NOVOELAMSKÉ OBDOBÍ

  • 1100 až 539 BC

* příliv íránských kmenů na území Íránu

⇒ postupné zmenšování Elamu – nakonec jen Súsiana

* asyrské zprávy ⇒ suroviny

⇒ soupeření s Urartu (snaha o kontrolu SZ a Z Íránu)

– Mannejci – chov koní – Médové
- Peršané

* Elam pod tlakem Médů a Peršanů
⇒ území pouze Anšan a Súsiana
⇒ Anšan postupně dostal pod nadvládu Peršanů

– Elam v 1. tis. př. n. l. = Súsiana
⇒ přesto králové titul „králi Anšanu a Sús“
⇒ podpora babylónských králů proti Asýrii
⇒ později podpora náčelníků chaldejských kmenů

 

 

Neo-Elamite I (asi 1100-770 př. n. l.)

 

⇒ žádný elamský dokument
⇒ Anšan – zřejmě ještě pod elamským vlivem

⇒ Mār-bīti-apla-uṣur (984-979 př. n. l.) – babylónský král elamského původu

* Šamší-Adad V. (823-811 př. n. l.) – asyrský král ⇒ spojení Elamu s babylónským králem

  • po porážce Nabukadnesarem I. se Elam noří do historické tmy, nové prameny se objevují až v roce 750 BC

 

 

Neo-Elamite II (asi 770-646 př. n. l.)

 

* Tiglatpilesar III. (744-727 př. n. l.)
⇒ Elam – podpora Chaldejců z Přímoří proti Asýrii ⇒ sám se ujal vlády v Babylónii

* Sargon II. (721-705 př. n. l.)

 

* král Ḫumban-nikaš I. (742-717 př. n. l.)

⇒ na babylónském trůnu Chaldejec Marduk-apla-iddina II. (721- 710, 703 př. n. l.) – z kmene Bīt-Jakīn

⇒ 720 př. n. l. – zřejmě nerozhodná bitva Asýrie s Elamem

 

* král Šutruk-Naḫḫunte II. (716-699 př. n. l.)

⇒ 710 př. n. l. – Marduk-apla-iddina II. vyhnán do Elamu

  • Šutruk-Naḫḫunte II. – sesazen bratrem

⇒ Marduk-apla-iddina II.
- protiasyrská koalice – Elam, Chaldejci, Aramejci a Arabové

⇒ v Babylónii asyrský princ Aššur-nādin-šumi

 

* král Ḫallušu-Inšušinak (698-693 př. n. l.) –

roku 698 př. n. l. svrhl svého bratra, sesazen po povstání

⇒ 694 př. n. l. – výprava Asýrie proti Elamu – bitva u řeky Ulai

⇒ vpád Elamu do S Babylónie – Aššur-nādin-šumi odvlečen do Elamu kde umírá

 

* Sinacherib (704-681 př. n. l.)
- útok na Babylon, Elam ztrácí svého důležitého spojence

* král Kudur-Naḫḫunte (693-692 př. n. l.)

– dosazen po povstání, během dalšího povstání zabit

* král Ḫumban-nimena III. (692-687 př. n. l.)

⇒ 691 př. n. l. – bitva u Ḫalulē
⇒ 689 př. n. l. – Babylón srovnán Asyřany se zemí

* král Tempti-Ḫumban-Inšušinak (Teumman; 663-653 př. n. l.)

⇒ 653 př. n. l. – bitva na řece Ulai

* král  Humban-nikaš II. (Ummanigaš; mezi 659-653 př. n. l.), syn Urtakua

⇒ dosazen v Madaktu

* král Tammaritu – dosazen v Ḫīdālu

⇒ sesadil Humban-nikaše II.
⇒ zanedlouho byl sám sesazen Indabigašem – uprchl do Asýrie

* Aššurbanipal (668-627 př. n. l.)

 

* Indabigaš – 648 př. n. l.

zabit Ḫumban-ḫaltašem

 

* Ḫumban-ḫaltaš III. (Ummanaldasi; 648-? př. n. l.)

⇒ postupný rozpad

⇒ 647 př. n. l. – vpád Asýrie

 

CHUMBA-CHALDEŠ III.

