NOVÝ ROZKVĚT ASYRSKÉHO STÁTU

  • Na začátku 1.tisíciletí
  • Pronikání aramejských kmenů – Asýrii to neoslabilo
  • Aramejci se usídlují v Babylonii a podél Eufratu
  • Salmanassar III, Tiglat-Pilesar III
    • Vnitřní konsolidace poměrů
  • Vnější expanze – žádná mocnost nestojí Asyřanům v cestě
  • Městá v Asýrii (Kalchu, Aššur, Niniveh) dostávají podíl ze získaného bohatství, osvobození od daní
  • Zdokonalení vojenské strategie a techniky (v bojích proti Aramejcům a Mitanni)
  • Král zobrazován jako hrdina válečných tažení
    • Nápisy na kamenných stélách, hranolech, sochách a reliéfech

DOBÝVÁNÍ ÚZEMÍ

  • Dobytí aramejských států
    • Nejdříve připojené jako provincie a postupně asyrizovány
    • Charrán, Guzana, Nasibína, Rasapa
  • Proměna Asýrie z teritoriálního státu na první velkou říši v dějinách předního východu
    • Největší rozmach v roce 671 BC – její vojska dobyla Egypt
    • Politika výbojů neúnosná
    • Spravování dobytých zemí těžší než jejich samotné dobíjení
    • Různá taktika různých dobytých území – nejvzdálenější platili daň pouze jednorázově (vysoká)
    • Jiné země odváděli tzv. těžkou daň (jednou za rok)
    • Vzpoury dobytých území – následovalo zničení měst a odvedení obyvatelstva do zajetí – zmenšování počtu obyvatel, rozvracení zemědělství a hospodářství
  • Centralizace státu v 9. století
    • Do provincií dosazení guvernéři jmenovaní Asyřani
    • Vojenské, správní a finanční pravomoci – hlavně pro vybírání daní
    • Koncem 9. století se guvernéři stávají nezávislými vládci
  • TIGLATPILESAR III (745-727 BC)
    • Velký rozmach říše
    • Rozdělil říši na menší správní jednotky
    • Vyměnil místodržící a omezil jejich pravomoci
    • Vojenský náčelník a posádka – vybírání daně
    • Časté střídání místodržících
    • Reforma vojska – specializované vojenské oddíly
    • Změna organizace vojenských posádek
    • Královský oddíl – jediné stálé vojsko, placeno králem
    • Těžká i lehká pěchota, oddíly specializované na obléhání a dobývání měst
    • Zaručování bezpečnosti na obchodních cestách
    • Vojsko jako opora státní správy
    • Vymáhání daní v případě jejich nedodání do sídla panovníka
  • POLITIKA ZAJATCŮ
    • Podmanění obyvatelé rozmisťováni po celém území říše v malých skupinách nebo i rodinách
    • Smíšení obyvatelstva různého původu a jazyků
    • Tím se rozšířila aramejština jako lingua franca
    • Komunity mají samostatnost podnikání – vyšší produktivita práce
    • Většina zajatců pracovala pro stát, jen málo z nich byl v rukou soukromých osob
    • Pracovali zejména v zemědělství
    • Mohli vlastnit majetek včetně otroků
    • Odváděli daně a sloužili ve vojsku (jako pěšáci)
  • ZEMĚDĚLSTVÍ
    • Zaměřeno na pěstování obilí a chov dobytka
    • Půda v rukou krále a dvora, jako i chrámů
    • Půda přidělována úředníkům – k zajištění obživy a nemohli s ní svobodně nakládat
    • Darování půdy jako odměnu za prokázané služby – vytvoření mocné privilegované vrstvy pozemkových vlastníků
    • Na pozemcích pracovali zajatci a deportované obyvatelstvo
    • Systém správců a úředníků, kteří bděli nad královskými pozemky
    • Chrámová hospodářství také kontrolována králem
    • Chrámy dostávali podíl z válečné kořisti
  • POSTAVENÍ KRÁLE
    • Zobrazován a popisován jako neomezený vládce země
    • Byl nejvyšším velitelem asyrských vojsk
    • Reprezentant boha Aššura na zemi
    • Nejvyšší vykonavatel náboženského kultu
    • Nejvyšší soudce, vlastník veškeré půdy a hospodářství královského paláce
    • Absolutní moc dána bohy
    • Palác jako reprezentativní místo určeno k oficiálním ceremoniím
    • Stěny paláce zdobeny kamennými deskami s vytesanými reliéfy a malbami
    • Nábytek vyřezán ze dřeva nebo slonoviny, na důležitých místech obelisky, sochy králů, ochranných démonů nebo božstev
    • Povinnost krále: rozšiřování území státu ve jménu boha Aššura
    • Král vyobrazován ve válečných výpravách, ve vítězných banketech, přijímá tribut od nepřátel, jako zdatný lovec a pokorný vykonavatel válečných obřadů
    • Sepisovány anály událostí panovníkovy vlády
    • Dramatické líčení průběhu bitev
    • Král oblečením ani podle insignii neodlišitelný od ostatních osob – zobrazení na reliéfech
    • Při svém nastolení od bohů (z rukou kněze) přijímal trůn, tiáru a žezlo
    • Obřad se obvykle konal v Aššuru, šubat palé (sídlu dynastie)
    • Přijetí nového trůnního jména (už při své určení za korunního prince)
    • Nástupce určován již během vlády krále – žezlo nepřevzal automaticky nejstarší syn
    • Nový král nastoupil až po smrti dosavadního panovníka
    • Ceremoniál nastolení nástupce byl před shromážděním lidu, který přísahal věrnost designovanému vládci a smlouvám
    • Dva králové zavraždění – Sinacherib a Tukultí-Ninurta I.
    • Po nominaci vstoupil korunní princ do bít ridúti – správní centrum, které se významnou mírou podílelo na řízení vnitřní i zahraniční politiky státu
    • Korunní princ se účastníl správy státu spolu s králem, vedl často místo krále válečné výpravy
    • Král chápán jako místodržitel nejvyššího boha, měl titul iššiakku, sumersky ensi
  • VZTAH K BABYLONII
    • Asyřané považovali babylonskou kulturu a vzdělanost za základ své kultury
    • Ctili náboženská a kulturní střediska jako Babylon. Borsippa, Sippar
    • Tato města byla osvobozená od daní – stala se centrem odporu proti asyrské nadvládě
    • Snaha o ovládnutí Babylonu – korunovací králů v Babylonu, dosazení příslušníka asyrské královské rodiny na babylonský trůn
    • Často ale došlo k vojenským zákrokem
    • Spojenec Babylonu – Elam
  • PÁD ASÝRIE
    • Vyčerpání království neustálými válkami
    • Nespokojenost podmaněných
    • Občanská válka – Asýrie snadnou kořistí Médů a Babyloňanů

