Po návratu ke Kairuánské knihovně se vydejte na druhou stranu, a ve druhé ulici napravo narazíte na nádhernou stavbu ranního novověku – medresu Cherratine. Je to nově zrekonstruovaná náboženská škola, kde svého času studovala necelá stovka uchazečů o vědomosti z oblasti islámského práva. Škola byla vzdělávací institucí a kolejí zároveň, její dvě patra prozrazují, jak asi studentský život v 16. století ve Fesu vypadal. Studium doplňovalo pět povinných denních modliteb a poslouchání pátečního kázání – k tomu všemu sloužila modlitebna přímo ve škole, doplněná výklenkem ukazujícím na směr Mekky – mihráb. Očista předcházela modlitbě, ranné výuce a také spánku, a k jejímu provedení sloužil malý bazének ve vstupním nádvoří.

Cherratine nebyla ani zdaleka jedinou medresou na tomto břehu řeky. O několik století starší a i více zdobená byla metresa Attarine, které vchod se nachází vedle vchodu do nepřístupné Kairuánské měšity. Zdobení jejího interiéru technikou zellij má svá vlastní pravidla a svými motivy odkazuje na filozofické koncepty jako nekonečno, pomíjivý život a božskou existenci. A zatímco na jiných místech v arabském světě medresy postupně zanikaly, ve Fesu jako ubytovny přežili do 50-let 20. století.

Kromě krásy medres zaujme oko bohatá smršť různého zboží, které se prodává zejména hlavní tepně města – ulici Talaa Kbira. Její název se mění podle toho, co se tradičně v jejích stáncích prodávalo – hned u medresy Attarine je to stejný název, který odkazuje na koření, poté se tato prudce stoupající ulice jmenuje Chrabline, čiže Papučářská.  Její zboží dnes nezahrnuje jenom to, které mají její části v názvu, ale koupíte tady také koberce, prohozy na postele nebo arganový olej. Místní ale raději než na Talaa Kbira zajdou do Kissarie – zastřešeného tržiště v levé části této obchodní ulice, kde výborně nakoupí základ svého šatníku – kaftany a papuče, neboli babouche (babuš). Ceny se líší podle kvality, a smlouvat se samozřejmě nejenom vítá, ale také přímo vyžaduje, zejména pokud vás zaujme více než jeden kus zboží. Brokátové a bavlněné kaftany na každodenní nošení, nebo bohatě zdobené takšíty na vzácné příležitosti jsou tady k mání v několik úzkých ale čistých ulicích.

Místní nechodí do samého srdce svojí medíny jenom za nákupy. I z nového města z času na čas přijdou uctit muže, kterému vděčí za rozlohu a slávu svého města – hned vedla Kissarie se nachází svatyně Moulaye Idrisse II. Původně se mělo za to, že tento muž byl pohřben po boku svého otce ve stejnojmenné vesničce u Meknésu. Ale když se ve 13. století našlo mrtvého tělo nepodléhající zkáze, o jeho původu nebylo pochyb. Vůdce prvních Fassi, jak si obyvatelé města říkají, dostal bohatě zdobený svatostánek, který navštěvují ženy s touhou otěhotnět, a rodiny s novorozenci v touze vyprosit pro dítě požehnání.

Medresy, svatyně a hrobky, to pořád není všechno. Fez se také může pochlubit desítky funduků nebo zájezdných obchodních hostinců, řadou krásně vykládaných pouličních kašen a množstvím riádů – obytných domů někdejších bohatých obyvatel města, které nyní skupují šikovní businessmani ve snaze proměnit je v turistickou atrakci. V řadě riádů tak sídlí obchody s koberci, stylové restaurace nebo ubytovací prostory. Jejich bohatě zdoben interiér je obvykle spojen s příjemným nádvořím dotvořeným fontánou, které úkolem je osvěžovat za horkých letních dnů vzduch v domě. Oblíbeným trávením večerů v riádech je živá hudba místních umělců, kterých tóny a tradiční poezie odkazují na někdejší slávu tohoto magického města. Jeho budoucnost leží v rukou těch, kteří nezapomenou na důležitost zachování starobylého dědictví pro budoucí generace.

Reklamy