3000-2334 BC

  • jsme v lepší pozici, už dokážeme díky pramenů nehmotných rekonstruovat podobu společnosti
  • od roku 3000 BC, doba bronzová

Materiální kultura

  • kámen
    • výroba nástrojů – čtyřkolový válečný vůz pro dva muže (řidič a bojovník)
    • pečetidla, zejména v jižní Mezopotámii
    • pečetní válečky – člověk, zvířata, božské a bitevní scény
    • plakety – destičky s dírou, které se na něco věšely s kultovními motivy
    • stély – zobrazovány na plaketách, s válečnými scénami, uspořádány v tzv. registrech
    • sošky – používaly se při rituálech, disproporční zobrazení (zvýraznění očí)
  • kovy
    • arzénová měď (arzén se tam dostal při tavení)
      • výroba nástrojů a zbraní
    • bronz – objevují se o něm první doklady
    • stříbro a zlato – nálezy z Uru, plnilo funkci při placení
    • měď – výroba běžných předmětů
    • olovo
    • želeno – ozdobné předměty, především v Anatolii, jinak ojediněle
  • keramika
    • většinou bez zdobení, sériová výroba
  • architektura
    • inovativní prvky
    • cihly jako stavební materiál, vyrobeny pomocí forem
      • rovnovypouklé cihly se vzorkem rybí páteře
    • trojlodní budovy s centrálním nádvořím (chrámy a soukromé doby)
    • paláce podobně stavěné jako chrámy, obklopeny hradbou od vnějšího města (Kiš, Larsa, Mari), oválný chrám v Chafádží
  • pohřbívání
    • pod podlahy domů nebo na pohřebištích mimo obytnou zástavbu
    • skromná pohřební výbava
    • diferenciace ve společnosti (díry v zemi x hrobky)

 

Fáze raně dynastického období

1 Fáze 3000-2750

2 Fáze 2750-2600

  • první dvě fáze málo dokumentovány, a to jako hmotnými tak písemnými prameny
  • pokud ano, tak jsou to zejména keramika a pozůstatky staveb
    • v povodí Dijály – Ešnunna, Chafádží, Tall Gubba
    • v jižní Babylonii mnohem méně pramenů – Kiš, Eridu, Nippur – obytné i veřejné budovy a pohřebiště
    • největším souborem z tohoto období – stovky tabulek z Uru – nalezeno v chrámu boha Měsíce
      • administrativní záznamy ohledně dobytka, obilnin, pozemků
      • vlastní jména, školní tabulky
    • nový žánr mezopotamského písemnictví – královské nápisy
      • nejvydatnější zdroj zpráv o historických událostech
      • v této době ještě skoupé na informace

3 Fáze 2600-2334

Prameny

  • vzrůstá počet písemných pramenů
    • nejvzácnější jsou královské nápisy
      • o stavebních projektech, dedikacích, válečných událostech
      • obsahují datovací formule
      • roky vlády se číslovaly podle významných událostí
        • stavby budov, kanálů, chrámu, jmenování hodnostářů
        • datovací formule až do 1500 BC, pak čísla
      • nejvýznamnější lokality:
        • UR
          • texty zde nalezené snad souvisejí se správou hospodářského charakteru (zemědělská produkce, sklizeň, výdej)
          • otisky pečetních válečků (pečetidla skladů a nádob)
        • ŠURUPPAK – J. Babylonie
          • texty v sumerském jazyce
          • asi tisíc tabulek ve 25 archivech – specializované na určité typy pramenů: zemědělství, právo, lexikální texty, náboženský a literární charakter
          • typická ukázka pečetních válečků z tohoto období
          • koncem 3. tisíciletí Šuruppak upadá
        • Abú Salabích
          • město destkrát menší než Šuruppak
          • obsáhlý soubor písemných pramenů náboženského a literárního charakteru
          • tabulky z rozhlehlé budovy, možná chrámy Nisaby – patronky písařů, 500 tabulek
          • texty v sumerském jazyce z období kolem 2600 BC
        • GIRSU
          • o něco mladší texty (25. a 24. století), v pozdějších dobách pouze provinčním střediskem
          • nápisy místních vladařů
          • texty administrativního charakteru (správa chrámového hospodářství)
          • psáno sumerským jazykem s přítomností akkadských slov nebo slov akkadského původu

