Safed

Město Safed se nachází v horní Galilei, na vrchu Kanaán ve výšce 850 metrů nad mořem, což z něj činí jedno z nejvýš položených měst v Izraeli. Je duchovním a náboženským centrem celé oblasti, počítá se také mezi jedno ze čtyř posvátných měst Izraele (vedle Jeruzaléma, Tiberiasu a Hebronu) a je svatým městem Talmudu a centrem kabaly.

První zmínky o městě pochází z doby vlády egyptského faraona Tutmose III. (15. Století př.n.l.), později v době řecké bylo jako administrativní centrum Hasmoneovci opevněno. Díky svému strategickému položení tady Římané postavili pevnost, kterou během židovského povstání (66-70 n.l.) obsadili židovští vzbouřenci. Po zničení města Jeruzalém v roce 70 n.l. se sem přesídlili významné jeruzalémské rodiny učenců a knězů, a město se stalo střediskem studia Bible ale také odboje proti nadvládě Římanů. Svojí funkci centra judaismu si město udrželo i po příchodu Muslimů a de facto až do doby křižáků.

výborné jemenské placky v centru Safedu

Během křižáckých výprav připadlo město Tankrédovi, který nechal vyvraždit velkou část židovského obyvatelstva. Římská pevnost byla v této době přestavěna na hrad, který zničili muslimové během svého odporu proti císaři Fridrichovi v roce 1219. Další masívní vyvražďování (Židů a křesťanů) se odehrálo v roce 1266, kdy nechal mamelucký sultán Bajbars popravit každého, kdo odmítl přestoupit na muslimskou víru. Židovské komunity se do města následně vrací o století později, a Safed se stává centrem výroby oleje a koření.

Po vyhnání Židů ze Španělska (v důsledku Reconquisty) se do Safedu přesídlila řada popředních učenců. Právě v této době dosáhl počet obyvatel v Safedu 12 tisíc, což bylo na přelomu 15. A 16.století dokonce víc, než počet obyvatel Jeruzaléma. Mezi nejvýznamnější postavy města patřili například vedoucí postavy kabalistického hnutí HaAri, Alkabetz, Ranak a Chajim Vital. Rabbi Yaakov Beirav tady v 16.století založil vysokou talmudistickou školu a bratří Aškenáziové vyrobili první tiskárenský stroj na území Asie v roce 1563 právě v Safedu. V 17.století bylo v Safedu až 20 synagog, 18 náboženských škol a působilo tady asi 300 rabínských učenců. Velký přísun přistěhovalců zaznamenalo město koncem 18.století z Litvy. Za největší tragédie v historii města se pokládají zemětřesení v roce 1769, 1837 a 1941, které se také zasloužili o úpadek ekonomického a náboženského významu města.

Dnes je Safed domovem 17 tisíc obyvatel téměř úplně židovského vyznání. Návštěvníky zajímá nejenom jeho neopakovatelná atmosféra, ale také čistý vzduch a nové zřízené léčebny nemocí dýchacích cest v blízkosti města.

Sefardská synagoga Ha Ari

Co navštívit v Safedu

Givat Ha Mezuda – je to křižácká pevnost na úpatí vrchu vysokého 834 metrů s výhledem až po Galilejské jezero. Jeho ruiny jsou impozantní, v době křižáků měl hrad 7 obranných věží.

Synagogy: dvě Synagogy Ha Ariho (sefardská a aškenázská) jsou ze 16.století, další synagogy (Mosesa Alsekha, Jozefa Caro, Abohav a Haqel Tappuhin) jsou také v centru starého Safedu.

Kiryat Ha Omanim – je to příjemná čtvrt plná dílen a obchůdků s moderním i tradičním židovským uměním. V Červené mešitě ze 13.století (Djame el Ahmar) se nachází městská umělecká galerie. Starý židovský cintorín se nachází nedaleko synagog a jsou tady hroby kabalistických učenců, které jsou oblíbeným poutním místem židovských návštěvníků.

Reklamy