DSC01994

 

Město Sidon se nachází 45 km jižně od metropoly Bejrútu. Je správním centrem jižního Libanonu a zároveň třetím největším městem v zemi. Má přes 200 tisíc obyvatel, převážně sunitského vyznání, kromě toho se také chlubí nejlepšími nemocnicemi v Libanonu. Sidon je rodištěm Rafíka Harírího, ale také městem se slavnou historií.

Název města (arabsky Saidá صيدا) znamená rybařit, a také to bylo jméno vnuka biblického Noeho. Město navštívil také Ježíš Kristus a starozákonní proroci. Ve starověku mělo dominantní postavení jako fénický přístav a obchodovalo zejména s purpurovým barvivem, které se používalo k barvení kněžského roucha knězů v Jeruzalémě. Jeden gram tohoto barviva, které vzniká jako výměšek mořských šneků Murex trunculus, by v dnešní měně stál přibližně tisíc amerických dolarů.

Město bylo několikrát zničeno, nejprve Filištínci, poté Alexandrem Velikým i muslimským dobyvatelem Saladinem. Poté, co opadla důležitost obchodu s purpurovým barvivem, se tady vyrábělo a vyváželo sklo, takže i v době tesně před vznikem nezávislého Libanonu ve dvacátém století byl Sidon důležitým obchodním přístavem.

HISTORIE

14. století př.n.l: obchodování s Egyptem

12. – 10. století př.n.l: jedno z hlavních fénických obchodních center

1200 př.n.l: město a jeho lodě zničeny Filištínci

6. -4. století př.n.l: zlatý věk Sidonu v době nadvlády Peršanů

351 př.n.l: město napadeno Artaxerxem II. a zapáleno, zemřelo na 40 tisíc obyvatel

333 př.n.l: Sidon dobyt Alexandrem Velikým

551 n.l: sídlo významné právnické školy v době byzantské

636 n.l: příchod muslimů

1110 n.l: obléhání krále Balduina I. po dobu 47 dnů

1187 n.l: Saladin boří hradby Sidonu

17. století n.l: důležité centrum obchodu s Francii jako jedno z měst Osmanské říše

20. století n.l: poničeno válkami, opět rekonstruovánu z peněz vlivných rodin (rodina Aude a rodina Harírí)

MOŘSKÝ HRAD

Byl postaven křižáky na ostrově 80 m od břehu, ke kterému pak Arabové dostavěli přístupovou cestu. Zachovaly se dvě věže spojené zdí, v levé s výškou 21 m je klenutá místnost s dělovými koulemi. V kamenném zdivu jsou zabudované římské sloupy, využity pro zpevnění stavby. Odsud se po porážce u Akry v roce 1291 (definitivní pořážka křižáků ve Svaté zemi) naloďovali zbytky křižáků při ústupu na Kypr. Mameluci následně pevnost poškodili, aby se zněmožnili křižákům opětovné usazení. Opět byla pevnost obnovena v 17. století. Je odsud krásný výhled na staré město a sidonský přístav.


CHÁN EL FRANDŽ


Chán (neboli karavanseráj) „pro cizince“ byl postaven v 17. stoletím vládcem Fachreddínem II. pro francouzské obchodníky, aby podpořil vztahy s Francií a rozvinul obchod s Evropou. Chán má typické centrální nádvoří s arkádami ve dvou patrech, kde nahoře bylo ubytování a v přízemí skladiště a stáje pro koně a velbloudy. V 19. století sloužil chán jako francouzský konzulát.

 

Advertisements