo ovoce. Nejsme také zvyklí na jehněčí maso, a třeba nevíme, že ho trávíme s těžkostí.

Tipy, jak se vyhnout nebo zmírnit žaludeční a střevní potíže v destinaci

Před cestou

Před cestou je určitě dobré věnovat pozornost určité psychické přípravě na cestování, uvědomení si časového a teplotního rozdílu, jakési „sžití“ se s novým místem, návštěva arabské restaurace a tak dále. Dále se také mým klientům osvědčila příprava střevní mikroflóry na větší zátěž, a to prostřednictvím konzumace jogurtů, kefíru a Actimelu.

Během cesty

V první dny určitě doporučuji se nepřejídat, což je velké pokušení zejména v hotelových komplexech s programem all inclusive. Na poznávacím zájezdu je také dobré jíst spíš střídměji, i když nevidím důvod pro striktní nasazení diety v podobě starých rohlíků z domova – nemá to smysl ani účinek. Lepší je hodně spát a hlavně pít. Slunce možná zrovna nesvítí, ale to neznamená, že není aktivní a neopálí. Blízký východ je také prostředí suché a tudíž úbytek vody organismus ze začátku možná necítí. Proto neustále připomínám klientům – pít, pít, pít.

Proti úbytku vody a zejména minerálů doporučují remineralizační sáčky, které jsou k dostání jak v lékárnách v destinaci, tak v ČR. S tím jde dohromady také ochrana pokožky, očí a hlavy před sluncem.

Dále lze pomáhat mikroflóře nápojem, který se jmenuje Ayran. Prodávají ho v podobných plastických láhvích jako například Activii a má příjemnou slanou chuť.

Po propuknutí potíží

Dále platí, že je potřeba neustále a dostatečně pít, právě tím víc, že zvracením a průjmem odchází voda z organismu ještě rychleji než pocením. Svůj úkol tady sehrává i ztráta vitamínů a minerálů, takže dbát na jejich doplnění.

Protože pokoj na lůžku někdy není možný (poznávací zájezd), postižený to prostě musí zvládnout za pochodu. Dobrou zprávou je, že potíže zřídka trvají déle než dva dny.

Co se týče jídla, doporučuje se nasadit dietu – nemaštěná rýže, vařené brambory, mrkev, rohlíky, suchý chléb.  Já osobně jsem byla několikrátpersonálem jednoho hotelu léčená právě brambory a bílým jogurtem (naordinováno přímo lékařem) – pomohlo.

Pokud jde jenom o zpomalené trávení, pomáhají mandle, nejlépe nepražené a jinak neupravované.

Ohledně nápojů, osvědčili se následující:

Coca Cola – jednak pro doplnění cukru při hydrataci, jednak proti zvracení. Zklidňuje celou zažívací soustavu. Někteří místní doktoři také doporučují Sprite nebo Seven Up.

Ayran – nemůže ublížit. Také, v případě strachu něco sníst vás zasytí.

Mátový čaj – sáčkový, nebo ještě lépe – extrakt z čerstvé máty. Pomáhá při trávení, uklidní křeče.

Zohorát – je to směs bylin, kterou má po ruce vždy a každý. Lze koupit i v sáčcích.

Heřmánek  – také výborný prostředek na zklidnění rozbouřeného organismu. Čistí střeva i žaludek.

Zázvor – vyvařený syrový zázvor má stejné tišící účinky při bolestech a nepříjemných pocitech v žaludku.

Granátové jablko – jeho šťáva pomáhá uvést trávící systém zpět do normálního provozu, přitom napomáhá trávení.

Na závěr

Zatím se mi nestalo, že by klient prožil celou dovolenou v křečích a nepohodě. Za pár dnů je opět všechno v normálu. Potíže můžou, ale nemusí být spojeny se zvýšenou teplotou, často jde jen o mírnou nepohodu v žaludku nebo slabý průjem. Každého organismus se s daným problémem vyrovnává jinak, ale každý se s tím nakonec vyrovná. Pokud se bolesti a křeče přetrvávají, nebo se dostaví vyšší teplota, je namístě vyhledat lékařskou pomoc. Ale to snad každý rozumný člověk ví, kdy je míra jeho nepohody příliš velká na to, aby se dál „léčil“ sám.

Hezký den od šálku heřmánkového čaje přeji :-).