CHARAKTERISTIKA NEOLITU

NEOLIT – mladší doba kamenná

  • mnohem víc archeologických pramenů než do té doby
  • dochází k zásadním změnám ve způsobu života v oblasti zemědělství a bydlení
  • 9tis – 7tis BC
  • máme už doklady o domestifikaci rostlin a živočichů jako výsledek dlouhých experimentů
  • vyšlechtění nových forem fauny a flory s určitou odlišností od těch původních

Bydlení v období Neolitu

  • proces sedentarizace
  • Vesnice se stálými domy
  • Obytné stavby, budovy k uskladňování
  • Někdy hradby ((Jericho, Tell Magzalíja)

Obytné stavby

  • Kruhový nebo obálný půdorys s jednou místností
  • Podlaha na úrovni okolní půdy
  • Stěny z upěchované hlíny na kamených základech, později z cihel sušených na slunci
  • nepálené cihly
  • Nejstarší doklady staveb: Horní Záb (10 tis BC), Mosul (9-8 tis BC)
  • Pozdější stavby – pravoúhlý půdorys a budovy s několika místnosti
  • Rozsáhlý komplex Umm Dabagíja (přes 70 místností), pravděpodobně skladiště (hassúnská kultura)
  • Trojlodní půdorys typický pro sámarrskou a obejdskou kulturu (hlavní místnost a dvě vedlejší)
  • Domy s půdorysem klíčové dírky (místnosti s kruhovým půdorysem plus pravoúhlá předsíň (Tell Arpačíja, severní Mezopotámie)

VESNICE

  • vesnice už jsou složitě strukturované, určité urbanistické plánování
  • Hroby předků (často pod podlahami obytných domů kvůli udržování magického pouta)
  • V hrobech byla pohřební výbava (nádoby, ozdoby, nástroje)
  • Lebky odděleny od těla, domodelovány hlínou nebo sádrou, pomalovány a ozdobeny mušlemi
  • funkční rozlišení budov
  • určité budovy nebo části měli zvláštní výzdobu například lebky zvířat – takže nejpíš k náboženským úkonům

POHŘBÍVÁNÍ

  • ukládání ozdobných předmětů a zbraní
  • ještě nepozorujeme sociální stratifikaci, vypadá to, že společnost byla rovnostářská

KOMUNITA

  • objevují se stavby komunálního charakteru což naznačuje, že byly osoby, které vyžadovaly vykonávání prací jinými
  • fortifikace neboli opevnění, která chránila lokalitu před přírodními katastrofami, nepřáteli
  • našli se velké skladištní prostory, jsou tak velké že mohly sloužit celé vesnici nebo regionu, společní skladovací prostory, i vybudovány společným úsilím
  • byla tudíž autorita, která byla oprávněna požadovat tyto výkony
  • doklady o dálkové směně zboží, výrobky odjinud, rozvíjí se kontakty mezi různýmí oblastmi za úkolem směny zboží
  • dá se předpokládat obchodní směna zboží, kterého bylo v regionu dostatek
  • ale můžeme také předpokládat i formou redistribuce – zárodek fiskálního systému – určitá autorita měla právo požadovat platby v naturáliích, shromažďovaných a posléze přerozdělených podle aktuálních potřeb
  • prvotní administrativní techniky jako pečetidla z kamene, povrch je zdoben vyrytými ornamenty
  • používala se na zboží, k pečetění nádob, pytlů, měchů, na uplácanou hlínu
  • dokonalejší nástroje – hmoždíře, kamenné mlynky
  • používání mědi k zhotovování čepelí, součást ozdobných předmětů
  • výroba nádob z hlíny, počátek doby keramických nádob – v pokročilejší fázi neolitu
  • předkeramický (akeramický) neolit – doba kdy té keramiky bylo ještě velmi málo
  • keramiky nejprve jednoduše zdobena, později i malovaná dekorace
  • pokrok ve vývoji technologií
  • změna uspořádání společnosti, objevování náznaků vytváření autorit

 

ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY NEOLITU

PŘEDKERAMICKÝ NEOLIT

Çatal Hüyük

Lokalita: 50 km jihovýchodně od města Konya (Turecko)

