Aramejská města

Bít-Zamāni Bít-Baḫiāni Bít-Ḫalupê Lāqê Bít-Adini (Til Barsip) Bít-Agūsi        (Arpad) Aram(Damašek)

postchetitské státy

Karchemiš Pattina Unqi Tabal Melide  (Malatya) Kummuḫu Gurgum Qu’e Ḫilakku Sam’al Ḫamātu

JZ Syropalestina

Izrael Judea Edóm Moáb Amón Sidón Tyros Byblos

 

ASYRSKÁ NADVLÁDA

* Asyřané v Syropalestině vznikaly protiasyrské koalice  – podpora Egypta, Elamu, Urartu Adad-nārārī II. – 6 tažení proti Aramejcům

Tukultī-Ninurta II. – 885 př. n. l. tažení proti Aramejcům v povodí Chábúru a středního Eufratu

Aššurnasirpal II. – pobřeží Středozemního moře (Velké moře země Amurru) – tribut z foinických obchodních osad Tyru, Byblu a Sidónu     – luxusní předměty i foiničtí řemeslníci

Salmanassar III. – 19 tažení do západních oblastí – „stéla z Kurchu“ – bitva u Qarqaru – izraelský král Jehú

Tiglatpilesar III. (744-727 př. n. l.) S Sýrie   – protiasyrská koalice – Arpad  – Sarduri II. (760-730 př. n. l.) J Sýrie a Palestina  – protiasyrská koalice – Damašek  – izraelský král Pekach – provincie Dūru   – 733 př. n. l. – proti Damašku a Izraeli

Salmanassar V. (726-722 př. n. l.) – 722 př. n. l. – dobytí Samaří

Sargon II. (721-705 př. n. l.) – protiasyrská koalice – Arpad, Ṣimirra, Damašek, Samaří

Sinacherib (704-681 př. n. l.) – vzpoura foinických, syrských a palestinských vazalů – judský král Chizkijáš – obléhán Jeruzalém

médský vládce Kyaxarés (bab. Umakištar)   – 614 př. n. l. dobyl Aššur  – spojenecká smlouva s babylónským Nabopolassarem → sňatek Kyaxarovy dcery s Nabukadnesarem ⇒ 612 př. n. l. dobyla spojenecká vojska Ninive ⇒ 609 př. n. l. dobyli Babylóňané Ḫarrān   – území rozděleno mezi Médy (S) a Babylóňany (J)

* Nabopolassar (625-605 př. n. l.) získal Mezopotámii a Syropalestinu ⇒ Karchemiš – strategický egyptský bod v Sýrii  → silná egyptská posádka ⇒ 607 př. n. l. – dvě bitvy nedaleko Karchemiše s Egypťany – Babylóňané prohráli ⇒ 605 př. n. l. – Karchemiš dobyta  → vojsko korunního prince Nabukadnesara  → většina Sýrie a Palestiny součástí Babylónie

* Nabukadnesar (604-562 př. n. l.) 601 př. n. l. – bitva s egyptským Nekóen II.  → obě vojska utrpěla velké ztráty ⇒ 597 př. n. l. – tažení proti judskému králi Jojakínovi (vazal egyptského faraona)  → dobyt Jeruzalém a na trůn dosazen Sidkijáš ⇒ 587 př. n. l. – opět obležen Jeruzalém  → 586 př. n. l. dobyt  → vypálen Šalomounův chrám  → připojení k Babylónii   → deportace většiny obyvatelstva ⇒ odpor i některých foinických měst (např. Tyros)

BABYLÓNSKÁ NADVLÁDA

* Peršané Kýros Veliký   – 539 př. n. l. – dobyt Babylón   – návrat Židů do Jeruzaléma a jeho obnova – perská nadvláda na ovládaných územích poměrně liberální

* Alexandr Makedonský   – 331 př. n. l.

 

HELÉNISMUS A ŘÍMSKÁ ÉRA

Starověká Malá Asie a Syropalestina

* 334 př. n. l. – přešel přes Hellespont do Malé Asie → bitva u Gráníku  → zastavil se ve frýžském městě Gordion * 333 př. n. l. – bitva u Issu * dobývání Tyru * došel do Egypta → založil Alexandrii * 331 př. n. l. – bitva u Gaugamél → Dáreios utekl – zavražděn → získal Babylón, Súsy a Persepolis * po návratu z Indie se usadil v Babylónu → zvolil jej hlavním městem říše * 323 př. n. l. v Babylónu zemřel

* války diadochů – spory mezi Alexandrovými generály ⇒ Egypt – Ptolemaiovci ⇒ území od Sýrie po Indii – Seleukovci ⇒ Makedonie – Antigonovci

⇒ rozvoj vojenství – obléhání měst, váleční sloni ⇒ rozšíření řecké kultury a její smíšení s místními prvky ⇒ vládnoucí dynastie řeckého (makedonského) původu ⇒ nově zakládaná města – převážně řečtí přistěhovalci ⇒ univerzálním jazykem koiné ⇒ na venkově převládaly místní vlivy ⇒ paralelně v Orientu i v Evropě

