Město Ribát (francouzsky Rabat, arabsky ar-Ribát) je politickou a administrativní metropolí Maroka. Jeho historie se začína psát v 8.století před naším letopočtem s příchodem zemědělců do jeho úrodního okolí. Féničané a později Římané tady budují přístav a komerční centrum kolem řeky Oued Bou Regreg, v době římské známé jako osada Sala Colonia (dnešní Chellah). Sala Colonia přežila Římany a stala se později centrem berberského zenatského království, kteří tady vybudovali tzv. ribát, neboli opevnění, na místě dnešní ribátské kasby.  Později v 10.století bylo naproti kasbě vybudováno město Salé, které se po úpadku Chellah dostalo na výsluní jako nové centrum.

Almohádovský vládce Abd al Mumin ve 12.století přebudoval ribát do podoby kasby, a podnikal odsud vojenské výpady do Španělska, které si nakonec úspěšně podrobil, a Andalúzie se opět stala muslimským územím (podobně jako byla během doby Umajovců). Slavný vládce Yaqoub al-Mansúr ještě v tom samém století vybudoval kolem města vysoké hradby, a započal také výstavbu mešity, která měla být největší v islámském světě. Jeho smrt v roce 1199 stavitelské dílo ukončila, a ze slavné mešity zůstal pouze nedostavěný Hassanův minaret. Město následně do 17.století upadalo. Slávu Ribátu přinavrátili až morští piráti a muslimští uprchlíci z tehdy již křesťanského Španělska, kteří na krátkou dobu vyhlásili vlastní stát pod názvem Republika Bou Regreg. Piráti až do 19.století z Ribátu napadali Evropské lodě ve snaze dostat se ke zlatu a bohatství.

Sultán Mohammed ben Abdallah vyhlásil Ribát svým hlavným městem v 18.století, a v roce 1912 učinili Francouzi to samé. Od té doby, a zejména od vyhlášení nezávislosti v roce 1956 je Ribát hlavním městem marockého království.

Madína v Ribátu

Její dnešní opevnění se datuje do 17.století , a nabízí veškeré typické zboží marockých súkú, zejména zlato a šperky, koberce, koření a textílie. Nejlépe zachovalá je brána Bab Chellah, která se nachází poblíž Velké měšity a Súku as-Sebbat (tržiště šperků).

Chellah

Někdejší římské a almohádské centrum Sala Colonia je dnes rozsáhlým komplexem vykopávek z doby Féničanů i Římanů. Když bylo město v roce 1154 opuštěné ve prospěch nově vznikajícího Salé, zůstalo ve troskách, do kterých od 14.století za vlády Merenidů začali pohřbívat. Velká středověká nekropole tak byla vybudována a opevněná na starověkých římských základech. Je tady mimo jiné pohřben i zakladatel metropole, sultán Abou al-Hasan Alí se svou manželkou. U zdi obehnaného bazénu se dosud shromážďují ženy které věří, že nakrmením ptáků vařenými vejci zvýší svou šanci na plodnost a lehký porod.

Hasanův minaret

Nachází se poblíž řeky Bou Regreg, a ve 12.století byl součástí odvážného plánu na vystavění největší mešity na světě (po mešitě v Sámarrá). Z plánu zůstal jenom minaret, kterého současná výška je 44 metrů, původně měl být až 60 metrů vysoký. Styl minaretu je podobný jako u mešity Kutubia v Marrakéši, a pozůstatky sloupů kolem minaretu dosvědčují existenci obrovské mešity, která nebyla dokončená a kterou zničilo zemětřesení v roce 1755.

Mauzoleum Muhammada V

Mauzoleum je místem posledního odpočinku otce a praotce současného vládce Muhammada VI. Bylo postaveno v tradičním marockém stylu z mramoru, do kterého je ze všech světových stran vstup přes vchod, u kterého stojí královská garda. Zesnulý král Hasan II. je spolu se svým otcem pohřben vevnitř mauzolea v mramorové rakve.

Kasba

Dnešní nejstarší živé centrum Ribátu se nachází v severozápadním části města, ohraničené řekou Bou Regreg a břehem oceánu. Původní berberský ribát byl do dnešní podoby přestavěn v době vlády Almohádů ve 12.století. Z tohto období pochází i nádherná brána Bab al-Udaya a mešita Masjid al-Atiqa, která je nejstarší v Ribátu. Výhled z Platforme du Sémaphore je na řeku Bou Regreg a město Salé, je odsud také vidět na Hasanův minaret. Ve spodní části kasby jsou hezky udržované Andalúzské zahrady a v nich muzeum kasby.

Reklamy