Naleziště: Sídliště s dvěma telly, západním a východním, osídlenými během předkeramického a raného keramického neolitu a eneolitu. Na východním tellu zjištěno 13 sídlištních vrstev. Zdější osady sestávaly z pravoúhlých budov stavěných z hlíny těsně vedle sebe. Vstupovalo se do nich nejspíše poklopy ve střechách, úzké meziprostory byly využívány k odkládání odpadu, který byl též sypán na svahy po obvodu sídliště. Domy vybaveny ohništi a hliněnými hlavicemi, jejich podlahy udržovány v úzkostlivé čistotě. Některé příbytky (“svatyně“) byly opatřeny zcela mimořádnou uměleckou výzdobou. Doloženy v hlíně provedené plastické a malované reliéfy žen a různých zvířat, jindy opět do hliněných soklů zapracované kostní pozůstatky skotu, zobáky supů apod. V jiných případech se objevuje nástěnná malba ornamentální i scénická (motiv bezhlavých těl a velkých ptáků, muž se psem, město a výbuch sopky)
Pohřbívání: Nebožtíci byli vystavováni mimo sídliště působení podnebných činitelů a po odstranění měkkých tkání byli pochováváni pod podlahami příbytků, muži s nástroji a zbraněmi, žen s  s toaletními potřebami (popř. košík, na barvivo a obsidiánové zrcadlo)
Obživa: Obyvatelé se živili zemědělstvím, chovem dobytka a lovem. Pracovali s hlínou (sošky žen, zvířat), kamenem broušení i štípaná industrie, s kostí (např.  skvostná rukojeť pazourkové dýky v podobě 2spletených hadů). Dále dřevěné nádoby, košíky, vlna.

  • Velice specifická, zástavba kompaktní a stavby nalepené na sobě – asi lezli dovnitř horem.
  • Našel se zde vůbec nejstarší turecký koberec
  • Velmi důležitou roli zde hrála kosmetika – v hrobech totiž také zrcadla z obsidiánu

Çayönü Tepesi

Lokalita: 7 km jižně od města Ergani (Turecko).

 

Náleziště: Tell s šesti hlavními sídlištními vrstvami předkeramického a rané keramického neolitu. (8250-7750 pr.n.l.).

 

Nejstarší oblé stavby stojí na kamenných podezdívkách (podmurovke) a mají zdi z výpletu (pružný dřevnatý materiál).

V druhé fázi následují budovy s plošnými podezdívkami sestávajícími z hustě vedle sebe kladených či meandrovitě uspořádaných zídek

Dlážděná stavba s dvojicemi priporov na S a J strane ktorym v interiéru polohou zodpovídají stojace kamenne stély či piliere. V dalších dvou fázích III a IV obyvatelé zbudovali pravoúhlé plástovité stavby uvnitř rozdělné na obdlzníkové komůrky.
Nálezy: Stavba s lebkami, poměrně složitého půdorysu, byla omítnuta vápnem a v jejích podzemních i nadzemních kobkách se našly dlouho lidské kosti a lebky, rohy skotu. lebek se našlo 354 lidiček. V ústředním prostoru stavby byly na povrchu velkého kamenného bloku zjištěny stopy lidské i hovězí krve.

Poslední vrstva V se skládá z několika budov s prostornými místnostmi včetně stavby s hlazenou podlahou z červeného vápence kladeného do malty z páleného a hašeného vápna. Opat sú tam pripory ale teraz uz na všetkých 4 stranách, na okraji bezénika z kamena sa zachovali stopy ľudskej krvy

V první vrstvě keramického neolitu vrtsva VI byly nalezeny stavby ze dřeva, hlíny kamene, vonku domu se vyskytují hlinene lavice, známe však i kamenné lavice v interiérech.Vnitřky domů jsou vybaveny ohništi a někdy dlážděny okruhliakmy alebo ploskymi kamenmi
Někteří nebožtíci pohřbívání pod zem pod podlahami domů nebo v prostorách mezi stavbami. Obyvatelé se živili lovem, sběre, pěstováním- luštěnin,obilnin. Pracovali s hlínou, kamenem, kostí kovem (surova med) a organickými hmotami,

  • Z lokality je znamy zatial najstarsi textil na svete , pripomina kosikarsku techniku
  • Nejznámější – dlážděná stavba, velmi podobná Nevali Čori.
  • Další stavba obdélníková s leštěnou podlahou. Přizděné jsou pilíře, podlaha je vydlážděná červeným vápencem a dva pilíře naproti sobě vždy spojeny bílými vápenci. Zase nějaké spojení s číslem tři! 😮

 

Hacilar               (čti: Hačilár)

Lokalita: jihozápadně od Burduru (Turecko).