 

POLITICKÉ DĚJINY ASÝRIE

začátek 1. tisíciletí

  • po roce 1076 období úpadku
  • pronikání aramejských kočovných kmenů
    • nemožnost Asýrie expandovat na západ
    • moc omezena pouze na centrální část Asýrie (původní trojúhelník tří měst)
      • hlavní úkol – obránit se před aramejskými nájezdy
    • nedostatek písemných pramenů

 

AŠŠUR-DÁN II. (934-912)

  • předchozích 10 králů vládlo na malém území
  • většinu své vlády bojoval proti Aramejcům
  • dílčí úspěchy a příprava cesty k obnovení asyrské expanze
  • tažení na západ, východ a sever
    • musel si dávat pozor na loupežné kmeny
      • dobyl město Katmuhi na severu
      • zajištění hranic na východě, obchod s koňmi
    • snaha o pozvednutí hospodářství, zakládal nové osady a podporoval zemědělství

 

ADAD-NIRÁRÍ II (911-891)

  • posílil stát ekonomicky i vojensky
  • snaha o upevnění kontroly nad vlastním asyrským územím
  • tažení na západ, sever a jih
    • ovládnutí aramejských států Suchi, Laké a Chindanu
    • donucení států platit tributu
    • úspěšné boje s aramejskými státy v povodí Chábúru – hlavně kmene Temanejců
    • nejmocnější stát v této oblasti – Nasibína – poražen a vladař odveden do asyrského zajetí
    • války ve východní Anatolii, země Nairi (urartejské kmeny)
    • Babylonie – střet s králem Šamaš-mudammikem – odnětí pevností v severní Mezopotámii (Arrapcha) – uzavření smlouvy o stanovení hranic mezi říšemi, smlouva utužena sňatky – 891 BC
    • taktika „ukázání síly“ – s cílem vyvolat strach
      • rychlé a stálé přesuny vojska – aby se vazalové nebouřili a báli se, že proti nim brzy zasáhne
      • ukazovali svou sílu a ozbrojenost – kruté tresty za neposlušnost
      • menší státy raději zaplatily tribut a vzdaly se dobrovolně

 

TUKULTÍ-NINURTA II (891-884)

  • snaha o další upevnění asyrské vojenské a politické moci vnitřně
  • boj proti státům v povodí Chábúru
  • pronikl podél Tigridu k Bagdádu a poté k Eufratu na severozápad – tribut od Suchi, Chandanu a Laké a šel dál (885 BC)
  • podmanění města Charrán (významné kultovní centrum boha měsíce)
  • tažení na východ – břehy Urmijského jezera
  • uzavírání vazalských smluv, jež se zachovaly (vazalové jakož zdroj surovin a zvířat)
  • u vojska stejná taktika jako jeho otec
    • také posílil jízdu na úkor válečných vozů – koně lépe ovladatelné v neprostupném terúnu (vozy se musely rozebírat)

 

AŠŠURNASIRPAL II (883-859)

