Chrám Ramesse II.

průčelí chrámu Ramesse II.

Průčelí Ramessova chrámu (38 x 33 metrů) tvoří systém reliéfů a soch, z nichž nejúžasnější dojem budí čtyři kolosální sochy sedícího Ramesse II. Každá ze soch měří 20 metrů (osmipatrový panelák) a např. Ramessův úsměv je jeden metr široký a od ucha k uchu je 4 metry. Jedna z hlav se již ve starověku zřítila a leží před chrámem (tento stav byl zachován i po přesunu chrámu). U této spadlé hlavy si člověk mnohem více uvědomí kolosálnost Ramessových soch, ostatně sochy nejsou identické, ale výraz v obličeji vyjadřuje i stupně Ramessova vývoje. Několik metrů nad obrovskými hlavami Ramesse II. jsou vytesány římsy s faraónovými kartušemi a urey (královskými kobrami) a konečně úplně nahoře je 22 soch paviánů vysokých něco přes dva metry. Nad vchodem do chrámu, mezi dvojicemi Ramessových kolosálních soch je vytesána socha Raharachtejova (Rea Harachtea – Rea, který je sluncem na horizontě), jemuž po obou stranách obětuje Ramesse (v reliéfním zpracování) sošku bohyně Maat. U nohou Ramessových soch jsou pak sochy jeho matky, hlavních manželek, synů a dcer.

podrobení nepřátelé krále Ramesse II.

Chrám byl vytesán 64 (podle některých údajů 63) metrů hluboko do skály a v jeho délce je tvořen sloupovou síní s osmi desetimetrovými sochami stojícího Ramesse v podobě boha Usira , malou síní se čtyřmi obětními vyobrazeními, příčnou síní a nejsvětější svatyní, která je opravdovým unikátem. V této neveliké, spíše svatyňce sedí v přítmí čtyři sochy (zleva do prava) – socha boha Ptaha, Amenrea, zbožštělého Ramesse II. a boha Raharachteje. To samo osobě by nebylo až tak zvláštní, Ramessovi projektanti si ale dovolili skutečnou lahůdku. Pouze dvakrát do roka, 20. února a 20. října (v den narození a korunovace Ramesse), proniknou sluneční paprsky až do této svatyně a postupně osvítí jednotlivé sochy. Dodnes se přednostně zvou osobnosti celého světa, aby spatřili tento zázrak. Při přesunu chrámu, ale došlo k chybě, za kterou se lidstvo dvacátého století bude ještě dlouho muset červenat. Při výpočtu polohy chrámu, aby byl tento zázrak zachován, daly hlavy dohromady matematické špičky a spolu s nejmodernějšími počítači se daly do práce. Výsledek? Celý jeden den chyba. Stěny chrámu jsou zdobeny množstvím vyobrazení, především pak jak Ramesse obětuje celé řadě různých bohů. Nejcenějším motivem velkolepých reliéfů je však znázornění bitvy u Kadeše, kterou Ramesse svedl s Chetitským vládcem Muvatallišem, ve svém pátém roce vlády. Reliéfy zobrazují egyptský tábor, zásobování vodou a potravinami, válečnou poradu vojevůdců, vyslýchání zajatců, jednotlivé výjevy z bitvy a nakonec vítězný konec, usekávání rukou zajatců, jejich sečítání a další. Bitva však neskončila Ramessovým vítězství, jak nechal na reliéfech zobrazit, nýbrž uzavřením mírové smlouvy.

svatyně chrámu

Po obou stranách chrámu, vchodem z sloupové síně, se nalézá šest dalších, již menších a nižších místností, dvě po levé straně a čtyři po pravé, nazvané dnes sklady. Veškeré stěny a stropy chrámu jsou pokryty nádhernými velkými reliéfy, zobrazující krom již zmíněných obětin, především válečné umění a sílu Ramesse II. Scény porážky a porobení nepřátel jsou situovány podle světových stran, dle skutečné zeměpisné polohy – vpravo Asiaté a vlevo Núbijci, mimo jiné vyobrazení bitvy u Kadeše.

 Chrám Královny Nefertari

královná Nefertari

Druhý z chrámů zasvěcený manželce Nefertari a bohyni Hathor je podstatně menší, ovšem to mu nikterak neubírá na jeho kráse. Naopak vnitřní reliéfy (zejména pak barvy) jsou zachované v lepším stavu, než u Ramessova chrámu. V průčelí chrámu se střídají mohutné deset metrů vysoké sochy Nefertari s Hathořinou korunou (2x) v podobě kravských rohů, se sochami svého manžela (4x). Chrám je přes dvacet metrů hluboký a tvoří jej sloupová síň, příčná síň a nejsvětější svatyně. Na reliéfech jsou vyobrazení korunovace Nefertari za královnu bohyní Isidou a Hathor, obětní výjevy a vítězství nad nepřáteli.

 

Chrámy a výstavba Asuánské přehrady

Původně Ramesse II. nechal chrámy vytesat do strmé pískovcové skály na břehu Nilu, ale při stavbě Asuánské přehrady byly chrámy rozřezány na více než 1000 bloků o hmotnosti až 30tun a o 68 metrů výše a 180 metrů dále opět sestaveny. Nejprve byl návrh nechat chrámy zaplavit, ale naštěstí vyhrál zdraví rozum a chrámy byly alespoň přemístěny, čímž ovšem ztratily mnohé na své majestátnosti. Práce na jejich přemístění trvaly tři roky a roku 1968 byly veškeré úpravy dokončeny. Jednotlivé rozřezané kamenné bloky byly pak skládány na vybraném místě a uchycovány na speciální železobetonovou konstrukci. Nad celým chrámem byla pak vytvořena železobetonová kopule pokrytá zeminou a kamením, aby tak dotvářela iluzi přirozeného skalního pahorku. Pod „pokličku“ této kopule je v případě Ramessova chrámu možné nahlédnout a prohlédnout si vnitřek jejího obsahu s celým systémem vzpěr, na kterých je chrám zavěšen.

Advertisements