Sumerský seznam králů

  • významná památka starověkého Blízkého východu
  • Mladší, z doby kolem roku 2000 BC
  • Přehled královských dynastií od mýtických počátků světa po dobu isinských králů
  • výběr nejdůležitějších měst
  • „království sestoupilo z nebe“
  • Vládci pak vládli v předpotopních městech: Eridu, Bad-Tibira, Larak, Sippar, Šuruppak
  • 8 králů vládlo 241 tisíc let, pak potopa
  • Po potopě království ve městech: Kiš, Uruk, Ur, Adab, Akšak, Isin
  • Ne všichni králové doloženi v jiných pramenech
  • Králové z raně dynastické doby doloženi i jinde
  • Seznam naprosto ignoruje městský stát Lagaš-Girsu
  • nespolehlivé časové údaje

Gilgameš,

  • králem Uruku od potopy, vládl 126 let
  • Gilgameš a Agga – literární památka o bitvě těchto dvou králů, Gilgameš uhájil nezávislost města Uruk
    • epos o Gilgamešovi (2000 BC), psán už akkadsky

 

Seznam králů Lagaše

fragmentárně dochovaný z doby 2000-1500

  • Uvádí 36 vládců i s řadou informací
  • Také řada nevěrohodných údajů
    • fantastické délky doby vlády
  • nepodloženo žádnými historickými prameny
  • Třeba parodií na Sumerský seznam
    • je mu hodně podobný
    • začíná příběhem o potopě světa
  • Epické skladby – čtivý ale značně nespolehlivý materiál z tohoto období
    • Gilgameš – nejoblíbenější postava epických skladeb – pět různých
      • Např. spor mezi Gilgamešem a králem Aga

Písmo a jazyk

  • Důležité změny písemného systémů – obrázkový charakter grafémů se ztratil, jejich vzhled se stává abstraktním
  • Základním prvkem – klín
    • Z něj se skládají všechny znaky
    • Vznik klínového písma
    • Slabiky, původně označující konkrétní věc, se začínají používat nezávisle na původní význam
  • Psaní – pisátkem ze seříznutého rákosového stvolu s trojúhelníkovitým průřezem
  • Jazyk sumerský – jeho původ v oblasti Sumeru (na jih od Nipuru)
  • Dalším jazykem této doby – východosemitská akkadštinu – na sever od Nippuru

Etnické složení Mezopotámie

  • Sumerové, Semité a další skupiny

Politická a náboženská situace

  • Proces urbanizace – růst počtu městských sídel i jejich velikosti
    • jedno velké středisko a území kolem něj
  • Města u sebe v dlouhých řetězích podél přirozených i umělých vodních toků
  • období politické fragmentace, žádná velká říše
  • Venkovské osady mizely
  • Ozbrojené konflikty mezi státy
    • vznik státu – městský stát, většina tvořena jedním hlavním městských střediskem o nevelkém území, bylo tam několik sekundárních městských středisek
    • v čele tohoto státu stál panovník nebo král, královská funkce byla dědičná
    • dědičné královské dynastie, panovník byl dosažen božstvem, které ho mohlo svrhnout
    • dvě mocenská centra, která soupeřila ale také spolupracovala (palác x chrám)
    • panovník měl těsné vazby na chrám, kde bylo toto božstvo uctíváno
    • vykonával kultovní obřady a podporoval všemožně materiálně tento daný chrám dary, pozemky atd.
    • uctívané další božství, většinou celoplošně, ale v jednom ze sídel mělo to které božství svůj hlavní chrám, v ostatních mělo jenom pobočky, třeba ve formě malého chrámu
    • božstvo tudíž vázáno na určité místo
    • božství měla také hierarchii, některá měla vyšší, jiná nižší postavení
    • bůh ENLIL – nejprve ztotožňován s povětrnostními jevy, později patron a ochránce královského úřadu
    • jeho centrum bylo ve městě Nippur – náboženské centrum celé Mezopotámie
  • území Mezopotámie politicky značně rozdrobené na celou řadu městských států – v bezprostřední blízkosti jedno vedle druhého desítky států
  • mezi městy panovaly těsné vztahy – vzájemně spolupracovali i soupeřili, což mohlo přerůstat do ozbrojených konfliktů
  • spolupráce v různých sférách – pomáhaly si při stavbě velkých projektů, třeba kanálech, chrámů, mohli si posílat vzájemně pracovníky, formovat větší aliance a koalice, vedli fondy příspěvků členů koalice ve formě centrálního skladu, ze kterého se produkty dále redistribuovali
  • koalice politického charakteru – spolupráce ve vojenské oblasti, vzájemné konflikty – písemné prameny a nepísemné znázornění
  • nejlepší informace máme o válce, která se táhla několik generací, s velmi typickým motivem – o pohraniční území se zemědělskými pozemky a kanalizaci