  • jeden z nejmocnějších vládců

vojenské úspěchy

  • upevnění asyrské nadvlády v povodí Chábúru a středního Eufratu – stálo ho to mnoho sil
  • vzpoura států Suchi, Laké a Chindanu (s pomocí babylonského krále) – krvavě potlačeno
  • zjednal pořádek a vybral tribut, dobyl také města v Bít Adini a mezi ústím Balíchu a Chábúru zřídil dvě pevnosti
  • u Karchemíše překročil Eufrat a táhl povodím Orontu až do Libanonu a k pobřeží Středozemního moře (877 BC) – odsud luxusní předměty, barvy, remeslníci – řezby ze slonoviny, loďaři (patrné egyptské vlivy)
    • na reliéfech pak vyobrazil dary, které dostal
  • přijímal poplatky od vladařů syrských a palestinských států (Tyros, Sidon, Byblos, Arvad)
    • exapanze do Anatolie, až k horním tokům Eufratu a Tigridu
    • četná vítězství kolem Urmijského jezera
    • vojsko: těžkooděnci, obléhací věže, beranidla

velkolepá stavební činnost

  • v Aššuru nechal postavit královský palác a obnovit chrám zasvěcený Sínovi a Šamašovi
  • v Niniveh obnovil kultovní budovy Adada a Ištar
  • v Balavatu (Imgur Enlil) dal postavit novou královskou rezidenci
  • založil nové hlavní město NIMRUD (Kalchu) – kdysi existovalo ve 13. století za krále Salmanasara I.
    • jeho stavba trvala 15 let
    • kolem města nechal postavit hradby o délce 8 km s věžemi
    • stavby z cihel ale reprezentační místnosti obloženy vápencovými deskami
    • vystavěl Severozápadní palác – nástěnné reliéfy, bylo to hlavní sídlo a stálo na akropoli
    • nalezeny hrobky asyrských královen (z doby pozdějších vladařů) s bohatou pohřební výbavou
      • králové se ale nechali pohřbívat v Aššuru
    • obrovské sochy býků a lvů s lidskými hlavami u palácových bran
      • kolem paláce byly zahrady, ovocné sady a vinice, botanická a zoologická zahrada
      • zasvěcení královského paláce v roku 879 – slavnost trvala 10 dnů a měla 70 tisíc hostů
        • město osídleno válečnými zajatci, zejména ze států Suchi a Laké
        • spolu s nimi se do centra dostalo množství vzácných předmětů (tributy, daně, poplatky i ve formě zvířat a rostlin)

nápisy

  • dlouhý královský nápis vytesán do kamenných reliéfů v chrámu boha Ninurta – z nápisu jasný nárůst královy moci, pravomoci a prestiže („jsem velkolepý, hrdina, plodný, milovaný bohy …“)

SALMANASAR III (858-824)

válečná tažení

  • pravidelná každoroční tažení s cílem rozšiřování území
  • bojoval především v Sýrii (uskutečnil 19 tažení) a chtěl ji připojit nastálo –
  • výprava v roce 858 BC – proti němu protiasyrská koalice aramejských vladařů
  • pronikl k pobřeží Středozemního moře
    • přesídlil až 22 tisíc lidí do Asýrie
    • vystoupil na pohoří Amanus, kácel tam cedry a cypřiše
  • nejnebezpečnější soupěř – Achúni z Bit Adini – podlehl Asýrii po třech letech – obsazeno hlavní město Til Barsib a přejmenováno na Kár Salmanasar, Achúni zajat a odvezen se 20 tisíci poddanými do Asýrie
  • další nebezpečný protivník – koalice aramejských vladařů 12 zemí (Izrael, foinická města, Kilikie, Egypt, Hama, Damašek) – 62 tisíc pěšáků, 2000 jezdců, 4 tisíc válečných vozů a tisíc arabských jezdců na velbloudech

Bitva u Karkaru na Orontu – 853 BC – citelné ztráty na obou stranách – nicméně Salmanasarom prezentováno jako jeho vítězství

  • opakovaný pokus Salmanasara o vítězství nad touto koalicí
  • 841 BC – využil oslabení Damašku po palácovém převratu – obléhání Damašku neúspěšně, brzy poté přijal tribut od panovníků Tyru, Sidonu a izraelského krále Jehua
    • další tažení do Sýrie (838 BC) – opět obléhání Damašku, pouze opětovné získání tributu od Izraele a foinických měst
  • výpravy do jižní Anatolie – snaha o podmanění Kilikie, Meliddu, Kummuchu, Gurgum, Tabal – Tabal podmaněn v roce 837 BC – přijat tribut od 24 vladařů
    • 834 BC výprava do země Kue – zpustošena a dobyt Tarsu
    • výpravy do Malé Asie – střet s urartejským vladařem Arramuem – vítězství a dobytí opevněného města Sugunia (858 BC)
    • další výpravy (856 BC a 844 BC) – dobytí Arramuovy rezidence v Arzaškun a vypálení řady sídlišť
  • tažení do Íránu: dobytí města Charchar a oblasti Parsuaš (835 BC) – podrobení si 27 lokálních vladařů
  • pokus o svržení babylonského krále Marduk-zákir-šumiho – příležitost pro zásah do babylonských záležitostí – výprava v roce 850 BC a obnovení moci tohoto vladaře (vojenská pomoc Mardukovi proti jeho bratrovi)
    • boj proti chaldejským kmenům (Bít Dakkuri, Bít Amukkani, Bít Jakín) – přinucení k placení tributu
    • po taženích přinesl oběti babylonským bohům v Babylonu, Borsippě a Kútách – vyobrazeno na reliéfu v Kalchu (Salmanasar podává ruku babylonskému králi Mardur-zákir-šumimu)
      • na konci vlády svěřil vedení výprav vojevůdci Dajján-Aššurovi – 829 BC zaútočil na zemi Mannejců u Urmijského jezera – dobyli hlavní město, později také zaplacení tributu

