KULTURA URUCKÁ (Uruk, jižní Mezopotámie)

DATOVÁNÍ A LOKALIZACE

  • později ještě kultura Džemdet-Nasrská
  • 3200-3000 BC
  • jihozápadní Mezopotámie, severní Mezopotámie, severní Sýrie

CHARAKTERISTIKA

  • předměty z kamene, značně umělecky hodnotné, stávají se po celém území populární
  • třeba Dáma z Warrky – umělecká plastika zobrazující ženský obličej, zadní část je plocha takže asi byla někde na zdi
  • v očních a obočních otvorech nejspíš vsazeny polodrahokamy
  • alabastrová váza z Uruku – kamenná, nad sebou zobrazeny různé scény, zejména kultovní, dílem zručních umělců
  • používá se měď a kovy, dokonce i zlato a stříbro
  • významná jsou pečetidla, jsou jiná než v předchozích dobách
  • v jižní Mezopotámii se objevuje typ, který pak převládl i v následujících dobách
  • válečkové pečetidlo, má prajednoduchý princip
  • velká variability v kvalitě i použití, mohly mít různé potisky zvířat, osob
  • důležité při uzavírání různých právních transakcí
  • keramika z tohoto období je také velmi zajímavá – není totiž vůbec zdobena, potěžmo jenom málo
  • zdokonalení hrnčířského kruhu
  • v období uruckém hrnec z hlíny, není moc kvalitní, vyrábí se pomocí forem na hrnčířském kruhu, bylo těchto hrnců velké množství, takže se asi vyráběli masově, v džemdet-nasrské době měli jakýsi podstavec
  • mohli být využívány i na nošení jídla (dělníci), nebo na obětiny

ARCHITEKTURA

  • architektura – zajímavé inovace, většina dokladů je z Uruku
  • navazuje na tradice sámarrské a ubajdské
  • Uruk vykazuje velkou kontinuitu osídlení od nejstarších dob až po antiku – není možné ji důkladně prozkoumat v plném rozsahu
  • domy na plochých vyzděných (cihlami) terasách – vetšinou tak, že starší budovy byly zplanýrovány do formy terasy, která se zpevnila, domy tedy vznikly na troskách starších budov, členěny výklenky a pilíři
  • tripartitní rozložení domu, v době džemdet-nasr se to již odlišuje, vzniká typ čtvercový, kde vevnitř není T ale čtvercové centrální nádvoří, kolem něj z každé strany boční křídla
  • další typická věc je architektonická dekorace, jakési kolíky nebo hřeby, které jsou kónického tvaru, zatlučeny do zdi, je jim vidět jenom hlavičky, byly z různobarevných kamenů – červené, bílé, černé

POHŘBÍVÁNÍ

  • pohřbívání – skoro žádné doklady v jižní Mezopotámii, pouze v okrajových regionech, zejména v urucké době
  • až na počátku 3.tisíciletí už nacházíme mrtvé pod podlahou, do té doby je toho mnohem míň (třeba pohřbívání mimo sídla?)
  • tradice z předchozích dob se tudíž vrací zpět jenom později

UCHOVÁVÁNÍ INFORMACÍ

  • další památky hmotní kultury: geometricky jednoduché věcičky, mají lidská nebo zvířecí tělíčka – možná mnemotechnické pomůcky, které pomáhaly uchovávat informace, protože znamenaly nějaké množství – setkáváme se s tím už v neolitu, jsou součástí např. pohřební výbavy
  • v období uruckém jsou v duté kouli, kde chrastí, a koule, kde jsou, má otisky těchto předmětů na povrchu, také otisky pečetních válečků
  • nejspíš používáno v administrativě
  • ta informace tedy měla být chráněná tou koulí, váleček tomu dával punc pravosti
  • do povrchu otiskované předměty, které byly vevnitř, aby se vědělo, co tam je, kdyby bylo potřeba tu kouli rozbít
  • další fáze – hliněné destičky, kam ty kuličky a placičky byly otiskovány, pak nechyběl otisk pečetního válečku
  • tvarová rozmanitost těchto veciček byla omezená, takže tento systém nestačil, začali proto kreslit a znázorňovat – fáze piktografického písma

PÍSMO

  • tabulky – hliněné destičky s obrázkem – 2.pol. 4.tis BC v době urucké v jižní Mezopotámii
  • charakter tohoto písma byl velice jednoduchý, jeden obrázek značil jednu věc
  • zaznamenávání informací hospodářského charakteru, většina z nich jsou seznamy položek, množství obilí, výrobků, pracovníků, příjmy a výdeje
  • také se dochovali texty jiné – seznamy znaků tematicky uspořádáné – příručky používané na výuku, jakési slabikáře
  • v regionu východně od Mezopotámie v Elamu se objevuje první písmo
  • v Elamu se také používalo obrázkové písmo na hliněných tabulkách, bylo ale jiné než v Mezopotámii, určité znaky byly naprosto specifické, ale nejspíš to elamské bylo ovlivněno principem z Mezopotámie, ale bylo vlastní pro Elam
  • z písma a zápisů lze rekonstruovat podobu společnosti

SPOLEČNOST

  • byla tady sociální stratifikace, existovali elity, které zabezpečovaly chod, hospodářské činnosti – zajišťování přísun materiálu, daňového systému, obrany, vnitřního pořádku, náboženských činností
  • zajímavé scény válečních zajetců a vojáků, kde je zobrazována větší, vyšší postava s kopií v ruce, jakýsi náčelník, vůdce – prapůvodní podoba krále
  • i na alabastrové váze v Uruku jsou patrné osoby náboženských hodnostářů obětujících
  • dá se předpokládat, že správní aparát v této době byl početný a hierarchicky strukturovaný
  • stavby v této době jsou monumentálních rozměrů, lze předpokládat, že byly dílem celé komunity a obyvatelé byli přinuceni ke stavbě nějakou autoritou
  • zárodky společenské organizace, která vedla ke vzniku státu, panovník opíral legitimitu své moci o politickou, tak o náboženskou moc
  • model integrující duchovní a světskou složku vládnutí
  • 3000 BC počátek rané doby bronzové – politicky období raně-dynastické
Advertisements