Gnaeus Pompeius – 63 př. n. l. reorganizace židovského státu

  • řecká města v Zajordání získala samosprávu – sdružila se v Dekapolis
  • Judský stát:

⇨ omezen na Judsko, Samařsko, Galileu a část Zajordání

⇨ rozdělen na pět okrsků

⇨ představitelem – jeruzalémský velekněz, podobně jako před Makabejci

⇨ protektorát – podřízen syrskému legátu, podobně jako nabatejské království a iturejský stát

  • Hyrkán – velekněz, venoval se především kněžským povinnostem

ethnarcha

  • Antipatros – úředník idumejského původu ⇨ politickým činitelem ⇨ později podporoval Marka Antonia proti Alexandrovi (syn Aristobúla II.), jež unikl z římského zajetí a byl v Palestině spolu s otcem a dalším bratrem poražen

 

Marcus Licinius Crassus (Dives) ⇨ 54 př. n. l. – římský politik

  • vyslán do Orientu

⇨ vyloupil jeruzalémský chrám (snažil se rozmnožit své bohatství, už beztak byl boháč) ⇨ 53 př. n. l. – zabit v bitvě s Parthy občanská válka v Římě – Židé to pokládali za trest od Boha

 

Občanská válka v Římě – začala v roce 49 př.n.l. Caesarovým přechodem přes řeku Rubikon

  • projevila se i v dějinách řídů – přívrženci Caesarova protivníka Pompeia zavraždili v Římě Hasmoneovce

⇨ zavražděn Aristobúlos II. a jeho syn Alexandr – aby je Caesar nemohl využít pro své cíle

 

* Antipatros – pomohl Caesarovi když byl obléhán v Alexandrii

⇨ 47 př. n. l. titul epithropos (dohlížitel)

  • Hyrkán pořád veleknězem a etnarchou (vládce nad národem)

syn Fasaél – správce Jeruzaléma

syn Héródés – správce Galileje

  • krutě potlačil povstání v Galilei, což mu vytknul jeruzalémský sanhedrion – tažení proti Jeruzalému, na domluvu otce se stáhl

Caesar:  ⇨ vrácena Jaffa, povolena chrámová daň, ochrana před útoky

  • po jeho smrti se Palestina v roce 44 dostala do rukou jeho vrahů

 

Gaius Cassius Longinus ⇨ 44 př. n. l. – prokonsulem Sýrii, byl Crassův podřízený

  • uvalil na Palestinu velkou daň, neplatící obyvatele uvrhnul do otroctví
  • Antipatros se snažil Palestině pomoct, byl ale v roce 43 otráven

 

  Héródés – pověřen správou části Sýrie, ale podlehl Marku Antoniovi – pouze velitelem Galileje

  • Fasaél správou Jeruzaléma, oba s titulem etnarchů
  • Hyrkán v roce 41 potvrzen jako etnarcha i velekněz
  • Herodes si zlepšil své postavení v roce 41, když se oženil s dcerou zavražděného Alexandra – Mariamé (vnučka i Hyrkána II. i Aristobula II.)

 

* 40-37 př. n. l. – nadvláda Parthů, přerušení vlády Římanů (princ Pakoros dobyl Sýrií)

⇨ králem i veleknězem Antigonos (Mattatjáh; syn Aristobúla II.), jež se ucházel o jeho přízeň, a za vládu mu slíbil tisíc talentů a pět set dívek pro perský královský harém

  • Fasaél zajat, spráchal sebevraždu

⇨ Héródés – Masada, kde rovněž zachránil pět set slíbených dívek útěk do Říma

  • starému Hyrkánovi uříznuty uši a poslán do Parthie

 

 

Héródés I. Veliký (také Ukrutný; 40 (37)-4 př. n. l.) ⇨ 40 př. n. l. – římský senát jej jmenoval králem

  • musel si ale království dobýt – vylodil se ve Ptolemaidě, postupně dobyl Galileu i Samařsko

⇨ 37 př. n. l. – dobyl Jeruzalém (Antigonos Římany popraven)

  • tímto skončil poslední pokus o obnovení hasmoneovské vlády

 

Hérodés Veliký

⇨ jeho dvorním dějepiscem byl Níkoláos z Damašku – Dějiny (nezachovalo se, ale jako zdroj pro Flavia Josepha)

  • formálně vládl už od rokku 40, ale prakticky až od 37

⇨ farizejští představitelé Šemajáh a Abtaljón na jeho straně

  • esejcům vyhovoval, i pravověrným Židům – v tom, že nespojoval ve své osobě světskou moc s náboženským úřadem
  • na naléhání tchýně Alexandry dosadil do úřadu Alexandrovho syna Aristobula (byť mu bylo pouze 17 let)
    • příliš okázale stoupenci Hasmoneovců prokazovali tomuto potomkovi sympatie, dal ho proto Herodes utopit