 

Náleziště: Osídlení náležející předkeramickému a keramickému neolitu. Obyvatelé vsi předkeramického neolitu se živili zemědělstvím – divoké i pěstované pšenice, ječmen, čočka, a za pomoci ochočených psů lovili divoké ovce, kozy, tury, jeleny.
Obydlí: Žili v pravoúhlých cihelných domech na kamenných základech, přilehlé dvory vybaveny topeništi a prostorami k ukládání zásob. Stěny někdy barevně omítány – omítky nesou stopy červeně a světle malovaných vzorů. Lidské lebky na podlahách naznačují uctívání zvlášť zasloužilých členů obce.

V době keramického neolitu se tu pěstovala pšenice, ječmen, hrách sbíraly se lesní plody, loven jelen, zubr, divoká ovce a koza.
Z hlíny vyráběli zdejší osadníci leštěnou keramiku, a sošky žen, obráběli kámen, kost, kov, zhotovovali i předměty z organických pletiv (koše) a textil. K péči o zevnějšek náležela výroba ozdob a práce s kosmetickými přípravky. Z naleziště pocházejí i předměty ze vzdálených oblastí (mořské mušle).
Ve stavbě se objevuje užití dřevěných trámů a maltových podlah a omítek. Eneolitické vrstvy jsou charakterizovány velmi výraznou keramikou s geometrickými vzory a malovanými červeně na světle žlutém pozadí. Z této doby pochází opevnění sídliště mohutnou zdí.
– zajímavá geografická poloha – u města Burdur na Jihozápadě 😮

CAN HASAN

Lokalita: poblíž Adany

Náleziště: Skupina tří tellů z doby předkeramického neolitu

Významné nálezy: sídliště z 7.tis.př.n.l., pravoúhlé stavby z hlíny s ohništi uvnitř, zdi malované červeně

Obyvatelé – zemědělci, poprvé co pěstovali žito, také lov a sběr divoko rostoucích obilnin

Práce s hlínou, kamenem, kostí (nástroje štípané i broušené).

Z dob eneolitu: velká pravoúhlá budova nebo komplex menších budov (na sobě těsně nalepené), nástěnné malby, malovaná keramika.

NEVALI ČORI

Lokalita:  ve východním Turecku

Období: předkeramický neolit 9.-8. tisíciletí

JV Turecko, předkeramický neolit 9.-8.tis.

 

Domy: dlouhé a obdélníkovité, mají vícevrstvé tlusté základy (1-1.5 metra) přerušeny podlahovými kanály v pravém úhlu k hlavní ose domu.

 

Kultický komplex: Nachází se v severozápadní části vesnice. Nálezy monumentálních struktur a staveb interpretovaných jako chrámy – revoluční význam pro blízkovýchodní archeologii.

Zachována vápencovo-cementová podlaha obdélníkového tvaru, podobné pilíře jako v Gobekli Tepe. Vnitřní část obsahuje 2 stojící pilíře s výškou 3 metry. Pilíře obsahují reliéfy – reliéf lidských rukou Kolem stěn obíhá lavice.

  • Monumentální architektura, ale poměrně jednoduchá. Obdélníková kamenná stavba, má ve středu 2 stojící pilíře a kolem stěn obíhá lavice. Nevíme ale co se tam dělo. Našla se zde skulptura obrovské hlavy a pták (poslové mezi živými a mrtvými). Možná stavba která komunikovala s podsvětím nebo nadsvětím.

GÖBEKLI TEPE

Lokalita:  v jihovýchodní Anatólii

Náleziště: Největší vynaložení energie, které je srovnatelné s Jerichem. Asi šesti-vrstvé sídliště. Objevená část komplexu sérií kamenných kruhů (20) či oválů, tvořené šesti 3 až 6-metrovými opracovanými pilíři ve tvaru T, zdobenými reliéfy. Na pilířích jsou zobrazeny samci zvířat, ptáků, hmyzu, abstraktní symboly. Prostor mezi pilíři je vyplněn hradbou neopracovaných kamenů.

Není jasné, jak došlo k přesunu a opracování pilířů, podle výpočtů by bylo potřeba až 500 lidí.

Komplex byl v 8. tisíciletí opuštěn a stavby byly zasypány štípanou industrií a posypány černou trstí. Neví se, k čemu stavba sloužila, původně pokládáno za Byzantské pohřebiště.

Další nálezy: pozůstatky chýší, pazourků, šípů a různých nástrojů

Náleziště bylo zkoumáno od roku 1964 vědci z Istanbulské univerzity.

 

 

KERAMICKÝ NEOLIT

Období 6500 – 6000 PŘ.N.L.