URUK

  • významné centrum, podobně jako v předchozí době
  • opevněné město, mělo asi 400 ha
  • 40-50 tisíc obyvatel
  • sídlo významných panovníků
  • hlavní středisko Jižní Mezopotámie od 4. tisíciletí
    • centrum sdružení měst – nalezeny otisky městských erbů
  • Hradby dlouhé 10 km, podle tradice je postavil Gilgameš

Král Enšakušana

  • první urucký král
  • zanechal několik autentických nápisů
    • Nápis na mnoha fragmentech v NIppuru – titulován jako král Sumeru, vládce země
  • Vedl válečné výpravy
  • Na příkaz bohů zničil Kiš, zajal krále Enbi-Ištara
  • Zničil Akšak, vítězství nad Akkadem (první zmínka o tomto městě)
  • Kořist z dobytých měst věnoval jako obětinu Enlilovu chrámu v Nippuru
  • uvažoval o rozšíření své země

KIŠ

  • Jeden z nejmocnějších států
  • titul „král Kiše“ byl velice prestižní
    • takový král byl pokládán za uctívanou politickou autoritu
    • mohl zasahovat do dění v jiných městech
    • nadřízená autorita jiným vladařům
  • pohřebiště v Kiši – pozůstatky tažných zvířat a vozů

Král Enmebaragesi

  • Vůbec první král doložen vlastními nápisy
    • zachovaly se dva nápisy:
      • jeden z města Tutub (Chafádží) na dolním toku Dijály
        • byl tady nalezen fragment obětní nádoby, který nese nápis jména tohoto panovníka
      • druhý nápis objeven na fragmentu nádoby, neví se odkud (byl zakoupen na trhu se starožitnostmi) – je na něm titul „král Kiše“
    • Podle Sumerského seznamu vládl až 900 let
      • Byl otcem Aggy – ten není vůbec doložen, pouze v mýtech s Gilgamešem
    • Z Elamu přivezl zbraně jako součást válečné kořisti

Král Mesalim

  • Vládl v období 2600-2500
  • V konfliktu Girsu a Ummy vystoupil jako rozhodčí a stanovil hranice mezi nimi
    • Na tom místě dal umístit stélu se svým jménem
  • Nesporně měl autoritu
  • Označen nápisy jako stavebník Ningirsuova chrámu v Girsu
    • v Girsu nalezena hlavice žezla s nápisem, že zasahuje do pravomocí místních panovníků
  • Ve městě Adab provedl chrámové rituály, uváděn jako král Kiše
  • V Sumerském seznamu není uveden, třeba měl jenom titul krále Kiše, ale jeho rezidence tam nebyla
    • nemáme jistotu, že v Kiši opravdu sídlil
    • mohl ho používat jenom z prestižních důvodů a kvůli výsadám
  • mohl pobývat ve městě Dér (nápis „hranice rozdělil ve jménu boha Ištarana“ – ten byl z Déru)

Král Mesanepada

  • Také měl titul krále Kiše
  • jeho sídelním městem byl Ur
  • v Mari nalezena perla coby šperk s vyrytým jménem Mesanepady
    • vůbec se v Mari nalezla řada hmotných a písemným dokladů z této doby

UR

  • Významným jihobabylonským městem
  • Panovníci – válečné úspěchy v boji proti okolním státům
    • Větší státní celek ale nevybudovali
  • klíčová role při obchodních kontaktech v oblasti zálivu
    • Dilmun, Magan (Omán), Meluchcha (u řeky Indus)
  • Královský hřbitov – objeven Leonardem Woolley
    • velké pohřebiště – stovky hrobů
    • ohromující množství uměleckých předmětů ze zlata a lapis lazuli
    • první doklad o diferenciaci společnosti
      • jednoduché a skromné hroby bez výbavy x hrobky s poklady
    • velké množství koster – asi lidské oběti
    • nápisy na předmětech – Urská královská rodina

ADAB

  • málo zdokumentováno

UMMA

  • boje s Girsu-Lagaš o zavlažovací kanály
    • arbitrem král Mesalim z Kiše, jež jim určil hranici

LAGAŠ-GIRSU

  • Nejlépe zdokumentovaný městský stát
  • Dvě hlavní rovnocenná městská střediska
    • Vzdálená od sebe 20 km
  • Girsu sídlem panovníků, titul byl král Lagaše
  • dynastie z Lagaše – není zahrnuta do Sumerského seznamu
    • Přesto její vladaři zanechali řadu památek na svou vládu, zejména nápisy