  • elamský král
    • postupný rozpad říše
  • zahynul, když Aššurbanipal zpustošil Elam (647 BC)

TAMMARITU

  • opět dosazen v Súsách, vzbouřil se proti Asýrií
  • 646 BC Asýrie zabírá Chúzistán
  • Súsy srovnány se zemí

 

  • končí tak samostatná elamská existence

Neo-Elamite III (646-539 BC)

  • málo zpráv, vývoj nejasný
    • stává se pak satrapií Achaimenovců (Satrapie Súsiana)
      • v Súsách zimní sídlo perských králů
    • od 9. století SZ Írán podle Asýrských pramenů osídlen kočovnými kmeny s opevněnými vesnicemi
      • toto území se nikdy nestalo asyrskou provincií, ale panovníci Asýrie měli s jednotlivými náčelníky uzavřené vazalské smlouvy
        • z období krále Asarhaddona smlouva s náčelníkem Ramatájou – asyrský král mu dal za manželku svou dceru (to nebyla běžná praxe)
          • asi velký význam Médie pro Asýrii
        • poprvé Médové s Peršany zmíněni v asyrských análech z roku 835 BC
      • po srážkách s Asyřany a Urartejci se médské kmenu sjednocují

MÉDSKÁ ŘÍŠE

  1. století – 550 BC
  • etnikum ze SZ Íránu, objevuje se od konce 2. tisíciletí
  • jazykem indoevropská médština
    • je sporné, zda se jednalo i o psaný jazyk, dochována pouze nepřímo (médismy ve staroperštině)
  • * asyrské zprávy ⇒ suroviny
  • ⇒ soupeření s Urarṭu (snaha o kontrolu SZ a Z Íránu)
  • – Mannejci
- chov koní
  • – Médové – Peršané

Výpravy asyrských králů

* Salmanassar III. (858-824 př. n. l.) ⇒ Parsua, Médie (Amadāiia), Mannea

* Tiglatpilesar III. (744-727 př. n. l.) ⇒ Médie, Parsua, Mannea

* Sargon II. (721-705 př. n. l.)
⇒ 714 př. n. l. – „osmá výprava“ – Mannea ⇒ Kimmeriové

* 80. léta 7. století př. n. l. – Skythové
⇒ usazovali se na mannejské a médské půdě ⇒ pohyb Peršanů k jihu

* Asarhaddon (680-669 př. n. l.)
⇒ sílící tlak Médů – několik válečných tažení ⇒ vazalská smlouva – médští náčelníci

 

v asyrských pramenech dvě skupiny

 

  1. a) Médové či „mocní Médové” – oblast kolem Ekbatany – v častém styku s Asyřany
  2. b) „vzdálení Médové“ či „Médové, kteří žijí vedle pohoří Bikni, pohoří z lapis lazuli“ – všechny kmeny mezi dn. Teheránem a východním Afgánistánem (např. Parthové, Sagarité, Baktrijci, Sogdijci)

 

 

⇒ Hérodotos – „Dějiny“ – čtyři médští králové

⇒ kol. pol. 7. stol. př. n. l. – krátká nadvláda Skythů

⇒ prý zajat vlastními lidmi a vydán Kýrovi

– Hérodotos
- „Nabonidova kronika“

 

DEIOKÉS

700-647

  • podle Hérodota sjednotitelem médských kmenů
  • těšil se autoritě, proto byl svolen králem
  • v asyrských pramenech pouze jako jeden z mnoha náčelníků
  • založil pevnost Ekbatana, jež se stala jeho sídelním městem

FRAORTÉS

647-

  • syn Deiokése
  • sjednotil Médy

KYAXARÉS

625-585 BC

  • spojil se s babylonským Nabopolasarem a zaútočili na asyrskou říši
  • 614 Médové dobili Aššur, 612 dobyli Ninive
  • s Nabopolasarem si rozdělili dobyté území
  • za jeho vlády sahala Médie až po Černé moře
  • 15-leté spory s Lýdií vedly k bitvě u řeky Halys
    • Kyaxarés proti králi Alyattovi II.
      • bitva byla ukončena zatměním slunce, což bylo považováné za zlé znamení od bohů – bylo proto sjednáno příměří

* Kyaxarés (bab. Umakištar)
⇒ osamostatnění
⇒ 615 př. n. l. – vyplenil Arrapḫu a obsadil Manneu
⇒ 614 př. n. l. – dobyl Aššur
⇒ smlouva s bab. Nabopolassarem (626-605 př. n. l.)