  • Závěrečná fáze neolitu
  • Ještě budou dvě přednášky (eneolit charakteristika + seznam důležitých lokalit)
  • Přechodné období
  • Vše v kultuře přetrvává až na některý drobnosti – krize, oslabuje se zemědělství a posílení dobytkářství a lov – zvláštní. Možná nejsou o tom jen důkazy, možná to opravdu v této době přestalo
  • Osídlení – ta samá místa, nasazuje se na stará podloží. Také ale osídlení nových lokalit
  • Hlavní rys odlišný – keramika. Vařilo se ale ve varných jamách, nevyžadovalo to žádný kontejner/hrnec z keramiky. Keramika je ale všude na PV, je stejným způsobem povrchově upravována 😮 Nejstarší tmavé, leštěné a ryté a ve druhé fázi jsou malované červeně na světlém pozadí (na PV i v Evropě, dokonce i v Čr) – velmi univerzální a všeobecně rozšířený. Může to zobrazovat nějakou ochrannou magii – když se objevuje kreslená keramika, tak kresby ze zdí (fresky) chybí a přesouvají se na vázy a hrnce – mělo to ty lidi nějak chránit

AMUK

Lokalita: pláň na východ od antické Antiochie

Náleziště: velmi dobře zachovalá a zavlažovaná pláň. Expedice amerických týmů, jež otevřeli několik telů a chronologizovali keramiku v deseti stupních od pravěku.

Keramika: tmavá, leštěná a rytá, později červeně malovaná na světlém. Byla stanovena posloupnost. Nejstarší keramiku stupně A je hlazená a na počátku stupně B je již hlazená, leštěná a rytá a na konci B je poprvé keramika malovaná červeně na světlém pozadí -> poprvé dokumentován vývojový cyklus keramiky

MERSIN

Lokalita: dnešní Hüyük Tepe

Náleziště: Výzkum od 30 let 20. století, osidlenie od neolitu po islamsku dobu. Velmi bohatý Tell se 33 vrstvami keramického neolitu položena na předkeramickém neolitu.

Keramika: v nižších vrstvách je tmavá rytá keramika a prvně ve vrstvě 26 keramika malovaná, vrstva 22-20 dalsi rozvoj keramiky a objavuju sa tam otlacky pacati– 20-19 již keramika halafska, ve vrstvě 16 obehnána masivní hliněnou zdí a byla spálena (asi požár a zánik osady). Na zříceninách již ve vrstvě 15 obejdská kultura mezopotamská.

 

Tarsus

  • keramika zdobena radélkem, tmavá keramika, pak červeně malovaná na světlém
  • lokalita není postavena na starším podloží
  • také na keramice otisky mušlí – stejně tak keramika v Itálii. Návaznost?

 

Catal Hüyük

  • neolitičtí předkeramičtí obyvatelé útlum, bydlí vedle a lokalita osídlena až v eneolitu

 

Hacilar

  • použité vydatné červené barvivo, do dnes intenzivní – zajímavost

 

poprvé se začínají objevovat kultury, které se nevztahují na jednu lokalitu. Soubory hmotné kultury objevující se na více místech. Hmotná kultura se pohybuje jinak v archeologii, než kultura etnická, takže se podle toho nelze řídit. Do dnes není jasné, co archeologická kultura je 😀 G. Child a jeho definice – soubor artefaktů který se neustále nachází pospolu….

Lze doložit dvě archeologie na území Sýrie a Iráku:

 

Hassunská kultura

  • stejnorodá hmotná kultura, zejména keramika. Opakují vzorec – tmavá, hlazená, leštěná a někdy malovaná, ale na tmavém pozadí
  • běžely tyto kultury současně (hassunská i samarrská, možná také souběžně s haláfskou), ale platí, že samarrská je mladší a hassunská starší, někdy ale běželi souběžně… takže asi tak

 

Sámarrská kultura (6000-5000 p.n.l)

  • Malovaná červené na světlém pozadí keramika

 

CHARAKTERISTIKA ENEOLITU (CHALKOLITU)

