Staroasyrské období

 

(2000 – 1350 př.n.l.)

 

  • Poprvé se setkáváme se zmínkami o samostatném Asyrském státu
  • Centrum v jižní části Asýrie
  • Součástí Akkadského státu, 3000 př.n.l. – součástí 3.dynastie z Uru
  • Málo pramenů
  • Konec 3000 př.n.l. končí 3.dynastie z Uru – Asyrského státu
  • Vláda – dynastie místního původu, některé jména původně churritské
  • Ovládáno pouze malé území v severní Mezopotámii
  • Aššurdnešní Qal‘at Šarkāt
    • středisko (leží na Tygridu) – sídlo panovníků
    • objevitelé: Austen Henry Layard a Ernst Walter Andrae (1875 -1956)
    • Hlavní svatyně božstva (také Aššur)
    • Charm bohyně Ištar
    • Uctívali stejná božstva jako v Babylónii, ale Aššur pouze na území severní Mezopotámie
    • Také obchodním střediskem – cín (tato doba – doba bronzová)
    • Cín se dovážel pozemně přes Írán do Aššuru

 

Staroasyrský obchod

 

 

  • Asyřané si zakládali osady v Anatolii (hlavně právě pro obchod)
  • poplatky – transitní poplatky, poplatky za užívání mostů a silnic
  • právo teritoriality – ve vnitřních záležitostech
  • bīt kārim – administrativní centrum v čele každé obchodní kolonie
  • hierarchie obchodních osad
    • kārum Káneš (Kültepe)
    • kārum
    • wabartum

Kaneš

  • dnešní Kultepe
  • Odtud písemné doklady
  • Kaneš – největší osada asyrských obchodníků v Anatolii
  • Většina prameny mimo vlastní území Mezopotámie (Kadeš)
  • Obchodní činnost, politická činnost zaznamenávána málo
  • kappadocké tabulky
    • 1925 – Bedřich Hrozný
  • a) pahorek b) dolní město (louka Hadžího Mehmeda)

 

Vnitřní uspořádání státu

 

  • Král
    • iššiak Aššur (zástupce boha Aššura nebo místodržitel města Aššuru)
    • rubā‘um (vládce, kníže, aristokrat)
    • bēlum (pán)
    • waklum (dohlížitel, správce)
  • městské shromáždění Aššuru
    • soudní organ
    • parlament, sněm (sídlil v Aššuru)
    • řešilo věci týkající se zahraniční politiky
    • podílelo se na vnitřní správě státu
    • Omezenější pravomoci
    • Nízká spolupráce panovníka se sněmem
    • nāgiru (městský herold)

 

  • Límum
    • úředník
    • jeho primární funkce byla datovací
    • vždy jen na 1 rok, mohl být v úřadu znovu, ale ne hned po sobě
    • Dokumenty byly datovány jeho jménem
    • Také výběrce poplatků
    • Možná vybírán losem

 

Vládci

 

Ila-kabkabu

  • uzurpátor amorejského původu na trůn
  • zavedl změny z jižní Mezopotámie

 

Šumší-Adad I.

(1780-1741 př. n. l.)

  • Dřív žoldnéř v jižní Mezopotámii
  • Zmocnil se Aššuru – válečné výpravy – ovládal město Mari
  • Na trůn jeho syna Jasmach-Adad
  • Označení král – nový titul, do té doby nebyl požíván
  • Posiloval královské pravomoci
  • Centrum přenesl do města Šubat-enlil – SV Sýrie na řece Chábúr

Išune-Dagan

  • př. n. l.)

 

  • nástupce, ale ne tak silný
  • Ztráta Mari
  • Dostává se pod vliv babylonského státu

 

Stát Mitanni (SV Sýrie)

  • Získává pod vliv S Mezopotámie

 

Písemné prameny

 

  • v nejstarším období jen málo pramenů ze severní Mezopotámie – většina pochází z obchodních osad v Anatolii
  • konec 19. stol. př. n. l. – písemné prameny ve větší míře i v severní Mezopotámii – především obchodní dopisy a smlouvy
  • královské nápisy o přestavbě různých staveb
  • Asyrský královský seznam
    • protiklad sumerského král.seznamu
    • Asyrský král.seznam začíná začátkem Asyrského státu
    • Byl sepsán na zač. 1.tis.př.n.l.