Stavební činnost

  • podporoval výstavbu v Kalchu, postavil stavební komplex k ubtování vojáků a důstojníků, k uschovávání zbraní a kořisti – Ekal Mášarti
  • Údaje o válečných výpravách
    • z análů ale také reliéfních vyobrazení

Černý obelisk krále Salmanasara – kamenná stéla vysoká 2 metry – objevená v Kalchu s nápisem vypočítávajícím jeho válečné úspěchy, reliéfy vyobrazujícího vladaře země Gilzanu a krále Jehua (vzdávají hold Salmanasarovi), také obraz přinášení poplatků z různých zemí, často ve formě zvířat (sloni, opice, velbloudi) – je to nejlépe prozkoumána asyrská památka

  • Série bronzových reliéfů z města Imgur Enlil – výzdoba mohutných dřevěných vrat – scény z asyrských výprav
  • Rozšíření asyrského vlivu na území Sýrie, Palestiny, jižní Anatolie a SZ Íránu
  • U moci zůstali původní vladaři, kteří slíbili věrnost – nově dobytá území ještě nejsou pevnou částí Asýrie
    • Vážná politická krize – poslední léta Salmanasarovy vlády – povstání v roce 827 BC – v čele jeho syn Aššu-dán-apli (měl na své straně hodnostáře, kteří usilovali o emancipaci asyrské společnosti)
    • všechna velká města na straně vzbouřenců, s výjimkou Kalchu – povstání trvalo až do smrti Salmanasara v roce 824 BC

 

ŠAMŠÍ-ADAD V. (823-811)

  • syn Salmanesara III.
  • nějakou dobu musel bojovat proti odpůrcům (jeho bratr)
  • opíral se o podporu babylonského krále Marduk-zákir-šummiho, který udržoval přátelské styky už s jeho otcem – spolu uzavřeli smlouvu (text značně fragmentární) – větší prospěch z ní kynul nejspíš babylonskému králi
  • snaha o posílení svého postavení vůči Babylonu
  • výprava v roce 816 BC proti nástupci předchozího krále – Marduk-balassu-ibkimu, boje v povodí Diály – Asyřané dobyli několik měst
  • dobyto důležité město Dér a král odveden do zajetí v Ninive
  • jeho nástupce poté také odveden do zajetí a Asyřané pronikají hlouběji do Babylonie (Šamší-Adad se klaní bohů v Babylonu, Borsippě a Kútě)
  • přijal tribut od chaldejských kmenů v jižní Babylonii
  • prekonal krizi a zemi zanechal stabilní

 

SAMMU-RÁMAT (811-805)

  • manželka Šamší-Adada V
  • vládne jako regentka za nezletilého syna Adad-ninárího III
    • jediná žena v asyrských dějinách, která řídila stát
  • Stéla ze Sabay
  • sílí babylonské vlivy

ADAD-NIRÁRÍ III (805-781)

  • hned na počátku své vlády – úspěšné tažení do Sýrie
    • o tom stéla ze Sabáy, nápis na hraničním kameni
  • přijal tribut od vladaře Damašku
  • upevňování asyrských pozic v jižní Mezopotámii
    • některým deportovaným z Babylonie dovolil vrátit se
    • výpravy proti Déru, porazil babylonského krále a donutil jej uznat nově stanovenou hranici mezi oběma zeměmi
      • babylonské vlivy: bohu Nabú (bůh písařství a hojnosti) jsou budovány chrámy v Kalchu a NInive
    • přesto asyrská moc směřovala k nezadržitelnému ochabnutí
      • vnitřní rozklad
      • slabá centrální moc – využitá ve prospěch místodržitelů v provinciích
        • někteří měli takou moc že tesali vlasní nápisy
      • po něm u moci tři jeho synové

SALMANASAR IV (781-772)

AŠŠUR-DÁN III (772-755)

AŠŠUR-NIRÁRÍ (754-746)