Malá Asie * Bithynie * Pontské království ⇒ král Mithradátés * Pergamon ⇒ Attalos I. (241-197 př. n. l.)    – spojenec Říma   – založil knihovnu – pergamen ⇒ Eumenes II. (197-159 př. n. l.)   – spojenec Říma   – Pergamský oltář ⇒ Attalos III. (138-133 př. n. l.)   – odkázal říši Římu – provincie Asia

Seleukovci pod tlakem Parthů a Říma ⇒ nejvíce helénizovaná část Orientu   – nová města – řečtí a makedonští kolonisté – posílení řeckého vlivu – Antiocheia, Seleukeia, Láodikeia, Apameia

* Seleukos I. Nikátor Antiocheia na řece Orontés

Parthové – Arsakovci – Mithradátés – Ktesifón na Tigridu

* Antiochos I. Sóter do Malé Asie vpadli Keltové – „bitva slonů“ – Galácie

* Antiochos III. Veliký (223-187 př. n. l.) střet s Římem  – 191 př. n. l. bitva u Thermopyl  – 190 př. n. l. bitva u Magnesie

– Lucius Cornelius Scipio        – reparace

* Antiochos IV. Epifanés (Zářící, 175-163 př. n. l.) ⇒ Římané ⇒ odtržení Palestiny

* Antiochos XIII. 64 př. n. l. – Gnaeus Pompeius – provincie Sýrie

* Přední východ po pádu Seleukovců: Řím – Malá Asie a Syropalestina Parthové – Arsakovci – centrum v Mezopotámii

ALEXANDR VELIKÝ

  • podniknul tažení proti perské říši, chtěl osvobodit obyvatelstvo od perské nadvlády a zmocnit se řeckých měst
  • V jeho silách bylo proniknout i hlouběji do vnitrozemí perské říše, důsledek této výpravy -> PÁD ACHAIMENOVCŮ
  • Svedl s vojsky perského krále 3 velká válečná střetnutí
    • – r. 334 na řece Gráníkos v Anatolii – vojsko perských satrapů proti Alexandru, ten vyhrál a pokračoval v dalším tažení do hloubi
    • – 333 – bitva u lokality Issos, postavil se mu do cesty dám Dareios III., vyhrál Alexandr, pokračoval tažení jižním směrem, ovládl většinu území Syropalestiny
  • 332 – přišel do Egypta jako osvoboditel, navštívil svatyni boha, uznán egyptským legitimním vladařem, založil přístavní město Alexandrii, které se stalo hlavním střediskem
  • pak se obrátil na východ do S části Mezopotámie ->
    • – 331 – u lokality Gaugaméla, v oblasti S Mez blízko Ninive
    • Později Alexandr vstoupil se svými vojsky Babylón
    • Další tažení v Íránu, podařilo se mu ovládnout všechny hlavní perské residence
  • Bessos – správce oblasti Baktrie (S Afghánistánu), prohlásil se perským králem a přijal trůnní jméno Artaxerxés
    • Prchal východním směrem, pronásledován Alexandrem
    • Nakonec dopaden a popraven
  • Alexandr se snažil přejmout správní uspořádání perské říše, rozdělil území na jednotlivé provincie
  • Jeho manželkou se stala Oxana – dcera baktrijského velmože
  • 323 – Alexandr umírá, problém co dál

DIADOCHOVÉ

  • Alexandrovi vojevůdci, společníci
  • Nejvlivnější Antipatros – vojevůdce, dostal do správy evropské části alexandrijské říše
  • Antigonos jednooký – vykonával funkci v oblasti Frýgie
  • Ptolemaios – správce Egypta
  • Seleukos – Sýrie, Mezopotámie
  • Formálním správce říše se po Alexandrově smrti se stane další z jeho blízkých spolupracovníků -> PERDIKKAS
  • Alexandr a Oxana -> syn Alexandr IV. – Byl diadochy prohlášen za jednoho z formálních vladařů alexandrovy říše
  • Druhým formálním vladařem Alexandrův bratr Filip – Arridaios – opíral se o podporu pěchoty
  • Rvačka o moc
  • Diadochové si uvědomili, že takhle to dál nepůjde, učinili druhý pokus o dohodu, uskutečnila se, přijata r. 321 v syrském městě Triparadeios -> stanovila, že formálním správce říše se má stát Antipatros, Antigonos jednooký velitelem celé armády
    • Ostatní diadochové správce území
  • Seleukos v Babylónu začal organizovat svou říši, armádu, vybíral daně, provedl stavební projekty
  • Snaha Antigona jednookého o zvýšení svého postavení
  • Jeho syn Demetrios – s Antigonem tvořili dobrou dvojici, snažili se oslabovat moc nejvýznamnějších diadochů, podařilo se jim vytlačit Seleuka z Mez, který se uchýlil k Prolemaiovi, který mu poskytl azyl
  • Diadochové vytvořili koalici, která se proti Antigonovi postavili, bitva u Gazy Antigonos poražen -> Seleukos se mohl opět vrátit do Mez
  • Došlo fakticky i formálně k rozpadu říše na několik království
  • Bitva u Ipsos ve Frýgii 301 – Antigonos poražen a zahynul
  • Po bitvě helénistické říše – 3