 

Středoasyrské období

1400-1000

 

Situace v Asýrii v 18.-15. století př. n. l.

  • málo pramenů – pouze krátké stavební texty
  • Asýrie po krátkou podřízena Babylónii
  • Ḫammu-rāpi (1792-1750 př. n. l.)
  • zřejmě nástup nové místní dynastie – Puzur-Sîn
  • Asýrie pod nadvládou Mitanni
  • zásahy babylónských panovníků
    • o vojenských akcích se dozvídáme z dopisů

Asýrie ve 14. století př. n. l.

  • více nápisů = vzrůst moci Asýrie
  • Asýrie postupně nahrazuje Mitanni v zahraniční politice
  • nový kult panovníků – pohřbívání pod podlahu v Aššuru
  • dochází k úpravě chrámu

 

Aššur-nādin-aḫḫē II. (1402-1393 př. n. l.)

 

  • napsal egyptskému panovníkovi Amenhotepovi III.
  • 20 talentů zlata od egyptského panovníka
    • dochována cihla v Aššuru
  • poslední král staroasyrského období

 

 

Aššur-uballit I. (1365-1330 př. n. l.)

 

  • počátek středoasyrského období
  • zakladatel středoasyrské říše
  • Začíná vzrůstat počet dochovaných písemných pramenů
    • Ve svých nápisech zaznamenává události mírového rázu – dedikace předmětů bohu Aššurovi, stavební práce
    • Z pozdějších textů vyplívá, že Aššur-uballit podnikal výpravy a snažil se rozšířit území
      • Oblasti dnešní Sýrie a Turecka
    • Navázal oficiální diplomatické vztahy s Egyptem
      • Nalezeny 2 dopisy od Aššur-uballita I.
        • První dopis – stručný, uvádí, že má zájem o navázání kontaktů s Egyptem, a uvádí, co mu posílá za dary
        • Druhý dopis – obrací se na egyptského panovníka jako sobě rovného a nazývá ho svým bratrem (Achnaton)
          • Také posílá faraónovi dary a požaduje, aby mu egyptský faraon poslal co nejvíce zlata
          • Uvádí, že egyptský faraón poslal Mitanskému králi 20 talentů zlata a že on je panovníkem stejně silným a má mu poslat také min. 20 talentů zlata
        • zásahy do babylónské politiky – Kurigalzu II. (1345-1324 př. n. l.)
        • honosné tituly: šarru (král), šar māt Aššur (král země Aššur)
        • začal vydávat edikty upravující chování u královského dvora
        • expanze na S a SV k pohoří Zagros
          • odtud získávali nedostatkové zboží – koně, dřevo, kovy
          • ve 2. tisíciletí zejména koně kvůli tažení vozů koňmi z hornatých uzemích
        • pečeť Aššur.Uballita I
          • novoasyrské písmo
          • šár mát Aššur
        • komplikované vztahy s Babylonií – politická konkurence až do zániku Asýrie
          • hraniční šarvátky, později vojenské tažení
          • Asýrie uzavírá spojenectví s Egyptem, král Achnaton provdává do Asýrie svou dceru
        • synchronní kronika

 

 

Arik-dīn-ili (1319-1308 př. n. l.)

 

  • vnuk Aššur-uballita
  • používal honosné tituly
    • šarru dannu (mocný král) šarru rabû (velký král) šar kiššati (král celého světa)
    • v nápisech také zprávy o válečných taženích
  • struktura asyrských královských nápisů: – titulatura – genealogie – oslavná epiteta – popis válečných tažení – stavební nápis
    • nápisy řazené chronologicky (kdy kam král táhl) a geograficky (postupné vypisování tažení do Palestiny)

 

Panovníci 13. století

  • Panovníci zanechali dostatek písemných pramenů – zejména o válečních výpravách
  • Pokračovali o snahy svých předchůdců o získávání území na západ – Anatolie, Syropalestina
  • Konflikty s Babylónií
    • Zpočátku pohraniční boje, později se války odehrávají ve vnitrozemí bojujících států

 

Adad-nārārī I. (1307-1275 př. n. l.)

  • jeden ze tří nejúspěšnějších asyrských králů
  • připojení státu Ḫanigalbat (Mitanni)
  • pokus o uzavření smlouvy s chetitským panovníkem

 

Salmanassar I. (1274-1245 př. n. l.)