  • Asýrie postupně vyklízí pozice
  • vzestup Urartu
  • sjednocení kmenů mezi jezery Van a Urmija
  • využívají asyrských vzorů při budování státní správy a organizování ozrborjených sil – ovládnutí Anatolie, Zakavkazska a Íránu
  • Král Argišti I (785-760) a král Sarduri II (760-730)
  • Aššur-nirárí poražen Sardurim – zpráva je ze Sarduriho análů, nicméně chybí přesnější údaje
  • Sarduri si také podrobil pozdněchetitské státy Miletea, Kummuchu a Karchemiš – vytvoření prostoru pro ovládnutí syrského území
  • Aššur-nirárí uzavírá spojeneckou smlouvu s Mati-ilou aramejským králem Bít Agusi – smlouva byla vynucena a nebyla v praxi naplněna
  • povstání v Kalchu 746 BC a král je svržen

 

TIGLATPILESAR III (745-727)

  • bratr Aššur-nirárího, Tukultí-apil-Ešarra (má víra je v synu Ešary)
  • jedna z nejvýraznějších postav asyrských dějin
  • ze slabého státu se stává velmoc

Babylonie

  • tažení proti nebezpečným aramejských i chaldejským kmenům, dostal se až k řece Uknu (Kárún) u Perského zálivu
  • demonstroval svou úctu k Babylonu, Borsippě a Kútě
  • zásah do poměrů v Babylonii a proti králi Nabú-mukín-zéri z chaldejského kmene Bít Amukkani, který se stal samozvaným králem – jeho porážka měla velký ohlas mezi okolními aramejskými a chaldejskými etnickými skupinami
  • uznání svrchovanosti asyrského krále
  • tribut přinesen i vladařem přímořské oblasti z kmene Bít Jakín – Marduk-apla-iddinou
  • Tiglatpilesar vládce celé jižní Mezopotámie, v Babylonu korunován králem Púlú
  • taky král Sumeru a Akkadu
  • Personální unie mezi Asýrii a Babylonii

Sýrie

  • ústřední bod asyrské zahraniční politiky, je tady silný protiasyrská koalice v čele s Mati-ilu z Arpadu
  • Chetitské a aramejské státy členy koalice s podporou Sarduriho II (silný urartejský král)
  • výprava do Sýrie v roce 743 BC – do cesty se mu postavilo urartejské vojsko
  • bitva u města Bireciku na syrsko-tureckých hranicích, Asýrie vítězí
  • dlouhé obléhání a pád města Arpadu (740 BC) na území Bítagusi (připojeno k Asýrii)
  • Asyřané ovládli celou Sýrii – tribut od vladařů Damašku, Tyru, Karchemiše
  • opětovná protiasyrská koalice s vojenským zásahem Tiglatpilesara (732 BC)
  • dobytí Damašku a deportace obyvatelstva
  • postupně kontrola nad celou Sýrií i Palestinou až k egyptským hranicím (Moab, Edom, Izrael, Judsko, Ammon, Aškalon, Gaza, Sidon, Tyros, Byblos, Damašek)
  • některé státy se stávají provinciemi, jiné si zachovaly postavení samostatných politických jednotek – původní vládci ponecháni a přínáší tribut

Anatolie

  • sféra asyrského vlivu až na svahy pohoří Tauru v jižní Anatolii
  • rozhodující vliv ve státech Kue, Taba, Kummuchu, Samal – dosazení loajální vladaři
  • pokus o vniknutí do vnitrozemí Anatolie – ohrožení centra Urartu (vládce Sarduri II), obležení města Tušpu (Van) v roce 735 BC – ale nebyla dobyta (později poblíž města vztýčena Tiglatpilesarova socha)
  • Urartu přesto utrpělo ztráty, Tiglatpilesar vzal jako válečnou kořist vše, co se dalo
  • stavění pevností – aby měl přehled nad dobitým územím
  • kromě vojenských úspěchů promyšlené reformy asyrské státní správy
  • zmenšil rozlohu provincií a zavedl časté střídání guvernerů, zajímal se neustále o jejich situaci, byla mu podávaná pravidelná písemná hlášení – tak chtěl zabránit vzrůstu moci místodržitelů (titul turtan, často vztyčovali vlastní stély, král proto upřednostňoval jako lokální vládce provincií eunuchy)
  • budoval silnice aby urychlil přesuny vojsk, obchodníků, malteriálu, královských poslů
  • posilil jezdectvo

 

SALMANASAR V (726-722)

  • syn Tiglatpilesara, nemáme o jeho panování mnoho pramenů
  • také se dal korunovat králem Babylonu
  • vládl tam pod jménem Ululáju (narozen v měsíci Ululu), pokračoval v politice svého otce
  • zasáhl do poměrů v Palestině
  • Izraelský král Hóšea odmítl plnit vazalské povinnosti – výprava do Palestiny a dobytí města Samaří (po tříletém obléhání)
  • omezení privilegií obyvatel Aššuru a Charránu – vytvoření silně opoziční skupiny
  • konec jeho vlády – vnitřní nepokoje, byl svržen a zavražděn

 

SARGON II (722-705)

