Akkadský stát

2334-2154

 

Prameny

  • Do pozadí ustupuje sumerské písemnictví
  • Objevují se souvislé texty v akkadském jazyce
  • Akkadština oficiálním jazykem státní správy
  • Velké množství královských nápisů – stavebních a dedikačních
  • Nápisy tesány a ryty do kamene – kamenné plakety, stély a podstavce soch
    • Tyto památky pokládány za významné ve starověku – uloženy v chrámu Enlila v Nippuru
    • nápisy tady vystavovány
  • Celkový počet nápisů je malý
  • Epické skladby, výklady božích znamení

SARGON AKKADSKÝ

Vzestup k moci

  • Podle sumerské skladby Sargon a Ur-Zababa se Sargon dostal do Kiše na dvůr Ur-Zababy, kde byl královskýým číšníkem
    • Bohové An a Enlil rozhodli, že Ur-Zababa má být sesazen a na jeho místo má být posazen Sargon
    • Ur-Zababa byl zděšen, když se to dozvěděl ve snu
    • Další sen byl Sargonovi – spatřil jak Inana utopila Ur-Zababu v řece krve
  • Sargon byl uvržen do formy k odlévání kovových předmětů
    • Jedna ze dvou léček, nakonec ale Sargon králem Kiše
  • Podle Weidnerovy kroniky si Sargon vysloužil přízeň Marduka, pak ale ohrozil postavení Babylonu stavebním projektu u Akkadu – Marduk ho potrestal
  • Kronice dávných králů Sargon na trůnu díky podpoře Ištar
    • Každopádně těžiště jeho moci v Kiši
  • V samotných Sargonovych nápisech ohledně jeho vzestupu k moci nic není – nejspíš byl uzurpátorem
    • jeho otec byl záhradník
  • tisíciletí – Sargonova fiktivní autobiografie – psaná v první osobě (aby byla autentická) – vyprávění o něm samém, zmiňuje se pouze o matce, jež byla velekněžka a nesměla mít děti, proto ho poslala po vodě a ujal se ho zahradník

Sargonova vláda

  • stal se panovníkem Kiše
  • dva mocenská centra:
    • Akkad na severu – Sargon
    • Uruk na jihu – Lugalzagesi
  • za poměrně krátkou dobu ovládl všechna politická centra v jižní Mezopotámii
  • jeho největším soupeřem – Lugalzagesi (Ur, Uruk, Umma, Eridu, Larsa, Adab, Keš)
    • Sargon dobyl Uruk a zajal Lugazagesiho
    • uvěznil ho v Nippuru
    • pak došlo ke sjednocení Mezopotámie
  • Zmocnil se Uru, Ummy, Lagaše až po Perský záliv
  • Vybudoval si město Akkad
    • přestavěl původní město, které tam existovalo
    • královský palác
      • podle jednoho nápisů tam bylo až 5400 dvořanů
    • chrám Eulmaš zasvěcen Ištaře (bohyni válečníctvi)
    • Akkad byl někde v severní Babylonii poblíž Kiše
    • ekonomické a obchodní středisko
    • přístav
      • lodě dovážely zboží z dalekých zemí (Magan, Meluchcha, Dilmun)
    • Město Akkad nebylo do teď historicky lokalizováno – nejlepší příklad akkadské architektury se našel na horním toku řeky Chabur v SV Sýrii (levostranný přítok Eufratu) – bylo tady významné centrum královské administrativy – zejména město pod pahorkem Tel Brak – pozůstatky města, hlavní provinční středisku – monumentální stavební komplex z doby Narám-Sína, známý jako Narám-Sínův palác – monumentální rozměry, složité vniřní členění, z cihel, zdi silné několik metrů, působí dojmem opevněného stavebního komplexu – sídlo akkadské vojenské posádky a také provinční správy

Válečná tažení

  • Elam
    • z panovníků Elamu učinil místodržitele, kteří mu byli podřízení
  • Ebla, Libanon, Mari, Amanus (Stříbrné hory)
  • Tažení do chetitského města Purušchanda u Solného jezera – pomoc akkadským kupcům