– dynastický sňatek
⇒ 612 př. n. l. – Ninive
⇒ 609 př. n. l. – Ḫarrān
⇒ území Asýrie rozděleno

– Médové – severní území

– Babylóňané – jižní území
⇒ 28. května roku 585 př. n. l. – střet s Lýdií

– lýdský král Alyattés
- dynastický sňatek – Astyagés

 

ASTYAGÉS

585-549 BC

  • rozšiřuje médské panství na úkon Babylonie
  • v roce 550 BC je poražen Kýrem Starším
  • * Astyagés (bab. Ištumegu) ⇒ 550 př. n. l. poražen Kýrem
    • médská říše se stává součástí říše perských králů z dynastie Achaimenovců

 

Vláda Achaimenovců

Původ

  1. stol. př. n. l. – Západní Írán – okolí jez. Urmija
  • zřejmě vazaly Médů
  • ⇒ stol. př. n. l. – pod vlivem Médů a Skythů jižněji
  • ⇒ konec 7. a 6. stol. př. n. l. – Jižní Írán – dřívější Elam
  • pojmenování ⇒ v asyrských textech – Parsuaš, Parsua, Parsumaš ⇒ řecky – Persis ⇒ sami se nazývali Áriové (⇒ Írán)

Charakteristika období

  • trvání: 200 let
  • Dochází ke změnám ve státní správě, v administrativním rozdělení území

Prameny

  • Období je dokumentováno velkým množstvím pramenů, prameny jsou ale rozloženy nerovnoměrně v čase i prostoru, témat i námětů
  • Hmotné prameny – pozůstatky staveb, které souvisely s perským panovníkem; většina staveb přímo z Íránu, budovy i celá města nově zakládaná, sloužila pro panovníka
    • Představují soubor různých vlivů

Písemné prameny – většina z nich dokumentuje spíše starší fází Perské říše, 6.-5.st.př.n.l.; informace se týkají spíše západních regionů Perské říše

4 hlavní skupiny písemných pramenů:

  • Nápisy perských vladařů – stručné, omezené množství informací, zmínky o stavebních projektech, dedikacích; pouze na území Íránu, J a Z
    • Mají tři paralelní jazykové verze – staroperština, babylónština, elamština
    • DAREIOS I. – máme k dispozici jediný nápis a to od něj, konec 6.,poč.5.st.př.n.l.
      • Vytesán s reliéfem na skalní stěně u lokality Bísutún v Z Íránu
    • Administrativní a hospodářský charakter – ekonomická a sociální struktura perské říše
      • Pocházejí z různých částí, různými jazyky
      • Přímo z Íránuobsáhlý soubor hospodářských dokumentů, objeveny v jedné residenci v Persepolis – ELAMŠTINA
      • Další souborv blízkosti městského opevnění – ELAMŠTINA, klínové písmo na hliněných tabulkách – tisíce textů, z nichž pouze malá část, byla zatím publikována a vědecky zpracována; dávky, naturálie
      • Další – nalezeny na území Babylónie – soukromé a rodinné archivy, které dokumentují činnost jejich firem, měly těsné vazby na perskou královskou rodinu; nejznámější rodiny – MURAŠÚ (texty datovány do 2.pol.5.st., pocházejí z Nippuru; většina textů se týká obhospodařování pozemských majetků; EGIBI (působili v Babylónu; texty podobně jako u Murašú)
      • Administrativní dokumenty se našly i v Egyptě – na papyru a ostrakách, některé egyptsky, aramejsky
        • Na ostrově Elefantina, sloužil jako pohraniční pevnost, texty ilustrují vnitřní záležitosti žoldnéřské komunity, z 5.st.př.n.l.
      • Díla různých antických autorů (řeckých spisovatelů)
        • Hérodot – popisoval dějiny perské říše, vztahy mezi nimi a Řeckem
        • Xenofón – z Atén; na konci 5.st.př.n.l., ve skupině žoldnéřů, Artaxerxes II., proti němu povstal Kýros mladší (jeho bratr) – Xenofón napsal knihu Anabáze
          • O Kýrově vychování – líčí skutky Kýra staršího
        • Ktesiás – na konci 5.st., také se účastnil bitvy mezi Artaxerxem II. a Kýrem mladším, byl na straně Artaxerxa
          • Výsledkem jeho práce spis Percika – vylíčil historii, kulturu, náboženství perské říše – nedochoval se moc dobře
        • Starý zákon
          • Ezdráš a Nehemiáš – líčí poměry v Izraeli, poté co Kýros veliký dobyl Babylonii, umožnil obnovu jeruzalémského chrámu
          • Ester

KÝROS VELKÝ

(559-530 př. n. l.; Kūruš)

  • králem kolem roku 559 př. n. l.
  • dynastie Achaimenovců (Achaimenes)
  • rozšířil území svého státu
    • 550 př. n. l. (6. rok vlády Nabonida) porazil Médy (Kyaxarův syn Astyagés)
    • dobyl Ekbatanu

Tažení do oblasti Anatolie (547/546 př. n. l.)