⇨ dobré vztahy s Markem Antonem i s Octavianem, milenka Kleopatra jej ale nenáviděla

  • zmocnila se jeho balzámových plantáží u Jericha
  • poštvala jej k válce proti vládci Arabů Malichovi
  • 31 př.n.l. – zemětřesení – zničil Kumrán

 

30 př. n. l. – obnovena královská hodnost Octavianem na ostrově Rhodos

29 př. n. l. – jmenován legátem provincie Sýrie

⇨ žoldnéři – o ně se opírala jeho moc

  • schopná administrativa – v zemi pořádek, výnosy z daní ⇨ nákladné stavby
  • obnovil Samaří – nazval jej Sebasté
  • vybudoval přístav Kaisareia
  • upravena památná židovská místa – rozsáhlá úprava chrámu v Jeruzalémě – rozšíření chrámového nádvoří, opatřeno sloupořadím (nestihl dokončit), ale také vybudoval stavbu nad hrobem Abraháma a Sáry
  • z vysokých daní měl asi tisíc talentů ročně, velký soukromý majetek, patřily mu měděné doly na Kypru
  • vydělával i na úrocích z půjček

⇨ chránil zájmy Židů ⇨ pomáhal svým poddaným v době nouze (nakoupil obilí v Egyptě)

⇨ svoji vládu udržoval násilnostmi – byl si vědom, že ho Židé nechtějí uznat za zcela právoplatného vládcee

⇨ velekněze dosazoval podle své vůle (Židovská nejvyšší rada bezmocná)

⇨ síť donášečů – projevy nespokojenosti trestány smrtí

⇨ zavražděna Mariamé, její matka, synové Alexander a Aristobúlos i další

  • prý nařídil, aby bylo při jeho pohřbu popraveno množství význačných Židů, aby vůbec někdo plakal 😀

 

HÉRODOVI SYNOVÉ

Archeláos (syn Heroda a Samaritánky Malthaké) ⇨ Judsko, Samařsko a Idumea ⇨ neměl titul krále, pouze etnarcha

Héródés Antipás ⇨ Zajordání a Galilea

Filipos ⇨ území na severu Zajordání

 

⇨ 4 př. n. l. – vzpoura v Jeruzalémě propukla po jeho smrti, nechtěli Archelaa jako vládce  – krvavě potlačeny

⇨ 3 př. n. l. – další nepokoje, Židé obléhali římského velitele Sabina  – Varus, legát syrské provincie nechal 2000 přemožených Židů ukřížovat

⇨ vzpoura v Galileji (vedl ji Juda) a v Zajordání (vedl Šimon)

⇨ římské sčítání lidu – podkladem pro výměř daní, Židům se to nelíbilo

  • také byli nespokojeni, že si Archelaos vzal za manželku blízkou příbuznou

⇨ 6 n. l. – Archeláos do vyhnanství v Galii

 

přímá správa Říma

  • Palestina přestala být římským protektorátem s místním vládcem
    • Římané dostadili svou přímou vládu – prokurátora

prokurátor pod legátem Sýrie

  • byl velitelem pomocných oddílů nežidovského obyvatelstva
  • byl představitelem soudní moci
  • pečoval i o zájmy císařské pokladny ⇨ publikáni – výběr daní
  • ⇨ hlavní město – Kaisareia
  • ⇨ náboženství – samospráva v oblasti rituální čistoty a dalších věci – nechtěli je dráždit
    • ⇨ představitelem pospolitosti – jeruzalémský velekněz – jmenován římskými prokurátory (to Židem vadilo, od roku 44 n.l. ho pak určovali potomci Heroda)
    • ⇨ velká rada (sanhedrin, synhedrion)  – náboženské a rodinné právo  – patrně i právo odsuzovat k smrti –ale  výkon pouze prokurátor

Tiberius (14-37 n. l.) ⇨ římský císař ⇨ jeho vláda méně příznivá než Octavián

  • zákaz egyptských a židovských kultů v Itálii
  • snaha bránit staré římské tradice
  • snaha o poctivou správu provincií

⇨ Héródés Antipás    – založil k jeho poctě město Tiberias

 

Pontius Pilatus   – prokurátor (27-37)  – otevřeně se v jeho době začaly projevovat důsledky nespokojenosti širokých vrstev, on to tvrdě potlačoval

  • některé oblasti pořád pod správou potomků Heroda
  • Herodés Antipás zapudil svou manželku, dceru nabatejského krále Aretase – vyvolal válku s Nabatejci
    • oženil se s Herodiadou, dcerou Aristobula – kritizován Janem Křtitelem
    • poražel Nabatejci v roce 36 n.l.

konflikty  – různá osvobozenecká hnutí

 

Héródés Agrippa I. (37 (41)-44)