  • neznámý původ, neuváděl své královské předchůdce
  • možná vůbec nepocházel z královského rodu
  • jeho jméno Šarru-kínu znamená legitimní král – nejspíš se na trůn nedostal legální cestou
  • zakladatel slavné dynastie, která dovedl Asýrii k vrcholu vojenské a politické moci
    • pod jejich vládu se formálně dostal i Egypt
  • nejprve konsolidoval vnitropolitickou situaci – navrátil obyvatelům Aššuru a Charránu původní privilegia a osvobodil je od povinnosti vykonávat službu pro stát a platit poplatky
    • také oprostil od daní asyrské chrámy
  • snaha podmaněných států vymanit se z nadvlády

Babylonie

  • Marduk-apla-iddina II (z kmene Bít Jakín) se nechává korunovat babylonským králem (721 BC), jeho hlavním spojencem je Elam
    • bitva u města Dér v severní Babylonii
    • setkal se s elamským králem Humban-nikaš I.
    • bitva dopadla nerozhodně
  • další útok na Babylon v roce 710 BC, král Marduk-apla-iddina se stahuje do Přímoří – obsazení jižní Babylonie a vytvoření nové asyrské provincie Gambulu
  • přesídlení 100 tisíc Aramejců a Chaldejců – zabránění vzpourám
    • Sargon se stává babylonským králem – 709 BC

Syropalestina

  • koalice syrských a palestinských měst proti Sargonovi (Damašk, Arpad, Samaří, Simmira), vedoucí koalice panovníci Hamy a Gazy (Gaza dobyta), s pomocí Egypta
  • Bitva u Karkaru – vítězství Asyřanů a dobytí Gazy – Sargon pronikl k hranicím Egypta, delší doba klid a Egypt platí tribut také
    • deportace asi 27 tisíc lidí
  • i na Kypru vladaři uznali svrchovanost asyrského krále

Anatolie

  • postup do vnitrozemí a dobytí Karchemiše, Tabalu, Kue (717-709 BC)
  • Král Midas frýžský uzavírá se Sargonem smlouvu a posílá mu dary (hlavní město Gordion)
  • Kimmeriové – kočovné kmeny od Kavkazu – nesmírné nebezpečí pro oblast, zejména pro Urartu – Urartu poraženo
  • kolbiště soupeření Asýrie a Urartu – severozápadní Írán, dlouho nedošlo k přímému střetu
  • Země Mannejců
  • rozvinut chov koní – klíčové postavení a význam, král Azu zabit spojenci urartejského krále Rusy I (Bagdatti z Uišdiš a Metatti ze Zikirtu) – tato akce vyvolala ozvětu Asyřanů – Bagdatti popraven
    • akci vedl Sinacherib
    • král Rusa I. – vybudoval síť špionů a zvedů jež působili u dvoru vládců při hranici s Urartu
  • Ullusunu na mannejském trůnu, spolupracuje s Urartejci – Sargon dobyl a vypálil jeho sídelní město Izirtu – donutil ho k placení tributu

Urartu

  • Přímý střet Asýrie a Urartu – 714 BC – tažení Sargona k jezeru Urmija
  • Bitva na hoře Uauš – král Rusu I poražen – Urartejci varování a uchýlili se do nedobytných horských hradů – Sargon nezískává velkou válečnou kořist
  • Na cestě domů dobyto město Musasir – hlavní kultovní centrum urartejského boha Chaldiho kde probíhala korunovace králů– ukořistění cenných předmětů i v paláci místního vládce
  • Urzany – těžká rána pro Urartu
    • Text krále Sargona bohu Aššurovi o této bitvě – 400 rádek
  • Výsledkem bitvy – příměři a již nedošlo k větším střetnutím, Urartu se brání nájezdům Kimmeriů a Skythů
    • na obranu proti Kimmeriům se frýžský král Mira stává asyrským vazalem (709 BC)

Elam

  • Sargon se utkává s vojskem elamského panovníka Humbana-nikaše I – nerozhodná bitva (720 BC u Déru)

Stavební aktivity

  • Sargon se proslavil také vybudováním nového hlavního města
  • Dúr Šarrukín (Chorsábád) založeno v roce 717 BC, vysvěcení 706 BC
  • Mělo hradbu dlouhou 8 km a několik bran, rozlehlý královský palác na terase vysoké 15 m – vchody střeženy sochami okřídlených býků s lidskou hlavou
  • Místnosti zdobeny vápencovými reliéfy – zobrazení válečných výprav a kultovních obřadů
    • mnoho stavebních nápisů
  • Osídleno válečními zajatci a přesídlenci
  • nedaleko Ninive
  • po jeho smrti se syn přesídlil do Ninive, Dur Šarru-kén tak ztratil význam
  • Sargon záhy umírá v pohoří Taurus během tažení proti Tabalu
  • Tělo nebylo nalezeno a nemohlo být pohřbeno
    • to považováno za trest bohů

SINACHERIB (704-681)