  • vyvrcholilo porážkou lýdského státu a lýdského krále Kroisos
  • svržený médský král Astyagés s Kroisem spřízněn
  • věštírna v Delfách – dvojznačné proroctví
  • dobytí Sard
    • Peršané se zmocnili území lýdského státu, do hlavního střediska se vydalo poselstvo řeckých měst a ti žádali Kýra, aby jim zaručil stejné podmínky, jaké měly za lýdské nadvlády
    • Kýros požadavky odmítl a aby odešli
    • Oni nesouhlasili -> válka -> postupné podmanění všech řeckých měst v pobřežních regionech, byli všude umístění perští místodržící a vojenské posádky

Dobytí Babylonie (539 př. n. l.) – král Nabonid

Syropalestina

  • Ponechal ji autonomii

Tažení do Egypta

  • k tomu se Kýros už nedostal, zahynul při válečné výpravě, která směřovala na východ do oblasti střední Asie; Massagetové – oblast kolem Aralského jezera, královna Tomyris
  • Kýros nastražil léčku -> do perského tábora dal navést všechny lahůdky a pokrmy, aby tam shromáždil velké množství džbánů s neředěným vínem a aby tam zanechal malou část vojska, s hlavní částí armády se měl stáhnout a zůstat někde poblíž; Massagetové se nechali zlákat, pustili se do hodování, což je logicky oslabilo, v tom okamžiku perská nadvláda na ně zaútočila a porazila je; Peršani zajmuli i prince
  • Podle Hérodota byl ale v tomto boji zabit

Pasargady – sídlo Kýra Velikého

Prameny o Kýrovi Velikém

nástupem Achaimenovců vliv až do Evropy ⇒ Hérodotos (490/480-425/420)    – „Dějiny“

* Řekové na perském dvoře ⇒ Ktésiás (kol. roku 400 př. n. l.)    „Perské dějiny“  o 23 knihách

Xenofón (asi 430-asi 353 př. n. l.)   – velitel žoldnéřské armády Kýra Mladšího proti Artaxerxovi II.   – „Anabasis“    – „O Kýrově vychování“

 

KAMBÝSÉS II.

529-522

  • Nástupce, syn, vládl krátce
  • Sídlil v Babylonu
  • Hlavním zájmem se mu stal Egypt
  • Využíval spojenectví s arabskými kočovnými kmeny, umožnili mu přejít přes pouštní oblasti, za pomoci Foiničanů, vybudoval silné loďstvo
  • Rozhodující bitva – Pelúsion – oblast nilské delty
    • Zmocnili se Menoferu, později si podmanili celé egyptské území
  • Nápis egyptským jazykem, na čedičové soše – Vedžahorresnet – umístěna ve vatikánských muzeích – titulatura po vzoru faraonů
    • Pohled z egyptské strany na perskou invazi do Egypta
  • Zdržoval se nějaký čas v Egyptě, byla potřeba jeho přítomnost
  • Výprava do Núbie
  • Ztratil přehled o situaci v Íránu, což se mu stalo osudným
  • Údajně dal zavraždit svého bratra Bardija, protože se obával jeho politického vlivu
  • Někdo se vydával za Bardiju a nárokoval si trůn, nakonec se zjistilo, že je to Gaumáta
  • Kambýsés se hned vrátil do Íránu, ale cestou v Sýrii zahynul na následky zranění, když nasedal na koně, poranil se o svou dýku
  • Do hry vstoupila skupina spiklenců – vůdcem Otanés, jeho dcera manželka Gaumáta
  • Dáreios, pocházel z vedlejší linie perské královské rodiny, 7 spiklenců -> přepadli Gaumáta, zabili ho, získali na svou stranu i další a získali zpátky moc
  • Otanés nakonec vystoupil ze skupiny a že nebude usilovat o korunu
  • Zbývajících šest se dohadovalo kdo se stane králem, nakonec králem se stane ten , jehož kůň jako první zahřá
  • Dáreios se stal králem

DÁREIOS I.

522-486 př.n.l.