Skladby o jeho úspěších

            Král bitvy

  • psáno akkadsky, nalezena v Egyptě ve státním archive
    • další variant existují v chetitštině a asyrštině
  • podle skladby byl Sargon navštíven obchodníky se sídlem v Purušchandě, jež si stěžovali a žádali ho o zásah – vlastní lidi ho odrazovali, on ale neuposlechl, samotný boj skladba nezaznamenává

RÍMUŠ

2278-2270

  • mladší syn Sargona
  • Možná až po Maništušuovi
  • velké povstání na začátku jeho vlády se snahou ho svrhnout, velké počty mrtvých
    • Nechal kvůli tomu strhnout hradby měst, aby v budoucnu nedošlo k opakování bouří
    • krvavé války v Lagaši a Uru
    • obnovil pořádek v Mezopotámii a podařilo se mu udržet stat pohromadě
  • Válečné výpravy do Elamu a Meluchchu (Pákistán), odkud přivezl 15 kg zlata
  • Zavražděn při palácovém spiknutí – ubit vlastními služebníky hliněnými tabulkami
  • prameny – jeho vlastní nápisy

 

MANIŠTUŠU

2269-2255

  • starší bratr Rímuše
  • posílil vliv říše na východě – porazil Anšan (nejdůležitější středisko Elamu) a dostal se do Maganu
    • V Maganu dobyl koalici 32 měst
  • ovládl nejspíš take severní Mezopotámii
  • nejsou doklady o výrazných problémech v říši
  • v Ninive nechal postavit charm bohyni Ištar
  • politická region v západních regionech stabilní, nepodnikal tam výpravy
  • tažení na východ
    • přeplavil se Perským zálivem a vylodil na Arabském polostrově kde porazil 32 měst, postupoval pak do vnitrozemí
    • součásti váleční kořisti černý kámen diurit z dolů
    • Maništušův obelisk – kupní smlouva ohledně pozemků v severní Babylonii
    • Stéla z černého kamene – z dnešního Ománu, pochází z doby Maništušua, otce Narám-Sína, jedná se o stélu, která není zdobená reliéfy, ale je tam vytesán text kupní smlouvy – král kupuje velké množství půdy od kolektivních vlastníků – prodali ji panovníkovi – systematické zcelování půdy v rukou vladaře – dnes je v Louvru, ze Sús jako kořist Elamitů ve 12. století BC
  • zavražděn při spiknutí

 

 

NARÁM-SÍN

2254-2218

  • Sargonův vnuk a syn Maništušua
  • vrchol akkadských dějin
  • jedna z nejproslulejších postav mezopotamské historie
  • nejlépe doložen člen této dynastie
  • řada královských nápisů v pozdějších kopiích
  • musel take na začátku čelit povstání na všech světových stranách
    • Akkadský stát byl na pokraji zániku
    • separatistické skupiny opět vyvíjeli activity, boje na několika frontách (sever I jih)
    • jední ze vzbouřenců byl král Ipchur-Kiši z Kiše
    • koalice měst Kúta, Sippar, Dilbat, Kazallu, Giritab, Apiak a Borsippa
    • baštou rebelů na jihu Uruk, který spoléhal na pomoc Uru, Isinu, Nippuru, Lagaše, Ummy, Šuruppaku
  • Narám-Sín se nejprve vypořádal s koalicí na severu – těžká porážka, zabrání Kiše, zboření jeho hradeb
    • na čas se situace stabilizovala
  • oblíbená postava pozdějších literárních děl
    • Skladba Vzpoura proti Narám-Sínovi – jako fiktivní vyprávění samotného krále
      • líčí boj proti velké koalici nepřátel včetně Elamu, Meluchchy, Maganu
      • končí Narám-Sínovým vítězstvím
    • Skladba Narám-Sínova legenda z Kúty – četné opisy, o vpádu nepřátelského vojska o 360 tisíci mužů, bůh Enlil nakonec postihnul nepřátele svým hněvem