  • opětovné oživení protiasyrského hnutí v podmaněných zemí
  • distancuje se od otce Sargona v jeho vládě
    • nepokračoval ve stavbě Dúr Šarru-kén, měl rezidenci v Ninive
    • přestavil Ninive a zvětšil jeho plochu na 750 hektarů
    • velké projekty královského paláce (70 místností s reliéfy o stavbě paláce)
    • město mělo 7 km čtverečných, dvojité hradby s délkou 12 km, 12 bran pojmenovaných podle bohů
    • zahrady a parky (zoologické a botanické zahrady)
    • soustava kanálů, pitná voda ze svahů pohoří Musri (akvadukt dlouhý 300m)
    • pahorky Kujundžik a Nabí Younis – tady bylo nejvíc budov (monumentální jiho-východní palác na pahorku Kujundžik)

Syropalestina

  • neklid podporován Egyptem
  • v čele odboje král Sidonu a Tyru – Luli
  • 701 BC Sinacherib dosazuje nové vladaře do Sidonu a Aškalonu, přijímá tribut od mnoha panovníků
  • vítězná bitva nad spojeným vojskem Egypta a Ekronu
  • povstalcem také judský král Chizkijáš – dobytí Lakíše a obléhání Jeruzaléma
  • Chizkijáš vyvázne z vysokým tributem – musí na zplacení použít i předměty z chrámu a paláce
  • Chizkijáš se opět vzpírá – nové obléhání města, přerušeno epidemií mezi asyrskými vojáky

Babylonie a Elam

  • neklid podporován Elamem
    • Marduk-apla-iddina II se opět nechává korunovat králem Babylonu (703 BC) – Babylon dobyt a král prchá do Přímoří
  • na trůn dosazel Bél-ibni, spojenec Asýrie, Marduk-apla-iddina pokračuje v podněcování protiasyrského hnutí z Elamu
  • Bél-ibni nespolehlivý – Sinacherib ho v roce 700 BC zajímá a dosazuje tam svého syna Aššur-nádin-šumiho
  • 694 BC útok na Elam pomocí válečných lodí (s posádkou lodníků z Tyru, Sidonu a Kypru) – po proudu Eufratu a Tigridu doplul s flotilou do Perského zálivu – vylodění u ústí řeky Ulai (Karche)
  • zničení elamských měst a zajetí obyvatel i kořisti – elamská odvěta blesková a zničující – vypálení města Sippar
  • Aššur-nádin-šumi odvlečen do elamského zajetí a zabit
  • na babylonský trůn dosazen Nergal-ušéziba, spojenec Elamu
  • bitva u Nippuru 693 BC a porážka elamsko-babylonského spojenectví, král padl do zajetí
  • 691 BC protiasyrsá koalice (Elam, íránské kmeny, Aramejci, Chaldejci) – bitva u Chalulé (Sámarrá) – remíza
  • 689 BC Sinacherib po dlouhém obléhání dobyl Babylon (Elam by oslaben) – obyvatelstvo deportováno a prodáno do otroctví, zničené královské paláce i chrámy, přes město nechal Sinacherib vést koryto Eufratu
  • zajištění klidu v podmaněných zemích – surovniny a cennosti proudí do Asýrie
  • prudké rozbroje o trůn na konci jeho života
    • nejstarší syn zemřel v Elamu, nakonec zvolen nejmladší, kterého prosazovala poslední Sinacheribova žena Naqia – Asarhaddon
    • bratří zvoleného krále se nevzdávají, Asarhaddon musí do exilu mimo Ninive – několik týdnů
    • Sinacherib zavražděn, asi synem Ardamulissuem (druhorozený)
  • Skladba Sargonův hřích – Sinacherib se ptá bohů, čím se jeho otec provinil, uspořádal kolegium – je mu sděleno, že zanedbal kultovní záležitosti – snaha distancovat se od vlády svého otce – nevyužíval jeho palác, ale postavil Ninive

ASARHADDON (680-669)

  • nastupuje na trůn po vítězné bitvě proti svým bratrům (zejména bratr Arad-Mulissu), do té doby v provinciích na západě
  • Arad-Mulissu při modlitbě zavraždil svého otce – občanská válka, konsolidace po návratu Asarhaddona (dobýt Aššur i Ninive)
  • byl pověrčivý a radil se s věšticí a byl nemocný
  • obnoven rituál náhradního krále – ten vládl v době nebezpečí, poté návrat skutečného krále a poprava náhradního

Babylonie

  • snaží se o úpravu vztahů s Babylonii a hlavně nápravu škod, které tam způsobil jeho otec
  • město Babylon je obnoveno, obnoven a znovuzasvěcen chrám Esagila, jinak období klidu

Elam

  • změna v elamské politice po změně panovníka – pozitivnější vztah k Asýrii
  • na východě vyvstává nebezpečí sílících médských kmenů – tažení a vybírání tributu (především koně)

Skythské a Kimmerijské kmeny

  • severní hranice ohrožována etnickými přesuny na území Malé Asie – pronikání kimmerijských a skytských kmenů – zničení státu Frýgů, ohrožování Urartu
  • útok Kimmeriů na Kilikii – bezprostřední ohrožení severní části Asýrie – jsou Asyřany poražení u Chubušny
  • Sňatek dcery Asarhaddona s Partatuov, skytským vůdcem – odvrácení skytského pádu