  • zmínky o kmenovém svazu Uruaṭri (Urarṭu)
  • povstání v zemi Ḫanigalbat – deportace 14400 zajatců
    • metoda, jak oslabit území
  • dobyl take Taidu, Kešíjéri, Harrán, Karchemiš
    • získávání pracovní síly a řemeslníků (kvůli výrobě, stavění)
    • tito pokládání za Asyřany
  • rozsáhlá výstavba v Aššuru a Ninive
    • nové chrámy
    • v Aššuru vypukl požák, znovupostavení svatyně a zasvěcení jinému bohu
  • založení města Kalḫu
    • později hlavní město Asýrie

 

Tukultī-Ninurta I. (1244-1208 př. n. l.)

  • válečné akce na severu
  • dobytí a vyplenění Babylónu
    • Válku vedl Tukultí-Ninurta – porazil a zajal panovníka Kaštiliaše 1242-1235
    • Ovládnutí celé jižní Mezopotámie včetně města Babylónie
  • Epos o Tukultí-Ninurtí – vznikl v severní části Mezopotámie
    • Má vysokou literární hodnotu
    • Královské knihy staré Mezopotámie – Jiří Prosecký

 

  • založení nového hlavního města Kār-Tukultī-Ninurta
  • ke konci vlády krize
  • Tukultí-Ninurta byl zavražděn v paláci
    • Propukl boj mezi zájmovými skupinami
    • Asýrie ztrácí svůj vliv v oblastech, které získala a její vliv je opět jen v sev. Mezopotámii

 

 

Aššur-dān I. (1179-1134 př. n. l.)

– překonání krize

– příliv Aramejců

 

Tiglatpilesar I. (1114-1076 př. n. l.)

  • hodně textů, hlavně královské nápisy
    • Středoasyrské zákony
      • sbírka zákonodárných textů sepisována na území severní Mezopotámie
      • několik tabulek, na kterých jsou zapisovány paragrafy o všech oblastech života (majetkové právo, rodinné právo, trestní právo atd.)
      • tabulka A: „Právní zrcadlo asyrské ženy”
    • Harémové edikty
      • Předpisy, které se týkali obyvatelek harému a personálu
      • Předpisy, které se týkaly hodnostářů
    • začaly být poprvé zapisovány letopisy s úspěchy panovníka (hlavně vojenské úspěchy, ale také stavební projekty atd.)
  • Vnitropolitická krize byla zažehnána
  • Zahraniční politika
    • vztah k Babylónii
      • také soupeřil s Babylónií (vyrovnané soupeření)
    • vztah k Aramejcům
      • přesun východním směrem a snaží se dostat do Mezopotámie (především do jižní části – Babylónie)
      • vedl války proti aramejským kmenům
      • války se vedly v oblasti dnešní Sýrie – mimo oblast Asýrie
        • poč. 1. tis. – aramejské a chaldejské kmeny mají převahu nad Asýrií (Asýrie se již jen brání)
      • výprava proti kmeni Muški v zemi Katmuḫu

 

 

Struktura středoasyrského státu

 

  • posílení královské moci
    • nebyli úřady, jež by omezili jeho moc
    • centrálně řízený stat
    • zdrojem bohatství zemědělství a výnos z dobytých území
    • illku – systém držení půdy
      • za držení půdy musel držitel odpracovat nějakou dobu na stavbě krále (v době míru) nebo odsloužit nějakou dobu v armádě (v době války)
      • převody pozemků hlídal panovník
    • málo otroků – byli pouze v domácnosti
  • monogamie – kromě panovníka, z politických důvodů (více žen, více území)
  • asyrská rodina patriarchální, muž vládce ženy, tak ho musela jako nezvěstného čekat dva roky než se mohla zase vdát
  • vytvoření královského administrativního aparátu
    • funkce līmu pouze pro dataci
    • nejvyšší úředníky jmenoval a odvolával panovník
    • úplatek pro úředníka (šulmán), audienční dar panovníkovi (námurtu)
  • královský lov
    • měl kultický význam, boj proti chaosu
  • stavební činnost
  • královské nápisy psány babylónsky
  • struktura asyrských královských nápisů: – titulatura – genealogie – oslavná epiteta – popis válečných tažení – stavební nápis – vytvoření teritoriálního státu – systém držení půdy – ilku – šulmānu, nāmurtu – vytváření provincií – guvernér – bēl pīḫati / bēl pāḫati

 

Reklamy