Scéna obětování

Město Edfu se nachází 90 km jižně od Luxoru. Jeho starověký název byl Wetjeset-Hrw (místo kde Horus je vyvýšen), později ho Arabové nazvali Djeba – místo soudu, protože tady byli souzeni nepřátelé bohů. Djeba se tradičně považovala za místo mytologického souboje bohů Hora a Setha. V období Staré říše bylo město metropolí jednoho z hornoegyptských nómů (distriktů), zejména díky úrodní půdě v okolí města a své příznivé poloze vůči Núbijskému království (blízko hranic, ale ne příliš, jako Philae).

hlavice sloupu v Edfu

Tento chrám je nejlépe zachovalý ze všech řeckých Ptolemaiovských chrámů v Egyptě, postaven na místě chrámu staroegyptského. Podle tradice to byl Imhotep (stavitel Stupňovité pyramidy v Sakáře) kdo postavil první chrám na tomto místě, nicméně nejstarší hmatatelný důkaz stavební činnosti je z období vlády 5. dynastie (25. století př.n.l.). Dalším významným stavitelem v Edfu pak byl Ramses II a dnešní podobu chrám dostává díky Ptolemaiovi III. ve 3.stol. př.l. Slavnostně vysvěcen byl v roce 142 př.n.l. vládcem Ptolemaiem VIII. a jeho manželkou Kleopatrou II.

Chrám byl původně zasvěcen bohu Horovi, bohyni Hathor a dalším bohům. Horus, kterého Řekové ztotožňovali s bohem Apollem byl v době řecké uctíván jako Horus Behdet, v podobě sokola.

Chrám původně nestál osamocený, byly tady menší kaple, ochranná zeď, boční chrámy, dílny, příbytky pro kněží, ale taky jatky, sýpky a posvátné jezero.

První pylon se skládá ze dvou věží, před kterými jsou sochy boha Hora v podobě sokola. Za ním je hlavní nádvoří se 32 sloupů, kde na zdích nalezneme scény zobrazující tzv. Svátek nádherného sjednocení, kdy je bůh Horun sjednocen ve svatebním obřadu s bohyní Hathor.

bohyně matematiky Sešat

Ve vnější hypostylové hale je dvanáct sloupů. Ve východní části ještě před ní byla knihovna a na zdi jsou zapsané dva katalogy knih které se v knihovně nacházeli. V západní části pak je místnost, kde kněží vykonávali náboženské obřady ve prospěch krále. Dále pak se nachází další hypostylová hala s kolonádou 12 sloupů. Na západní zdi se dozvídáme o samotné stavbě a posvěcení chrámu – je tu zobrazen panovník s cihly, které obětuje Horovi a taky s bohyní matematiky Sešat, která mu asistuje při vyměřování rozměrů chrámu.

Nejposvátnější část chrámu je naos, neboli svatyně, která je ze žuly a nacházela se v ní socha boha Hora, v kapli v zadní části svatyně byla zase jeho posvátná bárka. Vstup do svatyně tvořila předmístnost, ve které se přinášeli oběti a kde byly sochy pomazané a oblečené předtím, než se vydali na střechu, kde sochu mělo oživit Slunce. Kolem svatyně je několik místností, skladišť a malých uzavřených prostor, kde se připravovali posvátné oleje a parfémy jako dary pro božství. Na zdích tady máme přesné instrukce a recepty na jejich přípravu.

Mezi vnější a vnitřní zdí chrámu, vpravo od svatyně je zachycen boj Hora se Sethem, který je smrtelně zasažen. Je to akt pomsty za vraždu Horova otce, Osira (viz chrám Philae). Nalezneme tady taky Nilometr.

Reklamy