Syropalestina

  • Sýrie a Palestina podněcované Egyptem ke vzpourám proti Asýrii, centrem odporu Sidon, král Abdi-mikultti se pokouší o obnovení nezávislosti – 677 BC popraven a vybudována syrská pevnost Kár Aššur-acha-iddina, upervnění Asýrie v oblasti, svrchovanost Asarhaddona uznána Kypřany, v Judsku, Moabu, Ammonu, Edomu, Aškalonu, Arvadu, Byblu, Tyru a Gaze

Egypt

  • tříleté neúspěšné snahy o proniknutí na egyptské území
  • v roce 671 BC poražen Taharka a dobyto město Memphis, Taharka se stáhl do Horního Egypta, Dolní Egypt pod nadvládou Asýrie prostřednictvím místních hodnostářů, kontrolovaných asyrskými úředníky
    • protiasyrské povstání v Egyptě 669 BC – Asarhaddon na cestě do Egypta nečekaně umírá
  • nástupnická krize podobná té, kterou provázela jeho vlastní nástup na trůn
  • už za života určit své nástupce v roce 672 BC – mladšího Aššurbanipala pro Asýrii a Šamaš-šum-ukína pro Babylonii – přísaha loajálnosti oběm synům v Kalchu

AŠŠURBANIPAL (668-626)

  • jeho starší bratr se nemohl smířit s tím, že mu bude podřízen – zasáhla babička Naqia-Zakútu a vůle Asarhaddona byla splněna

Egypt

  • Aššurbanipal táhne do Egypta – Taharka se mezitím vrátil na sever, s podporou syrských a palestinských měst
  • 667 BC Taharka opět poražen a prchá do Théb, spiklenci a odpůrci odvezeni do Ninie
  • Neko I ze Sais se zavazuje k poslušnosti – poslán zpět do Egypta
  • 664 BC umírá Taharka, nástupce Tanutamun pokračuji v úsilí o ovládnutí celého Egypta – dobyl opět Memfis, spojenec Asýrie Neko I umírá, Asyřani opět útočí a vyplenili Memfis i Théby – v Egyptě zůstali dalších 15 let
  • nakonec se Egypt stává nezávislým

Malá Asie

  •  boje proti kimmerijským a skytským nájezdníkům
  • Lýdský král Gýgés prosí Asýrii o pomoc – nedostane se mu odpovědi a proto navazuje styky s Egyptem

Babylonie a Elam

  • největší problém – Babylonie a Elam s králem Teummanem
  • rozhodující bitva Asyřanů proti Elamitům na břehu řeky Karche (Ulai) – v roce 653 BC
  • Teumman v boji padl a Asyřané zvítězili – častý motív vyobrazení na stěnách paláce v Ninive – asyrský voják uřezává elamskému králi hlavu
  • vzpoury v jižní Mezopotámii, povstání v oblasti měst Babylon, Borsippa, Sippar a Kúta (652 BC)
  • jeho bratr Šamaš-šum-ukín hledá pomoc u aramejských a chaldejských kměnů, Babylon v obležení (650 BC) – za dva roky dobyt a král umírá
  • nástupce na babylonském trůnu – Kandalánu (dosazen Aššurbanipalem)
  • 647 BC rozsáhlý útok na Elam – zničeno město Súsy, zpustošené chrámy, poničené paláce i hroby, země posypaná solí aby byla neplodná – Elam ztrácí své velmocenské postavení
  • arabské kmeny podporující Šamaš-šum-ukína – Aššurbanipal nechává zničit jejich tábory v poušti z Damašku – scény na reliéfech v Severním paláci v Ninive
  • Kultura
    • Aššurbanipal vynikal vojenskými schopnostmi ale také vzděláním, které zdůrazňoval, ovládal klínové písmo, uměl sumerštinu a matematiku
    • vybudoval knihovnu v Ninive obsahující mnoho tisíc tabulek – tyto jeho písaři kopírovali v chrámových archivech v Babylonii
    • dával na odiv svou vzdělanost, velká péče o kulturu
    • nalezena tady řada děl sumerské a akkadské literatury
    • po jeho smrti u moci dva jeho synové – úpadek asyrské moci, nepříznivá mezinárodní situace, země ohrožována etnickými přesuny v Malé Asii, Sýrii a západním Íránu

 

AŠŠUR-ETEL-ILÁNI

  • syn a nástupce
  • byl používán Sín-Šumu-Líširem, asyrským generálem, pouze jako prostředník generálova vlivu
  • otec Aššurbanipal abdikoval a usídlil se v Charránu
  • klesá množství písemných pramenů

 

SÍN-ŠUMU-LÍŠIR

  • nastoupil na trůn po synovi Aššurbanipala
  • babylonský král Nabopolasar získal kontrolu na celou jižní Mezopotámii a vytlačil Asyřany
    • spolu s Médií koalice proti Asýrií, 614 Médové dobyli Aššur, později I Charrán, čímž vymazali Asýrii z mapy

 

Advertisements