  • Hlavní pramen pro rekonstrukci jeho událostí je zase Herodotovo líčení, a také jeho vlastní nápis vytesán na skále v Behistúnu
    • Zmiňuje se tam o tom, jak se dostal na trůn
    • Věnuje tam pozornost povstáním, která vznikla v různých částech perské říše
    • Elamsky, staropersky, babylonsky
  • Nejdříve vzpoura v ELAMU – brzy potlačena, ale Dareios musel zasahovat i v jiných oblastech
  • Další oblast – BABYLÓNIE – k moci se dostal Nidintu-Bél, přijal trůnní jméno Nabukadnesar III.
    • Později zajat a popraven Peršany
  • O rok později v Babylonii další vzpoura proti Dareiovi, vůdce údajně arménského původu, prohlašoval také že byl synem krále Nabonida, také získal královský titul -> Nabukadnesar IV., jeho povstání dopadlo stejně, také brzy poraženo a byl popraven
  • Další – v MÉDII – tam se zmocnil vlády Fravartiš, zase prohlašoval, že je členem médské královské rodiny
  • Dareiovi se podařilo všechny separatistické tendence potlačit, obnovil klid a pořádek na celém území Perské říše
  • Rozšířil Perskou říši východním směrem, připojil oblasti v SZ Indii

snaha o expanzi do Evropy

  • Východní část Thrákie na Balkánském polostrově
  • Balkánský poloostrov, Egejské moře – nadvláda nad ostrovem Samos
  • most z člunů – Helléspont a Dunaj
    • střet se Skythy – neúspěšná výprava proti skythským kmenům u Černého moře
  • Mílétos – toto město povstalo proti perské nadvládě; Kárie; oblasti na Kypru
  • Připojil provincii Indus

Řecko-perské války

  • s Lýdií včleněny řecké osady v Malé Asii
  • perské posádky ve městech
  • vstup Řeků do služeb Peršanů
  • podpora properských samovládců – tyrani

⇒  499 př. n. l. – protiperské (iónské) povstání   – Mílétos (pak i ostatní města)

  • žádost o pomoc do Řecka – Athény a Eretria  – vypálení Sard  – 494 př. n. l. potlačeno

Bitva u Maratónu

492 př. n. l.

  • výprava proti Řecku – po souši i po moři  – bouře u mysu Athos

490 př. n. l.

  • výprava proti Řecku – proti Athénám a Eretrii (na ostrově Euboia) – pouze po moři
    • Eretria dobyta a vypálena
    • vesnice Marathón (Attika) – Athéňané zvítězili (Miltiadés)

Úspěšný panovník:

  • Stavební činnost
    • oblast Fársu -> nechal vystavět novou královskou residenci Persepolis, nacházelo se 40km od dosavadní perské metropole Pasargady, kterou založil Kýros Veliký
    • Lokalita Nakše Rustam – leží 6 km severně od Persepole, pohřebiště perských panovníků
    • Vybudoval si královský palác v Súsách
    • Perský královský palác také v Babylonu
  • Organizace vlády
    • Silná centrální vláda
    • Centrem administrativy královský palác, v čele úředníků byl vezír
    • Věnoval se organizačním činnostem, území rozdělil na řadu provincií, které se označovaly jako satrapie, do čela dosazoval místodržitelé -> SATRAPOVÉ (Peršané)
    • Úkolem satrapů -> dohlížet na dávání poplatků do státní pokladny
    • Systematicky budovány silnice, které spojovaly významná města Perské říše
      • Hlavní královská silnice: Persepolis – Súsy – Sardy
      • Navazoval na asyrské silnice, poštovní stanice
    • První perský vladař, který dal razit vlastní mince – zlaté, později se razily i z jiných kovů, stříbra a mědi
      • Daně a tribut ze satrapií – výdejná místa pravidelně kontrolována
    • Tajná služba – kontrola úředníků v provinciích: oči a uši krále
    • V mnohém navázal na mezopotámské tradice
    • Armáda: držba půdy spojena s povinností sloužit v armádě
      • Zvýšený počet žoldnéřů
      • plat v mincích – dárejky – zřejmě inspirace v Lýdii
      • jádro vojska – oddíly velmožů – „deset tisíc nesmrtelných“ (již před Dáreiem)
    • ovládaná území: náboženská svoboda i určitá autonomie
    • reforma daně z pozemků – daň z rozlohy i výnosů
      • archiv rodiny Egibi z Babylónu a rodiny Murašū z Nippuru
      • zemědělské pozemky se postupně měnily v nájemní půdu
    • Sociální struktura – vrstvy podle zaměstnání
      • Panovník – proskyneze
      • Zaměstnanci administrativy
      • Vojáci
      • Zemědělci
      • Obchodníci a řemeslníci
    • Náboženství – zoroastrismus

XERXES                                         

485-465 př.n.l.

