Partové a Sásánovci

 

* MITHRIDATES I.

(také Mithradatés; asi 171-139/8 př. n. l.)

⇒ vzestup říše  ⇒ řada válečných tažení:

  • Proti Baktrii a kočovníkům na východě
  • Proti Seleukům na západě
  • 148 boj proti Médii
  • V roce 141 je korunován v Seleukei na Tigridu

140 př. n. l.

  • Boj s Demétrios II. Nikator, byl v něm zajat
    • Babylonie parthskou provincií

– 139 př. n. l. – Elam – více pramenů

– chronologie přesto občas nejasná

Správa státu a kultura

  • hlavní centrum – Ktésifón na Tigridu
  • elitou na ovládaných oblastech Řekové ⇒ snaha přizpůsobit se jejich zvykům ⇒ městům ponechána dřívější práva ⇒ civilní správa téměř nezměněna ⇒ ražba mincí – nápis řeckou abecedou
  • dva typy mincí Arsaka I.
    • řecký nápis
    • nápis v pahlaví
  • inspirace Achaimenovci ⇒ dvořané hovořili persky ⇒ písmo pahlaví ⇒ více hlavních center – dvůr cestoval ⇒ titul „králi králů“
  • říše nebyla příliš centralizovaná – spíše konglomerát provincií, vazalských království, knížectví a městských států ⇒ místní elita – poměrně velká moc, privilegia, mohli si vydržovat svoji armádu, mohli razit i vlastní mince ⇒ hlavní povinností platit tribut
  • příjem státu – tribut, clo a mýtné (kontrola cesty z Číny do Středomoří)

FRAATÉS II.

(asi 139/8-128 př. n. l.)

  • ⇒ 130 př. n. l. – Seleukovci obsadili Babylónii a Médii – brzy však drtivě poraženi     – války se Seleukovci ukončeny ⇒ na východě nájezdy kočovníků  ⇒ v J Mezopotámii odtržení království Charakene  – území až k Babylónu

MITHRIDATÉS II.

(asi 124/3-88/7 př. n. l.)

  • ⇒ opět připojil Charakene ⇒ jako vazalské státy připojil Adiabene, Gordyene a Osrhoene ⇒ dobyl město Dura Európos ⇒ sesadil arménského krále a nahradil jej jiným ⇒ Kappadokie – spor s Římem – proprétor Kilikie Lucius Cornelius Sulla
  • ⇒ návštěva čínského vyslance – otevření obchodní cesty ⇒ diplomatické styky s Římem
  • ⇒ vnitřní problémy – vzrůst vlivu aristokracie    – „období zmatků“

na parthském trůnu se vystřídalo několik panovníků 

* Fraatés III.  ⇒ sesazen a zabit svými syny Mithridatem a Oródem ⇒ rozdělení moci:

* Mithridatés III. (57-55 př. n. l.)  ⇒ Médie – napadl arménského krále

 

ORÓDÉS II.

(57-38 př. n. l.)

·      král králů ⇒ spor mezi bratry o vládu

·      ⇒ vyjednávání Mithridata s Římem ⇒ k římskému zásahu nedošlo ⇒ Mithridatés poražen a popraven

  • ⇒ 69 př. n. l. – hranice mezi Římem a Parthií stanovena podél řeky Eufratu
  • ⇒ 66-65 př. n. l. – Gnaeus Pompeius – pomoc Parthů proti pontskému káli Mthridátovi
  • ⇒ 64 př. n. l. – Gnaeus Pompeius – poslední Seleukovec Antiochos XIII. svržen      – území připojeno k Římu jako provincie Sýrie
  • Přední východ po pádu Seleukovců: ⇒ Řím – Malá Asie a Syropalestina ⇒ Parthové – východní oblasti – centrum v Mezopotámii
  • 54 př. n. l. – římský místodržící Sýrie Marcus Licinius Crassus – 53 př. n. l. – tažení proti Parthům
    • Římané o parthské armádě věděli jen málo
    • poražen u Carrhae (Karrhai, dřívější Ḫarrān)
    • Crassus sám padl s asi polovinou římského vojska
    • součástí kořisti korouhve římských vojenských útvarů ⇒ počátek řady válek mezi Parthií a Římem

o   Cassius Longinus – vrchní římský velitel v Sýrii

§  Quintus Labienus – jednání o parthských posilách ⇒ 41 př. n. l. – Ptažení na Západ – Labienus s parthským princem Pakorem     Labienus – Malá Asie, Pakoros – Sýrie a Palestina

§  ⇒ Marcus Antonius – Labienus i Pakoros poraženi

FRAATÉS IV.

