Jmenuji se Katka a můžu říct, že mě Blízky východ okouzlil. Už na střední škole během mého pobytu ve Spojených státech mě zajímali exotické země, a díky mým kamarádům z Pákistánu a Egypta jsem se poprvé setkala s muslimskou a arabskou kulturou. Zájem pokračoval i dále na vysoké škole, kde jsem kromě anglistiky studovala ve formě doplňku perštinu a dějiny islámských zemí.

Moje první cesta na Blízky východ v roce 2002 byla zkouškou – řekla jsem si, že pokud se mi nebude líbit teď, neoblíbím si Blízký východ nikdy. Předtím jsem totiž navštívila Latinskou Ameriku a plánovala se tam vrátit. Blízky východ ale nesklamal, a na Latinskou Ameriku již dnes není čas …

Po první návštěvě Egypta, kdy jsem dva týdny bydlela v úplně obyčejnej rodině na venkově, pila vodu z vodovodu, jedla velbloudí maso a pila byvolí mléko a poprvé pronikala do tajů arabského jazyka, se vydařila. V roce 2004 jsem proto, již vyzbrojena základní znalosti arabštiny odjela do Egypta jako delegát jedné z českých cestovních kanceláří. S přestávkami jsem tady pracovala do roku 2007, kdy jsem objevila další blízkovýchodní země – nejprve Jordánsko a Izrael, posléze pak Sýrii a Libanon. Posledními dvěmi jsou Alžírsko a Írán.

Od roku 2007 se věnuji převážně provázení, delegátskou práci přenechávám mladším kolegům. Je to výborný způsob, jak se naučit jednat s lidmi, jak se vytrénovat v trpělivosti, kterou práce s lidmi potřebuje, ale také ve schopnosti říct ne a v neposlední řadě v umění zachovat si chladnou hlavu a dobrou náladu za všech okolností.  V roce 2011 jsem strávila 4 měsíce studiem arabštiny v Libanonu a Sýrii v rámci mé přípravy na jazykové státnice.

Každá ze zemí Blízkého východu je jiná, a mne srdci blízká. Netajím se tím, že mám ráda Izrael, který mi je blízký i z jiných než pracovních důvodů. O Jordánsku jsem jistou dobu uvažovala jako o konečné destinaci pro svůj život. Sýrie je spojená s mým studiem arabštiny a pocitem bezpečí, na který se dá spolehnout. Libanon miluji pro jeho hory a nekonečné možnosti turistiky, ale také pro jeho neklidnou politickou situaci, kterou bych jednou ráda viděla vyřešenou. V Egyptě mne už snad nic nepřekvapí, a Alžírsko je příjemnou změnou jazyka a kuchyně. Írán je přiležitosti procvičit si již téměř zapomenutou perštinu a oddýchnout si od Arabů :-).

Kromě průvodcování zemí Blízkého východu se stejné profesi věnuji i v Praze (provázím v anglickém, španělském, francouzském a arabském jazyce) a vzhledem k tomu, že mé dva další koníčky jsou focení a psaní, vytvořila jsem stránku, které záměrem je seznámit se zeměmi Blízkého východu a jejich krásou, informovat o praktických záležitostech spojených s jejich návštěvou a tak připravit potenciálního návštěvníka na cestu do těchto končin. V neposlední řadě je součásti stránky také blog, kde se čtenář dozví více než jenom fakta o životě, kultuře a lidech v jednotlivých zemí, tak, jak je vnímám já osobně.

Publikuji také zejména na portálu Hedvábní stezky a slovenském webu www.walkers.sk. Kromě toho mám blog na www.idnes.cz, na kterém se věnuji zejména otázce islámu, islamofobii a křesťanství.

V současné době pracuji na vylepšení těchto stránek a přípravě programů zájezdů pro několik cestovek.

Do budoucna plánuji alespoň základní studium fotografie, která mne nesmírně baví, ráda bych si také udělala průvodcovskou licenci v Izraeli. V oblasti jazyků bych chtěla do určité úrovně dovést své studium perštiny a hebrejštiny.

Advertisements