  • datuje se od 7tis do 3tis BC
  • pokračuje vývoj dál
  • společnost stále složitěji strukturovaná, už jsou jasnější doklady o stratifikaci a také o existenci elit, zárodky státní organizace
  • postupná urbanizace, primární vznik městských sídel
  • pokračuje technologický rozvoj, zpracování hlíny
  • snaha o maximalizaci produkce, první fáze kdy se lidé pokouší o velkovýrobu
  • kvantitativní nárůst směny
  • doba první informační exploze v dějinách, potřeba najít způsob zaznamenávat, zejména co se týče výroby i směny
  • nejstarší forma písma, nejprve primitivní obrázkové, vyvinulo se v písmo hláskové
  • severní část Mezopotámie, Anatolie, Syropalestina byly oblasti, kde se dosud děl hlavní proud vývoje
  • teď se do popředí dostává jižní část Mezopotamie – změna, která měla docela závažné důsledky
  • velmi specifické životní podmínky, gigantické řeky, potenciálné úrodná půda, ale málo děšťové srážky, nešlo provozovat zemědělství bez umělého zavlažování
  • byla to ale oblast schopna uživit velice početnou populace
  • v této době tedy vzrůstá počet obyvatel právě v jižní Mezopotámii, ale pouze tam, kde bylo zavlažování, kolem toho byla suchomilná vegetace – osídlení tudíž nerovnoměrné, ale koncentrované do uzlových bodů – zárodky městských sídel!!
  • nejrychleji patrný proces urbanizace právě v této oblasti
  • doklady o různých tradicích – odlišují se v závislosti na místních podmínkách, v materiální kultuře – keramika (zdobění, vyrábění)

 

ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY ENEOLITU

BEYCESULTAN

Lokalita: SZ od Burduru

Náleziště: 40 sídlištních vrstev od eneolitu po pozdní dobu bronzovou

CAN HASAN

Lokalita: 170 km západně od Adany

Náleziště: tři telly z období předkeramického neolitu a eneolitu. Pravoúhlé stavby z hlíny, uvnitř ohniště, stěny malovány červeně. Obyvatelé se živii zemědělstvím (obiloviny, poprvé pěstované žito), lovem, sběrem rostoucích plodin. Práce s hlinou, kamenem (nástroje štípané i broučené) a kostí.

V eneolitu 4 sídlištní vrstvy, velká pravoúhlá budova nebo komplex menších k sobě těsně přiléhajících staveb s nástěnnými malbami, nálezy malované keramiky.

Výzkum: v letech 1961-1970 britský tým pod vedením D. French

CATAL HUYUK

Lokalita: 50 km severovýchodně od města Konya

Náleziště: sídliště se dvěma telly (západní a východní). Osídlen již během neolitu, poté 2 eneolitické vrstvy osídlení.

HACILAR

Lokalita: 26 km jihozápadně od Burduru

Náleziště: osídlení předkeramického, keramického neolitu a eneolitu (5 vrstev, asi 5500-5000). Eneolitické vrstvy jsou charakteristické velmi výraznou keramikou s geometrickými vzory, malovanými červeně na světle žlutém pozadí. Z tohoto období také pochází opevnění sídliště mohutnou zdí.

Výzkum: britský 1957-1960

Mersin

Lokalita: přístavní měst v kilikijské plány u Adany

Náleziště: osídlení od neolitu až po islámské období. Po protochalkolitické vrstvě (kolem 5400 př.n.l.) následuje chalkolitické období (5400-4800) – rozvoj malované teramiky. Objevují se první otisky pečetí na nádobách. Střední chalkolit (4800-4500) – do mersinu se dostává haláfská kultura (vrstva 19-20). V závěru jí vytlačuje kultura karavanská.

V přechodném období (4800-4500) vzniká pevnost chráněná valem a věžemi, má charakteristické znaky anatolské architektury, pravděpodobně byla sídlem vladaře. V následující etapě je zničena, přesto ale nadále centrem moci. (vrstva 16)

V období 4000-3100 (vrstva 15), kultura Obejdská, lokalita bola asi napadnutá ľud´mi Obejdskej kult. Poté se objevuje keramika černá, s bílou malbou – předzvěstí staré doby bronzové.

Tarsus (50. roky 20. storočia)

Lokalita: jihovýchodní Turecko

Náleziště: sídlení sekvence od neolitu po dobu železnou. první vykopanou etapou je právě neolit, následuje ranní chalkolit, ale není výrazný. Více výrazný je střední chalkolit, spjatý s Obejdskou keramikou. Ta se dobově překrývá s kulturou Halafskou, jejiž vliv je také v Tarsu vidět.

Jorimtepe II, vedľa Jorimtepe I

  • 9 vrstiev, niektoré sú z Halafsk.kultúry, objavila sa rada pohrebov, všetky celé aj časti telá, kremácie v priestoroch pri hrnčianskych pracoviskách, oheň živel

 

Advertisements