⇨ syn Aristobula, vychován v Římě

⇨ přátelství s Gaiem Caligulou – poslán Tiberiem do vyhnanství když Gaiovi předpověděl, že se brzy ujme vlády

* Gaius Caligula (37-41) ⇨ 37 – jmenoval Agrippu králem   – území V od horního toku Jordánu (to, co patřilo Filipovi)

⇨ přísné uplatňování císařského kultu – Caligula se jako první z císařů nechal uctívat jako bůh

 

  • konflikt v Alexandrii – do synagog císařovy sochy
    • chtěl svou sochu i do chrámu v Jeruzalémě – velký odpor Židů
    • poslal Heroda Antipu do vyhnanství
  • v roce 41 přidána ke správě také Galilea, část Zajordání, jež spravoval Herodes Antipas
  • Claudius k tomu pak připojil i Judeu – tím se Agrippa dostal k území, jaké kdysi spravoval jeho děd Herodes Veliký
  • těšíl se velké přízní říma, byl dokonce jmenován konsulem – velké vyznamenání
  • zůstával věrným židem, svou oddanost dával okázale najevo
  • byli mu nakloněni farizeové
  • nechal popravil Ježíšova bratra Jakuba
  • stavěl nákladné stavby, obehnal Jeruzalém hradbami
  • 44 zemřel

 

 

židovské náboženské směry

⇨ nabyly na významu směry z hasmoneovské doby

  • různé náboženské i politické tendence
  • důležité údaje o nich poskytuje Flavius Josephus

⇨ pozdější podání jen v tradicích farizejského směru Veliké shromáždění

⇨ tradice – již za doby Ezdrášovy, zřejmě ale mladší

⇨ zákonné předpisy i jejich výklady

saduceové

⇨ zdroj informací: farizejské polemiky, zmínky Flavia Josepha, v Novém zákoně i jinde

⇨ dlouhý vývoj  – konzervativní charakter

⇨ název odvozen od Sádoka – zřejmě první velekněz Šalomounova chrámu

⇨ jednoduchý a doslovný výklad Zákona, náročné a přísné požadavky ztěžovaly jednoduchým lidem život

⇨ zámožní kněží a vlivní aristokraté

farizeové („lidé oddělení“)

⇨ pol. 2. stol. př. n. l. – oddělili se od proudu chasídů (zbožných Židů), jež podporovali Makabejce

⇨ v opozici vůči Hasmoneovcům i saduceům a aristokratům

⇨ přízeň širokých vrstev obyvatelstva

⇨ různé způsoby výkladu Zákona – zmírnění, přizpůsobení době

⇨ učenci obyčejně ve dvojicích

  • poč. 1. stol. př. n. l. – Šimón ben Šetach za vlády Alexandra Jannáje
  • 1. stol. př. n. l. – Šemajáh a Abtaljón
  • Hillel a Šammáj ⇨ rozdílné názory a různé školy, za Heroda
    • následníkem Hilela jeho vnuk Gamaliél

zélóti („horlivci“)

⇨ 1. stol. n. l. – vytvoření radikální skupiny

⇨ nebyl jednotným směrem – soupeřící skupiny

⇨ mesiášství a apokalyptické vize   – naděje na příchod Mesiáše – promítali do nejbližší doby

⇨ útoky na představitele římské správy i na židovské kolaboranty

esejci („jachad“)

⇨ vzdálili se od Chrámu i od politického života

⇨ přízeň krále Héróda ⇨ středisko na Kumránském ostrohu nad Mrtvým mořem – zničeno Římany v létě roku 68 n. l.

⇨ skupiny žijící v úplném oddělení od světa

⇨ někteří žili s rodinami v osadách na okrajích měst ⇨ odpor k násilí    – ale naděje na brzké vítězství Izraele nad pohany

therapeuti

⇨ Filón z Alexandrie

⇨ poustevníci a poustevnice poblíž Alexandrie

⇨ některé vlivy řecké filozofie   – snaha o soužití židovství s řeckou kulturou křesťané

⇨ prvními nositeli Židé

⇨ do židovské války považováni za jednu z odnoží židovství

 

ŘÍMSKÁ NADVLÁDA

vláda prokurátorů ⇨ po smrti Héróda Agrippy I. – římští prokurátoři ⇨ Héródova rodina – právo jmenovat velekněze jeruzalémského chrámu ⇨ daňový útisk ⇨ zvětšování sociálních rozdílů a rivality ⇨ nepokoje a vzpoury ⇨ radikálové – zélóti („sicarii“) ⇨ Héródés Agrippa II. – 64 n. l. – dokončena přestavba jeruzalémského chrámu ⇨ krvavé rozbroje mezi Židy a Řeky – Kaisarea ⇨ tvrdě potlačena demonstrace v Jeruzalémě

 

 

 

 

 

Advertisements