Válečné výpravy

  • Popsané třeba v Kronice dávných králů
  • diplomatické kontakty s panovíky
    • Zajal maganského krále – těžil v Ománu černý kámen
  • Ovládnul Elam – rovnoprávná mezistátní smlouva s awanským králem Chitem nalezena v Súsách
    • sepsaná v elamštině
  • Války proti Lullubejcům v pohoří Zagros
    • Červená pískovcová stéla – dnes v Louvru
      • Je nejvýznamnější památkou tohoto období
      • Popisuje Narám-Sínovo vítězství nad Lullubejci
      • Král vyobrazen s lukem a sekerou, nepřátele menší, pod jejíma nohama
    • Pronikl do Libanonu, kácel tam cedry
    • Dobyl Eblu – nepodařilo se mu ale oblast ovládnout
    • dostal se k pramenům Eufratu a Tigridu do Kilíkie
      • Dioritová stéla u Diyarbakiru – akkadský nápis o anatolském dobrodružství
        • Narám-Sín s plnovousem a čapkou
      • jako první v Mezopotámie měl titul krále čtyř světových stran
      • nechal se zbožštit
        • byl označován znakem pro božské bytosti – rohatá tiára
        • založil tradici zbožšťování panovníků
      • skladba Prokletí Akkadu – idylický popis poměrů v Akkadu, nicméně bůh Enlil se rozhodl odejmou Akkadu královský úřad (kvůli tomu, že Narám-Sín chtěl v Akkadu postavit chrám bohyni Ištar)
        • skladba v sumerštině – nejspíš vznikla v kruzích sumerského kněžstva, které bylo v opozici proti královi
        • Bůh jako trest povolal Gutejce

Král Šar-kalli-šarrí

  • “král všech králů”
  • první zmínky o Gutejcích
  • bojoval proti Amorejcům I Elamu
  • množství nápisů klesá, ale k dispozici jsou datovaci formule
  • Akkadské období končí ve 22. století kdy už se moc soustředí jenom na město Akkad, a politická mapa Mezopotámie se začíná měnit, je to území rozdrobené a vzájemně oblasti proti sobě soupeří, můžou i spolupracovat a seskupovat se
  • z politického kvasu vykrystalizovalo několik státních útvarů, které vznikli a měli nějakou moc, ale nic ve stylu velikosti Akkadské říše

 

Konec akkadského období (pol.22stol.)

  • Úpadek centrální moci – ztráta vlády v okrajových územích, poté i Mezopotámie, pod vládou už jen město Akkad a jeho okolí
  • Mezopotámie rozdrobena na spousty malých soupeřících a spolupracujících státečků
  • Lagaš-Gírsu (J Mezopotámie)
    • Vladař Gudea (2.pol.22.stol.)
      • Sochy, které ho zobrazují – snaha o propagaci královské moci
      • V pozici se sepjatými rukama (modlící) atd. – mnoho soch
      • Rekonstrukce chrámu zasvěcen nejvyššímu bohu Ninajrsu
      • Texty se týkající se této rekonstrukce – válce (cylindry)
        • Popisují průběh stavby, materiál …
        • Snové poselství od Ninagirsu
        • Psán sumersky, jeden z nejdelších textů starověké Mezopotámie
        • Jedna z nejvýznamnějších památek – pro výuku sumerského jazyka
      • Gutejci
        • v písemných památkách akkads. a dalšího období (Prokletí Akkadu)
        • pronikání do Mezopotámie z východu – z hornatých oblastí Íránu, provázeno válečnými konflikty
        • zakládají vlastí státní útvar v oblasti Babylónie – někde kolem Kiše a Akkadu v povodí Diály
        • v sumerském královském seznamu se uvádí Gutejská dynastie, která vládla asi sto let – významná politická síla

 

  • pozvolná infiltrace Amorejců ze západu – definitivní zničení Akkadského státu (nevíme přesně kdy a jak)
Reklamy