HELÉNISTICKÉ ŘÍŠE

PTOLEMAIOVCI

  • Ptolemaios
  • Egypt, Kypr, J Syropalestiny

SELEUKOVCI

  • Seleukos a potomci
  • Nejrozsáhlejší
  • Část Malé Asie, Syropalestiny, Mez, Írán, regiony střední Asie

ANTIGONOVCI

  • Antigonos
  • Nejmenší, politicky nejdůležitější
  • Zahrnovala evropskou část

SELEUKOVSKÁ ŘÍŠE

První vladař – Seleukos I. – 305-281 př.n.l.

  • Snažil se dát říši organizační strukturu, rozdělil je na satrapy
  • Budoval řadu nových měst, byla osídlena řeckými a makedonskými kolonisty
  • První z velkých měst – SELEUKEIA (centrum říše, střední část Mez)
  • Další – ANTIOCHEIA (Turecko, dolní tok řeky Orontes) – později hlavní středisko
  • Další – APAMEIA (na řece Orontes)
  • LAODIKEIA (na místě staršího foinického města)
  • Snažil se organizovat říši, věnoval se válečným výbojům V směrem, rozšířil seleukovskou moc do Íránu, střední Asie po řeku Jaxartés
  • Indický vladař Čandragupta – válečné střetnutí, nerozhodně, zastavil Seleukův postup východním směrem, byl nucen podstoupit Čandraguptovi území v Afgh, Seleukos dostal 500 válečných slonů, využil to při válkách
  • S část Syropalestiny – Seleukovci, J Syropalestina – Ptolemaiovci
    • Svedli 6 syrských válek, během dlouhého časového úseku více než 100 let, od 1.pol.3.-1.pol.2.st.př.n.l.
    • Probíhali se střídavými úspěchy a neúspěchy
  • Východní regiony seleukovsksé říše – panovníci posilovali své postavení, protože pozornost byla zaměřena na západní regiony ; pol. 3.st.př.n.l., využil této situace správce Baktrie Diodótos, stává se králem Baktrie -> vzniká státní útvar (S část Afgh), hlavní město Baktra = dnešní Balch
  • PARTHIE – SV Írán, proti Seleukovcům vystoupil náčelník jednoho z místních kmenů ARSAKÉS, podařilo se mu vytvořit nezávislý stát, založil dynastii ARSAKOVCŮ, tento stát se označuje jako ŘÍŠE PARTHŮ
  • Začíná se objevovat nová říše, ŘÍMSKÁ, snaží se oslabovat helénistické říše

Antiochos III. Veliký – 223 – 187

  • Po nástupu na trůn musel vést jednu ze syrských válek proti Ptolemaiovcům, 4.válka, protivník Ptolemaios IV.
    • bitva u Rafia v blízkosti Gazy, Antiochos III.poražen, Ptolemaios IV. Poprvé využil vojáky egyptského původu
  • Antiochos podnikl několikaleté tažení do Parthie, pronikl na území Baktrie (další separatistický stát)
    • Příměří mezi Antiochem III. a baktrijským vladařem
  • Antiochos se vrátil na západ do Sýrie, a snažil se odčinit neúspěch po 4.syrské válce
  • syrská válka – konec 3. A na poč. 2.st.př.n.l. – Antiochos využil příhodné situace v Egyptě
  • Bitva u Magnesie, záp.část Anatolie, r. 190 – Antiochos poražen Římany
  • Seleukovská říše se dostala v důsledků této války do špatné finanční situace
  • Antiochos se snažil obstarat prostředky kde se dalo

Antiochos IV. – 175 – 164

  • Svedl s Ptolemaiovci poslední 6.syrskou válku, Seleukovci vyhráli
  • Antiochos je porazil, pronikl přímo na území Dolního Egypta, ovládl část Egypta, dostal se do blízkosti Alexandrie
  • Ptolemaiovci požádali o pomoc Římany, kteří ochotně a rychle zasáhli
  • Vyslali tam skupinu římských poslů, kteří požádali Antiocha, aby vyklidil území, raději se klidil
  • Úpadek seleukovské říše, ohrožována římskou expanzí ze západu a parthskou říší z východu, Parthové toho využili, zmocnili se Íránu, západních regionů, po pol. 2.st. se zmocnili Mez a zůstala součástí parthské říše
  • Římské tažení, v čele Pompeius – 64 př.n.l. -> DEFINITIVNÍ LIKVIDACE SELEUKOVSKÉHO STÁTU
    • Tím se změnila politická mapa BV
    • Rozděleno na dvě části – ZÁPAD pod Římany, VÝCHOD pod Parthy, hranicí byl Eufrat
Advertisements