(38-2 př. n. l. )

  • zavraždil svého otce a bratry
  • ⇒ pronásledoval aristokracii
  • ⇒ 36 př. n. l. – Marcus Antonius – tažení proti Parthii, drtivě poražen
  • ⇒ Octavianus Augustus – jednání o mír
  • Římanům vráceny korouhve a někteří zajatci

VOLOGASÉS I.

(asi 51-78)

  • ⇒ Arménie se stala římským vazalem ⇒ dosadil nového arménského vladaře ⇒ kompromis – dalším arménským králem sice bude parthský kandidát, ale musí být schválen Římem

VOLOGASÉS III.

(105-147)

  • sesadil arménského krále
  • ⇒ Traianus (98-117)
    • 114 válka – Parthové poraženi
    • 116 – dobyt Ktésifón
    • římské provincie Mesopotamia a Assyria

VOLOGASÉS IV.

(147-191)

  • 161 – vyhlásil Římu válku a obsadil Arménii ⇒ 165 – Ktésifón opět padl
  • římští císařové Marcus Aurelius (161-180) a Lucius Verus opět připojili Mezopotámii

VOLOGASÉS V.

(191-208)

  • pokus znovu dobýt Mezopotámii ⇒ Septimius Severus (193-211)
  • 198 – Ktésifón opět dobyt a do Říma odvezena bohatá kořist

 

  • úpadek ⇒ králové museli dělat stále větší ústupky aristokracii ⇒ vazalští králové se občas odmítali podrobit ⇒ 224 – vzbouřil se perský král Ardašír (180 – 240/241) ⇒ 226 – dobyl Ktésifón ⇒ konec parthské éry

 

SÁSÁNOVCI

hlavním městem zprvu Ktésifón ⇒ snaha o navázání na achaimenovskou tradici a o vzkříšení íránské tradice ⇒ pokus o eliminaci řeckých vlivů

⇒ období centralizace, urbanistického plánování, zemědělského rozvoje a technologického pokroku ⇒ králové – titul šāhanšāh („král králů“)

⇒ zoroastrismus státním náboženstvím – velká moc kněží  ⇒ časté boje s Římem

ARDAŠÍR

  • Svou moc posiluje jeden z vazalských panovníků podřízených Parthským vladařům, moc omezena na oblast Fársu
  • Tam vykonával funkci místního vladaře ARDAŠÍR, jeho sídelní město ISTACHR (Fárs),
    • Potomek rodu Sásán -> SÁSÁNOVCI
  • Zahájil výboje, rozšiřoval své území, obrátil se proti vladaři Kermánu, svrhl ho, dosadil svého syna
  • Obrátil se proti vladaři Šírázu, porazil ho -> tam si vybudoval nové sídelní město
  • Ardašír všechny porazil, pokračoval dál
  • Parthský král s Ardašírem – rozhodující bitva, ve které Parthský král poražen a zahynul
  • Ardašír založil rozsáhlý státní útvar

Šápúr I.

241-272

  • Syn a nástupce Ardašíra I.
  • snažil se udržet Sásánovskou říši pohromadě, expandoval západním směrem -> konflikt s Římskou říší
  • 244 – Šápur se střetl s vojskem římského vojevůdce Gordianus, poražen
  • Pronikal do oblasti Sýrie, J Anatolie, kol. r. 260 střet s Římany, u města Edessa, soupeřem římský císař Valerianus, porážka Říma a císař zajat
  • založil novou metropoli Bišápúr
  • získaná území ztratil – zmocnil se jich palmyrský král – později opět římská

doba působení Mání – náboženský reformátor, vycházel z íránského učení, stal se zakladatelem náboženství -> MANICHEISMUS

  • Pocházel z Babylónu, později odchází do Ktesifónu, zahajuje tam kazatelské působení
  • Získal přízeň Šápúra I., dal mu povolení k zakládání obcí na území Sásánovské říše, odkud vyzařoval vliv manichejského náboženství

Bahrám I. 273-276

  • Proti Mánímu se vytvořila silná opozice, z řad tradičního zorastrovského kněžstva
  • Velekněz – Karder

Bahrám II.

