Libanon je takový most mezi východem a západem. Uvědomuji si to na každém kroku – tím, jak země vypadá, tím, jak se chovají lidé, jak se oblíkají, jak tráví volný čas …

Nikde jinde na Blízkem východě jsem neviděla, že by lidé běhali. Ráno, kolem sedmi, osmi, zpatříte na korníši (podél pobřeží) desítky mladších i starších lidí v poklusu, s lahví v ruce a sluchátky v uších. Neběhají jenom muži, ale také ženy, dokonce nezřídka i ženy zahalené. Přitom večer se na tom samém korníši oddávají nejoblíbenější aktivitě všech Libanonců – kouření vodní dýmky, nebo-li argíleh.

Co se týče jídla, restaurace jsou jednak s jídlem evropským, americkým, jednak ale ve všech čtvtích natrefíte na malé stánky se šavermou (gyros), jednoduché kavárny, kde servírují pouze čaj a kávu k oblíbenému večernímu seriálu o 300 dílech (většinou, stejně jako u nás, latinskoamerického původu).

V šiítské čtvrti Dahia nakoupíte oblečení za pár desítek českých korun, v centru v takzvaném bejrútském súku (nákupní centrum jako třeba pražské Palladium) zase značkové kousky za stovky dolarů. Starbucks a Costa Café tady nechybí, stejně tak jako léky evropské výroby v lékárnach – většina k dostání bez předpisu.

A přesto – na libanonských plážích jsou zakázány dvojdílné plavky, líbání na ulici je tabu, stejně tak jako držení se za ruce. Ve většině průměrných hotelů vás s partnerem opačného pohlaví neubytují bez doložení manželského smlouvy (platí pro Libanonce nebo smíšené páry, ne pro páry, kdy oba jsou ne-Libanonci a ne-Arabové). Mladí lidé před sňatkem spolu zásadně nebydlí a většinou ani nespí. Dodnes je paněnství vysoce ceněno, a to i v křesťanské komunitě, a jeho ztráta před manželstvím vyžaduje před sňatkem návštěvu plastického chirurga, který ho dokáže opět „vytvořit“.  Trochu „popředu“ jsou v tomto ohledu šíité, kterých náboženství zná pojem „manželství na dobu určitou“ nebo-li mutá. K uzavření sňatku se stačí zavázat darem pro nevěstu, který může představovat zlatý prsten nebo pár tisíc libanonských lir (ale pozor, jeden dolar má hodnotu 1500 libanonských lir), a uvést dobu, během které je manželství platné. Podle mých známých je to dnes běžná praxe dvou mladých lidí před sňatkem zejména na jihu země v šíitských komunitách.

Ani se sňatkem to v Libanonu není zas tak jednoduché. Pokud pochází dva lidé z rozdílného náboženského prostředí, v Libanonu je nikdo nesezdá. Neexistuje totiž občasnký sňatek, pouze náboženský. V tomto případě ale stačí se vzít v jiné zemi (například na Kypru). Libanonské zákony takový sňatek dvou Libanonců uznávají za platný.

Do kolonky pro dítě, narozeno mimo manželský svazek se ještě donedávna vpisovalo bastard. To již zaniklo, stejně tak, jako dnes již na občance nenaleznete záznam o náboženské příslušnosti držitele.

Ve školství se čím dál tím více dává důraz na studium pouze v arabštině, i když v minulosti ještě děti na střední škole skládaly francouzskou maturitu. A zdravotní pojištění? To je záležitostí jenom těch, kteří o tuto službu stojí. Ostatní dosud platí za veškeré prohlídky a lékařské úkony v hotovosti, přičemž je také běžné, stejně jako v jiných zemích Blízkého východu, že o nemocného v nemocnici neustále pečuje někdo z rodiny nebo příbuzných.

Takový je Libanon, který na všechny potvrzení o zaplacení lepí známku, Libanon, kde z bankomatu vyberete jak dolary, tak libanonské liry, a stejně tak oběmi platidly zaplatíte naprosto všude. Libanon, který v něčem zaspal na vavřínech, v něčem protřebuje zlepšít, a v něčem jiném je zase daleko popředu v rámci svého regionu.

Reklamy