  • Nástupce, syn
  • Zasahoval v Babylonii, kvůli vzpouře, Xerxes tam opakovaně vojensky zakročoval, vzpoura potlačena
    • Poškozena hlavní babylonská svatyně zasvěcená bohu Mardukovi

Řecko-perské války

  • Podnikal akce na západě, v souvislosti s řecko-perskými válkami
  • Snažil se odčinit neúspěch svého otce
  • pozemní část vojska přes Helléspont (Dardanelly), loďstvo po moři
  • v Řecku nejsilnější Athény, Sparta a Korint

 

  • Bitva u Thermopyl

480 př.n.l.

  • Vypáleny Athény
  • Leonidas

 

  • Bitva u Salamini

480 př.n.l.

  • Xerxes opustil své vojsko a odebral se na východ, řecké tažení svěřil svým vojevůdcům
  • -> porážka u města Plataje 479
  • 449 př. n. l. – oficiální ukončení řecko-perských válek – Kalliův mír

 

Poměry u královského dvora

  • harémové intriky
  • Králové manželky a eunuši
    • Eunuši achaimenovskými panovníky velice oblíbení
    • Neměli žádné rodinné závazky
    • Často strůjci královraždy
      • Xerxes zavražděn při palácovém spiknutí

ARTAXERXES I.

464-424 př.n.l.

  • Řešil problémy v západních regionech
  • Peršanům se podařilo potlačit egyptskou vzpouru a porazili i aténské oddíly, které Egypťanům pomáhali
  • Soupeření s Řeky -> mír v roce 449 př.n.l. -> Kalliův mír (politik Kalliás) – OFICIÁLNĚ SKONČILY ŘECKO-PERSKÉ VÁLKY
  • poskytl útočiště Themistoklovi – athénský politik, generál během řecko-perských válek, poté jako guvernér v perské říši – Magnesii
  • Součástí mírového jednání bylo to, že Peršané se vzdali veškerých mocenských nároků v oblasti Egejského moře, veškerá města si udržela nezávislost na Perské říši
  • Řekové se zavázali, že nebudou zasahovat v regionech ležících dále na východě

DAREIOS II.

423-405 př.n.l.

  • Protiperská vzpoura v Egyptě, úspěšná
  • Peršané ztratili kontrolu nad Egyptem – 410 př.n.l
  • S řeckými městy měli Peršané dobré vztahy, ale satrapové se snažili diplomatickou cestou zasahovat do dění v Řecku
  • Probíhala Peloponéská válka mezi Aténami a Spartou

ARTAXERXES II.

404-359 př.n.l.

  • Matka Parysatis
  • Bratr Kýros působil jako vojenský velitel v oblasti Malé Asie – Sardy
  • Bitva u Kúnax – v S části Bab – 401 př.n.l. – Kýros mladší poražen a zabit, Artaxerxes II. uhájil své nároky na perskou královskou korunu
  • Bitva se Spartou v oblasti města Knidos (JZ Malá Asie) – Peršané porazili spartské loďstvo
  • Artaxerxes obnovil perskou nadvládu nad řeckými oblastmi
  • Důležitý pramen – Plútarchův životopis – Artaxerxa II., vylíčil ho v pozitivním světle
  • Dalším pramenem Xenofonův Anabasis

ARTAXERXES III.

358-338 př.n.l.

  • Pokračoval úspěšně ve snaze o obnovování ztracených míst na západě
  • Perská říše se opět vzmáhá, zmocňuje se oblastí, které dříve ztratila – opět dobyl Egypt 343 př.n.l
  • Tentokrát zasáhly vnitřní rozbroje elity
  • Sám po nástupu nechal zavraždit příbuzné s nároky na trůn
  • Proti Artaxerxovi III. vystoupil eunuch, dvorní hodnostář, Bagoas, zavraždil panovníka a i část jeho rodiny
  • Bagoas na trůn dosadil jednoho z Artaxerxových synů, který přežil masakr -> Artaxerxes IV.
  • Potom se Bagoasovi znelíbil, tak ho také zabil, a na trůn dosadil Dareiose III.

DAREIOS III.

335-331 př.n.l.

  • Poslední vladař perské říše
  • Střetl se s jedním nejvýznamnějších starověkých panovníků -> Alexandrem Makedonským

 

zaniká ve 2.pol.4.st.př.n.l. – úder zvenčí od Alexandra Velikého

 

Reklamy