  • Docházelo k pronásledování všech náboženství
  • Karder jmenován nejvyšším soudcem, veleknězem

Bahrám III.

  • Po několika měsících ho svrhl jeho prastrýc Narse

Narse

  • 293-302
  • Nejdůležitější pramen – jeho vlastní nápis v Kurdistánu, popisuje okolnosti, za nichž se dostal na trůn, v tomto nápise se naposledy setkáváme se jménem velekněze Kardera

ŠÁPÚR III

(309-379)

tři úspěšné války s Římem – dobyl území zpět

  1. a 5.století
  • málo pramenů; vývoj v sásánovské říši politická stabilita, soupeření s římskou říší, území je stále rozděleno Eufratem

Koncem 5.st. – důležité změny:

Kavád I.

488-496

  • Další náboženský reformátor MAZDAK – zakladatel mazdakistického hnutí
    • O tomto učení víme velice málo, všechny informace čerpáme jen z pramenů od jeho nepřátel
    • Sociální rozměr – Mazdak jako mluvčí níže postavených vrstev íránské společnosti
    • Jeho hnutí tolerováno Kavádem, viděl v něm příležitost jak podlomit vliv vysokých šlechticů a duchovenstva
  • Kavádovi se podařilo uniknout z vězení, unikl na východ do střední Asie, na dvůr jednoho náčelníka, získal vojenskou podporu tamních kmenů, později se v čele s touto armádou vrátil do Íránu, jeho bratr mu bez boje vyklidil trůn, a Kavád se na konci 5.st. znovu ujal vlády
  • Ve druhé části jeho vlády se jeho vztah k učení změnil, Kavád měl už silnou pozici a nepotřeboval Mazdaka k boji proti elitě, Mazdak zlikvidován

Chosrau I. (Anúšírván)

531-579

  • Musel zkonsolidovat Sásánovskou říši, musel provést majetkovou restituci, prováděl daňovou reformu – sčítání lidu, datlových palem, olivovníků, výměra zem.půdy
    • Vzrostl význam drobných vlastníků půdy urozeného původu
  • Snažil se vytvořit alternativní mocenskou základnu, podporoval vrstvu drobné venkovské šlechty, dával jim dary
    • Reorganizace vlády a administrativy
  • vášnivý stavitel
    • přestavěl kanály a obnovil zemědělské usedlosti
    • pevnosti na hranicích
  • Soupeřil s východořímskou říší, rozšířil území o Jemen, na konci 6.st. se stal nepřímou součástí Sásánovské říše
    • císař Justinián mu zaplatil obrovskou částku ve zlatě jako výkupné
  • přivezeno mnoho knih z Indie a přeloženo do pahlaví

Hormuzd IV.

579-590

  • Osudová chyba, zakročil brutálně proti vysoké šlechtě a kněžstvu, popravil je -> silná protireakce, sesazen z trůnu, uvězněn, oslepen, zavražděn
  • Vzbouřenci dosadili na trůn jeho syna Chosrau II.

Chosrau II. Parvíz

591-628

  • Válka proti Byzantské říši, kde vládl císař Herakleios
    • První část války – velká aktivita Sásánovské armády
    • Jížní křídlo sásánovců dobylo oblasti v Syropalestině – Antiochie, Damašek, Jeruzalém
    • S křídlo – do západní Anatolie – 615 až do oblasti Bosporu, na druhý břeh od Konstantinopole
    • Byzantský císař pronikl protiútok, obešel hlavní sásánovskou armádu v Anatolii, porazil je
    • Sásánovci se neúspěšně pokusili o útok na Konstantinopol
    • Byzantské vojsko pokračovalo dále do vnitrozemí sásánovské říše, a porazili je v oblasti Ninive
    • Dále pokračovalo do Mez, zmocnili se rezidence Chosraua II., ve městě Dastgird (V Mez)
  • Vypukli spory v sásánovské říši
  • Chosrauův syn, zmocnil se trůnu a vládl jako Kavád II., po několika měsících umírá -> období vnitřních rozbrojů v sásánovské říši – ztratili veškerá území, rozbroje na sásánovském dvoře
  • Vzniká arabský chalífát – což se stalo sásánovské říši osudným

Jazdegird III.

632-651

  • Čelil arabskému tlaku
  • Nakonec byl zavražděn v boji, jeho smrt znamenala konec Sásánovské říše, a novou epochu BV

 

 

Reklamy