Král Ur-Nanše

  • Postavil hradby kolem Lagaše, chrám bohu Nanše a prováděl práce na hlavním chrámu boha Ningirsu
    • Dřevo na chrám ze země Dilmum – dnešní Bahrajn
  • Konflikt s městy Uru a Umma – oba nepřátele poražení
    • Konflikt by nejspíš o pohraničních sporech
    • Na desce nalezené v chrámu Ningirsu
      • Muž z Lagaše, muži z Uru, muži z Ummy
      • Uvedeny i jména hodnostářů nepřátel, kteří padli do zajetí
    • Konfliktu s Ummou věnované doklady jsou z jenom s Lagaše
      • Nejspíš byla významným městem
      • V samotné Umě se našlo pouze málo nápisů

 

Král Eanatum

  • Syn Akurgala, který nastoupil po Ur-Nanše
  • Nejčastěji ze všech králů se zmiňuje o válkách
  • Mnohem méně ale zmiňuje svou stavební činnost
  • Supí stéla – nalezena v Girsu
    • Stéla se sumerským nápisem
    • Její reliéf zobrazuje jednotlivé fáze konfliktu Lagaš-Girsu s Ummou
    • Značně fragmentovaná stéla – sedm kusů tvoří jenom třetinu původního rozsahu
    • Vyobrazení také boha Ningirsu
    • Stéla obsahuje výčet pozemků, které Eanatum získal zpět od Ummy pro Ningirsu
    • Přísahy při různých božstvech, které poražený král musel proslovit
    • historický i umělecký pramen
  • Za vlády předchůdce Eanatuma pronikla Umma hluboko do sporného území a její vojáci vyvrátili Mesalimovu stélu – následoval pak boj pod vedením Eanatuma
  • vyhnal nájezdníky z Ummy
  • porazil město Akšak, Kiš i Mari
  • úspěšně bojoval proti Elamu a Subartu

 

Král Enanatum I

  • Milovaný bratr Eanatuma
  • také bojval s Ummou
  • Stavební a dedikační nápisy – přestavba chrámu Ibgal v Lagaši – bohyně Inana
  • Nejobsáhlejší nápis – na hliněné tabulce, zmiňuje se o obnovení konfliktu s Ummou
    • Jméno Ummského krále Ur-Lumma
    • Obsadil pozemky na území Pahorek černého psa

Král Enmetena

  • Jeho syn, opět konflikty s Ummou
  • značné množství písemných údajů
  • Dlouhý nápis na hliněném kuželu – nejpodrobnější údaje o válce s Ummou
    • o konfliktu s králem Ummy jménem Il, se kterým se nemohli shodnout ohledně zavlažovacích kanálů

Král Enentarzi

  • Za Enmetenovi vlády působil jako nejvyšší správce Ningirsuova chrámu
  • málo zdokumentováno

Král Lugalalanda

  • opět vládl krátce

Král Urukagina

2351-2342

  • Označován za uzurpátora, který se zmocnil trůnu násilím
  • Také byl prvním sociálním reformátorem v dějinách
    • Po nástupu na trůn vyhlásil amnestií vězňům
    • Usiloval o ochranu nejníže postavených vrstev společnosti před útlakem zámožných
    • Snažil se také o účinnější ochranu chrámového majetku – třeba chrámový dobytek nesměl být používán k práci na královských pozemcích
    • Snížil poplatky v naturáliích za uspořádání pohřbu a rozvodového řízení
  • Za jeho vlády vypukla válka s Urukem – ovládl ho spolu s Ummou král Lugalzagesi
    • Poškodil, vypálil a zničil desítky svatyň
    • Odvezl si kořist z chrámů a zničil sochy božstev
    • Urukagina vzývá Nisabu, aby krále potrestala
      • Změna titulu krále Lagaše na krále Girsu

Král Lugalzagesi

  • Jedna z nejvýraznějších postav raně dynastických dějin
  • Dlouhý nápis na řadě fragmentů kamenných nádob z Nippuru
  • Dlouhá a honosná titulatura
    • Král Uruku, král země, vládce Ummy
  • Bůh Enlil mu svěřil kralování nad celým Sumerem
    • Pod jeho vládou byla města Ur, Larsa, Umma, Zabalam
  • Nejspíš sjednotil celou Mezopotámií v jižní části
  • setkal se s vládce severní Babylonii – Sargonem
    • Sargon dobyl Uruk, zajal Lugalzagesiho
Reklamy